Mrtvé stromy jsou daní za sůl

Plzeň - Zažloutlé i umírající stromy u silnic - to je daň, kterou platíme za solení zasněžených komunikací. Na zimu mají totiž plzeňští silničáři připraveno tři tisíce tun soli. Takovým množstvím by podle propočtů Plzeň se zhruba 160 tisíci obyvateli solila asi čtyři a půl roku.
Přestože sůl životnímu prostředí škodí, levnější ani účinnější náhražka prý neexistuje.
"Po revoluci se začaly místo soli používat inertní materiály jako písek nebo štěrk, ale jejich uklízení na jaře bylo obrovsky nákladné," uvedla Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně s tím, že sůl opravdu stromy poškozuje.

"U dálnice a větších silnic můžete hlavně na jaře vidět zrzavé jehličnaté porosty. Způsobuje to rozpuštěná sůl ve vodě, rozstřikovaná na jehličí stromů ve formě aerosoli. Zasažené jehlice tedy zreznou, ale není-li postižen celý strom, na jaře regenerují. V sušším období ale takovýto oslavený strom může i zahynout," potvrdil Jan Kaňák z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Podle Vladimíra Dlouhého, vedoucího krajského odboru Životního prostředí v Plzni, se solí už více než třicet let, a to v celé Evropě.
"Je zajímavé, že my na území Šumavy používáme písek, ale Němci sůl. Písek má však velký vliv na prašnost. Snad ještě mnohem horší je škvára, která obsahuje těžké a jedovaté kovy, jako například arzen," uvedl Dlouhý.
Odborníci tvrdí, že solení nijak výrazně neovlivňuje kvalitu vody.
"Solení nemá na povrchové vody zásadní vliv," uvedl Václav Tajč z Povodí Vltavy, které zkoumalo, co by se stalo, kdyby obleva spláchla naráz polovinu všech zásob posypové soli v Plzni.
Používání soli je prý jakousi daní naší civilizace.
"Nejspíše se budeme muset smířit, že u silnic příliš zeleně bujet nebude," shrnul problém Kaňák.
S tím se ale odmítá smířit ekologické sdružení Děti Země. Na příští rok se chystají navrhnout městu variantu šetrnějšího posypu.
"Letos jsme to nestihli, ale budeme se tím zabývat," uvedl Martin Marek z plzeňského sdružení.