zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nejperspektivnější palivo je biomasa

25.02.2005
Obecné
Nejperspektivnější palivo je biomasa
Nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem je podle Ministerstva životního prostředí biomasa, tedy speciálně pěstované "energetické" plodiny, zbytky z pil či dřevní štěpka. V Česku totiž ladem leží zhruba jeden a půl miliónu hektarů polí a luk, na nichž by se zelené palivo mohlo pěstovat.
Ministerstvo odhaduje, že v roce 2010 by se v elektrárnách na biomasu mohlo vyrábět zhruba čtyřicet procent veškeré "zelené" elektrické energie. Zatímco vloni se v elektrárnách na biomasu vyrobilo 530 gigawatthodin elektřiny, o šest let později by to mohlo být zhruba 2,2 tisíce gigawatthodin.
"Schválení zákona je nesporným přínosem pro agrární podnikatele. Ať už jde o možnost vyrábět biomasu, obilí pro biolíh či řepku pro bionaftu," potvrzuje Miroslav Jirovský, šéf zemědělského svazu. Podle něj tak bude možné využívat i takzvané geneticky modifikované plodiny, které při potravinářském zužitkování narážejí na odpor některých ekologických skupin.
"Zákon je i šancí pro rozvoj venkova, protože povede k lepšímu využívání půdy a přinese nová pracovní místa," říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Miliardové investice
Rozvíjet by se měly i další druhy obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny v malých vodních elektrárnách by měla vzrůst ze současných 740 gigawatthodin na více než 1,1 tisíce gigawatthodin. Z větru by se mělo místo dvaceti gigawatthodin vyrobit až 930 gigawatthodin elektřiny.
"Jsou tu desítky projektů, které čekaly jen na schválení tohoto zákona," tvrdí Martin Bursík, poradce ministra životního prostředí a spoluautor zákona o obnovitelných zdrojích. Podle odborného odhadu by firmy do pěti let od nabytí účinnosti zákona měly investovat do obnovitelných zdrojů přibližně 48,5 miliardy korun.
"Dlouhodobé stabilní podnikatelské prostředí otevře zájemcům o obnovitelné zdroje dveře do bank pro úvěry," věří Bursík. Například Plzeňská teplárenská bezprostředně po včerejším schválení předlohy oznámila, že zahájí odloženou investici - pořízení kotle na spalování biomasy za sedm set miliónů korun.
"Rozhodnutí poslanců nám zajistí dlouhodobou finanční stabilitu, projekt předložíme akcionářům ke schválení na květnové valné hromadě," řekl ČTK Tomáš Drápela, ředitel teplárny, která je významným hráčem na tuzemském trhu s elektřinou.

Risk přinese vyšší zisk
Buď zůstane u pevné výkupní ceny elektřiny, tedy u systému, který funguje už dnes: rozvodná společnost je povinna od majitele obnovitelného zdroje koupit jeho elektřinu za výhodnější cenu.
Například u větrné elektrárny, která bude uvedena do provozu letos, jde o 2,60 koruny za kilowatthodinu, přičemž běžná výkupní cena je zhruba korunu.
Tato zvýhodněná cena se však po celkovém schválení nového zákona může změnit. Energetický regulační úřad ji stanoví tak, aby byla výrobci "zelené" elektřiny garantována patnáctiletá návratnost. Zákon přitom zaručuje, že se cena nesmí snížit z roku na rok o více než pět procent.
"Tím se zvýší jistota pro podnikatele," uvedly ve společném prohlášení ekologické organizace Hnutí Duha a Calla.
Podnikatel ovšem bude mít ještě druhou volbu. Bude znamenat větší riziko, ale případně i vyšší zisk. Pokud si majitel třeba malé vodní elektrárny najde odběratele, který od něho koupí jeho elektřinu za tržní cenu - tedy nižší, než je ta zvýhodněná, dostane od provozovatele distribuční sítě speciální finanční bonus.
Jeho výši bude pravidelně určovat Energetický regulační úřad. Takový podnikatel by mohl vydělat více než jiný provozovatel, který vsadí na jistotu zvýhodněných cen. Bude si ovšem muset sám najít svého odběratele. To nemusí být vždy snadné, pokud například v říčce, kde stojí jeho malá elektrárna, bude v průběhu roku výrazně kolísat hladina vody. Ochránci přírody si od nového zákona, který se ve sněmovně projednával více než rok, slibují především to, že pomůže snížit znečištění ovzduší.
"Hlavním účelem je zvýšit podíl čisté elektřiny a snížit emise skleníkových plynů," řekl Ambrozek. V přepočtu na počet obyvatel totiž Česko patří k nejvýznamnějším světovým producentům oxidu uhličitého a dalších plynů, které způsobují globální změnu klimatu.
"Jde bezesporu o jeden z nejdůležitějších ekologických zákonů," řekl Petr Holub z Hnutí Duha.

Odhadované náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
cena (v Kč za MWh) náklady (v mil. korun)
Malé vodní elektrárny 1 600 637
Větrné elektrárny 2 600 1 458
Spalování biomasy 2 520 1 562
Spalování fosilních paliv 670 704
Bioplyn 2 420 347
Geotermální energie 3 500 37
Sluneční záření 6 040 75
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí