Nové solární články nepotřebují viditelné světlo
Vědci vyvinuli nové solární články, které dokážou přeměňovat sluneční energii v
elektřinu i za extrémní oblačnosti. Jak uvedl britský odborný časopis Nature
Materials, jde o články z pružné umělé hmoty, využívající část neviditelného
slunečního světla, infračervené spektrum. Díky kombinaci infračerveného a
viditelného světla [https://www.kamsnim.cz/categories/svetla] by podle výpočtů
vědců z kalifornské Stanfordovy univerzity mohlo být v budoucnu využíváno až 30
% solární energie místo šesti, běžných u dnešních článků. Tento technický průlom
zřetelně zvýší účinnost solární techniky. Mezi aplikacemi, s nimiž se uvažuje
pro možné využití této nové technologie figurují např. oděv, který by sloužil
pro nabíjení akumulátorů mobilních telefonů, vrstvy laku, přes které by mohly
být nabíjeny autobaterie [https://www.kamsnim.cz/browse/baterie].
Vědci vyvinuli nové solární články, které dokážou přeměňovat sluneční energii v elektřinu i za extrémní oblačnosti. Jak uvedl britský odborný časopis Nature Materials, jde o články z pružné umělé hmoty, využívající část neviditelného slunečního světla, infračervené spektrum. Díky kombinaci infračerveného a viditelného světla by podle výpočtů vědců z kalifornské Stanfordovy univerzity mohlo být v budoucnu využíváno až 30 % solární energie místo šesti, běžných u dnešních článků. Tento technický průlom zřetelně zvýší účinnost solární techniky. Mezi aplikacemi, s nimiž se uvažuje pro možné využití této nové technologie figurují např. oděv, který by sloužil pro nabíjení akumulátorů mobilních telefonů, vrstvy laku, přes které by mohly být nabíjeny autobaterie.
"Vyrobili jsme částice polovodičových krystalů, které byly velké dva, tři a čtyři nanometry (miliardtiny metru). Nanočástice byly tak malé, že v normálním rozpouštědle zůstávaly rozděleny, podobně jako částečky barvy v disperzní barvě," vysvětluje vedoucí projektu Ted Sargeant, elektrotechnik na Torontské univerzitě. Vědci použili tyto nepatrné částice k tomu, aby absorbovaly jen světlo o určité vlnové délce, a získali tak masu, která fungovala jako akumulátor infračerveného záření. Infračervená energie absorbovaná v nanočásticích je přeměňována na elektrickou (stejně jako u jiných solárních článků) pomocí sloučenin, v nichž se po energetickém podnětu vytvářejí toky elektronů. Tak vznikl první solární článek na infračervené světlo, který je možno dále zpracovávat.
"Vyrobili jsme částice polovodičových krystalů, které byly velké dva, tři a čtyři nanometry (miliardtiny metru). Nanočástice byly tak malé, že v normálním rozpouštědle zůstávaly rozděleny, podobně jako částečky barvy v disperzní barvě," vysvětluje vedoucí projektu Ted Sargeant, elektrotechnik na Torontské univerzitě. Vědci použili tyto nepatrné částice k tomu, aby absorbovaly jen světlo o určité vlnové délce, a získali tak masu, která fungovala jako akumulátor infračerveného záření. Infračervená energie absorbovaná v nanočásticích je přeměňována na elektrickou (stejně jako u jiných solárních článků) pomocí sloučenin, v nichž se po energetickém podnětu vytvářejí toky elektronů. Tak vznikl první solární článek na infračervené světlo, který je možno dále zpracovávat.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích