Na internetových stránkách Hra o Zemi si čím dál více lidí pomocí jednoduchého dotazníku měří svou individuální Ekologickou stopu.
Ekologická stopa
Výsledek člověku ukáže, kolik by lidstvo potřebovalo planet Zemí, kdyby každý žil stejně jako on. Díky tomuto výpočtu si každý uvědomí, jak je jeho životní styl vůči naší planetě udržitelný a jak by ho mohl "zlepšit".
Ekologická stopa (ES) byla vyvinuta jako vědecká metoda, je však mimořádně vhodná k popularizaci udržitelného rozvoje. Veškerou spotřebu zdrojů a produkci odpadů vyjadřuje jako jedno číslo - plochu země, která je potřeba k vyprodukování zdrojů a pohlcení, resp. zneškodnění odpadů. Jeden z autorů konceptu vyjádřil jeho princip takto: Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom zvíře uživili? Ekologická stopa je velikost této pastviny.
Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií.Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečištění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naší spotřebu.
Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech (gha)", které nesmějí být zaměňovány s "reálnými hektary". Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s "globálně průměrnou produktivitou". V současné době tvoří biosféru 10,8 miliardy ha biologicky produktivních ploch, což odpovídá méně než 1 povrchu planety. Z toho je 2,3 miliardy ha plocha produktivních oceánů a moří a 8,5 ha miliardy ha plocha produktivní souše.
Koncept ekologické stopy byl vytvořen, aby odpověděl na otázku, zda lidská populace žije v hranicích únosné kapacity prostředí či nikoliv. Lidská společnost působí na biosféru tak, že ovlivňuje velké plochy, ze kterých čerpá zdroje a vypouští zpět odpady. Otázkou je, kde jsou limity takového konání a jak velká je nosná kapacita planety. Nároky na produktivní půdu, které ES ilustruje, je proto následně možné srovnat s množstvím, jež je reálně k dispozici. Pomocí analýzy ES je možné měřit i mezeru na cestě k trvalé udržitelnosti, neboli množství zdrojů odebírané z přírody, jehož čerpání by se mělo zastavit, poněvadž může narušit schopnost produkční plochy se dále stejně kvalitně obnovovat.
Bližší informace k ekologické stopě obecně naleznete na:
Ekologická stopa měst
Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje na komplexnímu hodnocení určitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní prostředí při Evropské komisi navrhla Ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů (ECI).
Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Toto základní hodnocení obsahuje data o ekologické produktivitě, produkci zdrojů a odpadů a obchodu. Při kalkulaci ekologické stopy České republiky se můžeme opřít o již publikované údaje (nejnovější kalkulaci ekologických stop států světa obsahuje zpráva WWF "Living Planet Report", (WWF, 2002).
Klíčové oblasti pro rozlišení situace na národní úrovni s hladinou spotřeby dané oblasti (základ pro rozlišení národní ekologické stopy a ES města či regionu):
V České republice se problematikou ekologické stopy měst zabývá Ing. Viktor Třebický z Ústavu pro ekopolitiku - viktor.trebicky@ecn.cz.
Ekologická stopa škol
Ekologická stopa školy je souborným ukazatelem, jehož velikost určuje celá řada faktorů - od managementu školy po jednání žáků. Mezi ně patří například způsob a efektivita vytápění školní budovy, velikost školy a školních pozemků, používání energeticky šetrných spotřebičů, spotřeba potravin ve školní jídelně, produkce a způsob třídění odpadů, ale například i to, z jaké vzdálenosti a jakým způsobem se děti a učitelé do školy dopravují. Výsledný údaj se vztahuje na jednoho žáka školy. Zjednodušeně řečeno - udává, kolik plochy je zapotřebí k zajištění běžných potřeb žáka za určité období.
Do sledování je možné zapojit i samotné žáky, kteří mohou v rámci různých předmětů shromažďovat údaje pro její výpočet. Prostřednictvím " stopování" si uvědomí propojenost zdánlivě nesouvisejících aktivit a mohou sledovat, jak se stopa sníží, pokud začnou třídit odpad či používat úsporné zářivky.
Měření ekologické stopy škol proběhlo dosud ve Vsetíně, Chrudimi a Hodoníně. Vzhledem k významnosti tématu se město Vsetín rozhodlo vyzvat další města, obce a regiony, aby se k této aktivitě připojily. "Chceme vyzvat všechny obce a regiony, aby nás v této činnosti následovaly. Vzájemným porovnáním výsledků se můžeme inspirovat a následně zavést nejlepší praxi. Sledování objektivních ukazatelů je jedním z nejdůležitějších nástrojů rozhodování a je ho potřeba také pří čerpání zdrojů ze státních či evropských fondů," vyzval Jiří Čunek, starosta města Vsetín.
Ekologická stopa (ES) byla vyvinuta jako vědecká metoda, je však mimořádně vhodná k popularizaci udržitelného rozvoje. Veškerou spotřebu zdrojů a produkci odpadů vyjadřuje jako jedno číslo - plochu země, která je potřeba k vyprodukování zdrojů a pohlcení, resp. zneškodnění odpadů. Jeden z autorů konceptu vyjádřil jeho princip takto: Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom zvíře uživili? Ekologická stopa je velikost této pastviny.
Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií.Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečištění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naší spotřebu.
Ekologická stopa je vyjádřena v "globálních hektarech (gha)", které nesmějí být zaměňovány s "reálnými hektary". Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s "globálně průměrnou produktivitou". V současné době tvoří biosféru 10,8 miliardy ha biologicky produktivních ploch, což odpovídá méně než 1 povrchu planety. Z toho je 2,3 miliardy ha plocha produktivních oceánů a moří a 8,5 ha miliardy ha plocha produktivní souše.
Koncept ekologické stopy byl vytvořen, aby odpověděl na otázku, zda lidská populace žije v hranicích únosné kapacity prostředí či nikoliv. Lidská společnost působí na biosféru tak, že ovlivňuje velké plochy, ze kterých čerpá zdroje a vypouští zpět odpady. Otázkou je, kde jsou limity takového konání a jak velká je nosná kapacita planety. Nároky na produktivní půdu, které ES ilustruje, je proto následně možné srovnat s množstvím, jež je reálně k dispozici. Pomocí analýzy ES je možné měřit i mezeru na cestě k trvalé udržitelnosti, neboli množství zdrojů odebírané z přírody, jehož čerpání by se mělo zastavit, poněvadž může narušit schopnost produkční plochy se dále stejně kvalitně obnovovat. Bližší informace k ekologické stopě obecně naleznete na:
- Centrum pro otázky ŽP UK
- Ekologická stopa: unese Země vaše kroky? Výstava pro školy a širokou veřejnost
- Ústav pro ekopolitiku
Ekologická stopa měst
Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje na komplexnímu hodnocení určitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní prostředí při Evropské komisi navrhla Ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů (ECI).
Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Toto základní hodnocení obsahuje data o ekologické produktivitě, produkci zdrojů a odpadů a obchodu. Při kalkulaci ekologické stopy České republiky se můžeme opřít o již publikované údaje (nejnovější kalkulaci ekologických stop států světa obsahuje zpráva WWF "Living Planet Report", (WWF, 2002).
Klíčové oblasti pro rozlišení situace na národní úrovni s hladinou spotřeby dané oblasti (základ pro rozlišení národní ekologické stopy a ES města či regionu):
- počet obyvatel (absolutně procento z národní populace)
- počet domácností, průměrná velikost domácnosti
- katastrální plocha, plocha zeleně, podíl chráněných ploch, zastavěných ploch, ploch určených k rozvoji
- plocha silnic (územní plán)
- počet motorových vozidel (absolutně procento z celostátního počtu)
- podíl na celostátním HDP ( další makroekonomické ukazatele, pokud budou dostupné)
- produkce komunálního odpadu / na osobu (kompozice tohoto odpadu - organická složka, papír, textil, další materiály)
- spotřeba energie / na osobu (GJ - vytápění, elektřina, doprava apod.)
- spotřeba stavebního materiálu / na osobu
- spotřeba potravin / na osobu, výdaje na potraviny (% z celkových výdajů)
- počet ujetých kilometrů / na jedno auto, spotřeba paliva / auto
- spotřební zboží - oděvy, papír, tabák / na osobu
V České republice se problematikou ekologické stopy měst zabývá Ing. Viktor Třebický z Ústavu pro ekopolitiku - viktor.trebicky@ecn.cz.
Ekologická stopa škol
Ekologická stopa školy je souborným ukazatelem, jehož velikost určuje celá řada faktorů - od managementu školy po jednání žáků. Mezi ně patří například způsob a efektivita vytápění školní budovy, velikost školy a školních pozemků, používání energeticky šetrných spotřebičů, spotřeba potravin ve školní jídelně, produkce a způsob třídění odpadů, ale například i to, z jaké vzdálenosti a jakým způsobem se děti a učitelé do školy dopravují. Výsledný údaj se vztahuje na jednoho žáka školy. Zjednodušeně řečeno - udává, kolik plochy je zapotřebí k zajištění běžných potřeb žáka za určité období.
Do sledování je možné zapojit i samotné žáky, kteří mohou v rámci různých předmětů shromažďovat údaje pro její výpočet. Prostřednictvím " stopování" si uvědomí propojenost zdánlivě nesouvisejících aktivit a mohou sledovat, jak se stopa sníží, pokud začnou třídit odpad či používat úsporné zářivky.
Měření ekologické stopy škol proběhlo dosud ve Vsetíně, Chrudimi a Hodoníně. Vzhledem k významnosti tématu se město Vsetín rozhodlo vyzvat další města, obce a regiony, aby se k této aktivitě připojily. "Chceme vyzvat všechny obce a regiony, aby nás v této činnosti následovaly. Vzájemným porovnáním výsledků se můžeme inspirovat a následně zavést nejlepší praxi. Sledování objektivních ukazatelů je jedním z nejdůležitějších nástrojů rozhodování a je ho potřeba také pří čerpání zdrojů ze státních či evropských fondů," vyzval Jiří Čunek, starosta města Vsetín.
Zdroj:
ZPRAVODAJ PRO MÍSTNÍ AGENDY 21
Český ekologický ústav
Oddělení environmentálního
vzdělávání, výchovy a osvěty
www.ceu.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
