Poslední výstup Reinholda Messnera
Nejslavnějšímu horolezci světa Reinholdu Messnerovi je šedesát let. Ohlíží se za
nedávnou dobou, kdy byl poslancem Evropského parlamentu. Brání Dolomity. A
chystá se naposledy do Himálaje, aby očistil svoje jméno...
Nejslavnějšímu horolezci světa Reinholdu Messnerovi je šedesát let. Ohlíží se za nedávnou dobou, kdy byl poslancem Evropského parlamentu. Brání Dolomity. A chystá se naposledy do Himálaje, aby očistil svoje jméno...
ČLÁNEK:
"Nejlepší by bylo, kdyby se všichni přední světoví politici sebrali a strávili společně pár dní při výstupu na nějakou velehoru. Jistě by tam leccos pochopili. A po jejich návratu by nám všem bylo lépe," říká Messner, který poznal svět politiky zblízka. Několik posledních let strávil v Evropském parlamentu, kam byl zvolen za italské Zelené.
"No, byla to pro mne taková zvláštní doba. Já jsem na své funkci nelpěl, ale mnozí mí kolegové ano. A bylo to vidět hlavně při hlasování. Často jsem měl pocit, jako kdyby nepřemýšleli o tom, zdali rozhodnutí, pro které zvedli ruku, bylo užitečné pro Evropu. Spíše mi to připadalo tak, že bylo důležité pro ně. Aby si i pro příště udrželi svoje místo v parlamentu."
Messner měl na starosti životní prostředí a ochranu lidských práv. Nejvíce ho bylo slyšet, když bránil milované italské Dolomity, které architekt Le Corbusier nazval "nejkrásnější stavbou světa".
"Dolomity se drolí stále více. Ze skalních masivů se už odlomily tisíce tun kamene. Musíme s tím okamžitě něco udělat!" burcuje Messner.
Loni v létě zmizel Tour Tréphor, jeden z pěti vrcholů dominujících Cortině. Také z vrcholků Val Gardeny se zřítila obrovská skalní masa. Následovaly tři sesuvy v Cansless.
Na vině je podle odborníků oteplování. Voda proniká trhlinami do skal a při mrazivém počasí tuhne v led. Nabývá na objemu, rozpíná se. V tu chvíli vznikají uvnitř hor tlaky, jejichž výsledkem je odpadávání masívů. A protože jsou v poslední době změny teplot častější, dochází k čím dál více sesuvům.
"Přírodu si nepodmaníme. Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom se ji pokusili pochopit," říká Messner. V těchto dnech se obrátil o pomoc na italskou vládu a na UNESCO...
Reinhold Messner se narodil 17. září 1944 v Brixenu, v početné katolické rodině, jako druhý z devíti sourozenců. Ještě mu nebylo pět let a zdolal s otcem 3027 metrů vysokou horu Sass Rigais. V roce 1967 se zapsal na Padovskou univerzitu a o čtyři roky později získal titul inženýra. V čase studií zlézal s mladším bratrem Güntherem Dolomity a Alpy. A v roce 1970 společně vyrazili do Himálaje.
"Kdybych tušil, co se stane, nikdy bych tam s ním nejel," říká dnes Reinhold Messner.
Ke svému cíli, 8125 metrů vysoké hoře Nanga Parbat, vyrazili bratři 27. června 1970. Na vrchol vystoupali ze základního tábora poměrně rychle, jenže pak Günthera postihla "výšková nemoc". Byl vyčerpaný, špatně dýchal. Bylo proto nutné co nejrychleji sestoupit.
Reinhold rozhodl, že zpět půjdou jinou, dosud nezlezenou cestou. Jevila se mu snazší. Při sestupu byl neustále vepředu. Najednou však bratra ztratil z očí. "Smetla ho malá lavina, pohřbil ho sníh a led..."
Od tragické chvíle uběhlo třicet pět let. Reinhold Messner se za tu dobu stal nejslavnějším horolezcem světa. Jako první zlezl všechny osmitisícovky. Nejvyšší horu světa Everest pokořil hned dvakrát, podruhé v sólo výstupu. Napsal o tom čtyřicet knih. Stal se oslavovanou celebritou. Váženým mužem. Přesto se však občas objevily pochybnosti, zdali to tehdy na Nanga Parbatu bylo tak, jak to vylíčil.
Největší vzrušení pak způsobily knihy Maxe von Kienlina a Hanse Salera, který se expedice na Nanga Parbat zúčastnil. Oba Messnera přímo napadli, že za všechno může jeho ego. Že se chtěl proslavit. Proto se vydal zpět dosud nezlezenou cestou. A oslabeného bratra poslal do tábora samotného.
"Samé lži! Sestupovali jsme tehdy společně," odpovídal stále dokola Reinhold Messner. "Když jsem ho ztratil, hodiny jsem po něm pátral. Dokud jsem měl sílu. Omrzly mi přitom prsty na nohách. Sedm mi jich lékaři amputovali."
Důkaz, že vše proběhlo tak, jak tvrdí, se objevil teprve před několika týdny. Byl jím úlomek kosti, který přivezl z výpravy na Nanga Parbat tyrolský horolezec Hanspeter Eisendle. Našel ho ve výšce 4300 metrů na cestě, kterou tehdy oba bratři sestupovali. Úlomek byl prozkoumán na univerzitě v Innsbrucku a podle výsledků genetických testů patřil s největší pravděpodobností Güntheru Messnerovi.
Ani tohle však pochybovačné hlasy neumlčelo. Reinhold Messner se proto rozhodl, že se na svah Nanga Parbatu vypraví ještě jednou a bude tu hledat svého bratra s pomocí místních vesničanů.
"Možná to bude trvat deset let, nebo třicet let, možná bude nalezen až po mé smrti. Ale tělo Günthera musí být nalezeno," tvrdí nekompromisně Messner
ČLÁNEK:
"Nejlepší by bylo, kdyby se všichni přední světoví politici sebrali a strávili společně pár dní při výstupu na nějakou velehoru. Jistě by tam leccos pochopili. A po jejich návratu by nám všem bylo lépe," říká Messner, který poznal svět politiky zblízka. Několik posledních let strávil v Evropském parlamentu, kam byl zvolen za italské Zelené.
"No, byla to pro mne taková zvláštní doba. Já jsem na své funkci nelpěl, ale mnozí mí kolegové ano. A bylo to vidět hlavně při hlasování. Často jsem měl pocit, jako kdyby nepřemýšleli o tom, zdali rozhodnutí, pro které zvedli ruku, bylo užitečné pro Evropu. Spíše mi to připadalo tak, že bylo důležité pro ně. Aby si i pro příště udrželi svoje místo v parlamentu."
Messner měl na starosti životní prostředí a ochranu lidských práv. Nejvíce ho bylo slyšet, když bránil milované italské Dolomity, které architekt Le Corbusier nazval "nejkrásnější stavbou světa".
"Dolomity se drolí stále více. Ze skalních masivů se už odlomily tisíce tun kamene. Musíme s tím okamžitě něco udělat!" burcuje Messner.
Loni v létě zmizel Tour Tréphor, jeden z pěti vrcholů dominujících Cortině. Také z vrcholků Val Gardeny se zřítila obrovská skalní masa. Následovaly tři sesuvy v Cansless.
Na vině je podle odborníků oteplování. Voda proniká trhlinami do skal a při mrazivém počasí tuhne v led. Nabývá na objemu, rozpíná se. V tu chvíli vznikají uvnitř hor tlaky, jejichž výsledkem je odpadávání masívů. A protože jsou v poslední době změny teplot častější, dochází k čím dál více sesuvům.
"Přírodu si nepodmaníme. Musíme udělat všechno, co je v našich silách, abychom se ji pokusili pochopit," říká Messner. V těchto dnech se obrátil o pomoc na italskou vládu a na UNESCO...
Reinhold Messner se narodil 17. září 1944 v Brixenu, v početné katolické rodině, jako druhý z devíti sourozenců. Ještě mu nebylo pět let a zdolal s otcem 3027 metrů vysokou horu Sass Rigais. V roce 1967 se zapsal na Padovskou univerzitu a o čtyři roky později získal titul inženýra. V čase studií zlézal s mladším bratrem Güntherem Dolomity a Alpy. A v roce 1970 společně vyrazili do Himálaje.
"Kdybych tušil, co se stane, nikdy bych tam s ním nejel," říká dnes Reinhold Messner.
Ke svému cíli, 8125 metrů vysoké hoře Nanga Parbat, vyrazili bratři 27. června 1970. Na vrchol vystoupali ze základního tábora poměrně rychle, jenže pak Günthera postihla "výšková nemoc". Byl vyčerpaný, špatně dýchal. Bylo proto nutné co nejrychleji sestoupit.
Reinhold rozhodl, že zpět půjdou jinou, dosud nezlezenou cestou. Jevila se mu snazší. Při sestupu byl neustále vepředu. Najednou však bratra ztratil z očí. "Smetla ho malá lavina, pohřbil ho sníh a led..."
Od tragické chvíle uběhlo třicet pět let. Reinhold Messner se za tu dobu stal nejslavnějším horolezcem světa. Jako první zlezl všechny osmitisícovky. Nejvyšší horu světa Everest pokořil hned dvakrát, podruhé v sólo výstupu. Napsal o tom čtyřicet knih. Stal se oslavovanou celebritou. Váženým mužem. Přesto se však občas objevily pochybnosti, zdali to tehdy na Nanga Parbatu bylo tak, jak to vylíčil.
Největší vzrušení pak způsobily knihy Maxe von Kienlina a Hanse Salera, který se expedice na Nanga Parbat zúčastnil. Oba Messnera přímo napadli, že za všechno může jeho ego. Že se chtěl proslavit. Proto se vydal zpět dosud nezlezenou cestou. A oslabeného bratra poslal do tábora samotného.
"Samé lži! Sestupovali jsme tehdy společně," odpovídal stále dokola Reinhold Messner. "Když jsem ho ztratil, hodiny jsem po něm pátral. Dokud jsem měl sílu. Omrzly mi přitom prsty na nohách. Sedm mi jich lékaři amputovali."
Důkaz, že vše proběhlo tak, jak tvrdí, se objevil teprve před několika týdny. Byl jím úlomek kosti, který přivezl z výpravy na Nanga Parbat tyrolský horolezec Hanspeter Eisendle. Našel ho ve výšce 4300 metrů na cestě, kterou tehdy oba bratři sestupovali. Úlomek byl prozkoumán na univerzitě v Innsbrucku a podle výsledků genetických testů patřil s největší pravděpodobností Güntheru Messnerovi.
Ani tohle však pochybovačné hlasy neumlčelo. Reinhold Messner se proto rozhodl, že se na svah Nanga Parbatu vypraví ještě jednou a bude tu hledat svého bratra s pomocí místních vesničanů.
"Možná to bude trvat deset let, nebo třicet let, možná bude nalezen až po mé smrti. Ale tělo Günthera musí být nalezeno," tvrdí nekompromisně Messner
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
