zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dotazy a odpovědi

27.01.2005
Odpady
Dotazy a odpovědi
Nad dotazy čtenářů..
Dotaz: Pokud fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba využívá systém obce pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s obcí, který orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství může této fyzické nebo právnické osobě může uložit pokutu?

Odpověď: Zahájení správní řízení o uložení pokuty se řídí podle ust. § 66 odst. 1 zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V § 66 odst. 1 zákona se říká:

"Pokutu do výše 300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu s tímto zákonem."

Pokutu podle § 66 odst. 1 do výše 300 000 Kč osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě ukládá orgán obce v přenesené působnosti v souvislosti s působností a pravomocemi obce jako původce komunálního odpadu vznikajícího na jejím území. Využívá také možnosti, kterou obci dává § 17 odst. 6 zákona, podle něhož původci odpadu podobného komunálnímu mohou na základě smlouvy s obcí používat jejího systému pro nakládání s komunálním odpadem.

Dalšími orgány, které mohou uložit pokutu, jsou v obcích orgány městských obvodů a městských částí, které vykonávají přenesenou působnost podle § 139 zákona o obcích. Mohou tedy uložit sankci podle § 66 odst. 1 zákona o odpadech v souladu s vymezením stanoveným ve statutu města.

Dotaz: Pracoviště vyrábí chemické přípravky z primárních surovin. Jako vstupní surovinu využívá taky odpad stejných vlastností jako běžně užívané suroviny. Jedná se o nakládání s odpady, respektive musí se toto zařízení považovat za zařízení pro nakládání s odpady?

Odpověď: Tuto otázku řeší § 14 zákona o odpadech. V odstavci 1 se říká, že jako zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat jen na základě souhlasu k provozování zařízení, který vydal orgán kraje. Odstavec druhý uvádí: "V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny... K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1."

Zákon dodává, že při použití těchto odpadů jako vstupní suroviny však nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí.

Když provozovatel zařízení využívá odpad, který vyhovuje požadavkům na vstupní suroviny jako náhradu za tyto suroviny, potom zařízení odpovídá citovanému § 14 odst. 2 zákona o odpadech, zařízení se nepovažuje za zařízení k nakládání s odpadem a není třeba k němu získat souhlas k provozování zařízení k nakládání s odpadem.

Dotaz: Jaké informace a doklady o kvalitě odpadu musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady?

Odpověď: V případě jednorázové nebo první z řady dodávek v jednom kalendářním roce je povinen podle bodu 2 přílohy č. 2 vyhlášky č. 383/2001 především předat protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek), zaměřený zejména na zjištění podmínek vylučujících odpad z nakládání v příslušném zařízení, ne starší než 1 rok. Provozovatel skládky musí při každé přejímce odpadů na skládku ověřit požadavky stanovené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 přílohy č. 2. Může se však rozhodnout, zda postačí vizuální kontrola nebo prohlášení původce odpadu, či bude trvat na předložení protokolu o zkoušce. Protokol o zkoušce vyluhovatelnosti odpadu musí požadovat vždy pouze při přejímce inertního nebo ostatního odpadu na skládky skupiny S-inertní odpad nebo S-ostatní odpad.
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí