zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nechceme být další Libkovice, zní z obce

01.03.2005
Geologie
Nechceme být další Libkovice, zní z obce
Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic na Mostecku, které ohrožuje těžba hnědého uhlí, dali dosud nejhlasitěji najevo, že nechtějí skončit jako Libkovice - severočeská obec, která v 90. letech kvůli těžbě uhlí zmizela z mapy.
Drtivá většina obyvatel se v pátečním referendu vyjádřila pro zachování těžebních limitů, které na dva tisíce obyvatel Jiřetína a Černic chrání před rozšířením dolu.
Ačkoli výsledek hlasování není pro vládu či kraj nijak závazný, vedení obce ho chce využít při jednání o územním plánu Ústeckého kraje. "Budeme dělat vše pro to, aby v plánu zůstaly územní limity těžby v nynější podobě," řekl jiřetínský zastupitel Vladimír Buřt.
Vláda a kraj se však nemohou dohodnout na tom, kdo by měl o limitech rozhodnout. "Limity těžby jsou záležitost, o níž musí rozhodnout kraj, protože v jeho kompetenci je tvorba územního plánu," řekl náměstek ministra průmyslu Martin Pecina.
Ústecký hejtman Jiří Šulc ovšem o víkendu sdělil, že kraj v tuto chvíli nemá důvod limity jakkoli měnit. Na tahu je podle něho vláda. "My limity měnit nebudeme," zdůraznil Šulc.
Dalším hráčem je Ministerstvo životního prostředí, které naopak chce, aby limity zůstaly zachovány a jejich hranici garantovala vláda.
Konečné rozhodnutí o limitech zajímá především ČEZ, které už začíná tlačit čas pro strategické rozhodnutí o obnově elektráren, jež v severozápadních Čechách začnou dosluhovat od roku 2010.
Pokud zůstanou limity zachovány, bude ČEZ moci obnovit jen asi pětinu elektráren. Pokud by se limity prolomily, obnovila by firma zhruba polovinu elektráren.
"Jestliže dnes máme přebytek zdrojů, v roce 2015 nám může chybět asi pětina výkonu," upozornil mluvčí Ladislav Kříž. Dodal, že limity by se mohly posunout aspoň v místech, kde by se nemusely bourat žádné vsi. Pokud by limity zůstaly, ČEZ by se nejspíš více orientoval na jadernou energetiku.
Mostecký úřad práce vypočítal, jaký dopad by mělo, kdyby se lom ČSA, který sousedí s Horním Jiřetínem, nemohl kvůli limitům posunout dál a v roce 2017 by se těžba zastavila. Jen v Mostecké uhelné společnosti by přišlo o práci 3,8 tisíce lidí, další tisíce lidí by přišly o práci v obchodu či ve službách. Celkem by podle odhadů zůstala bez zaměstnání třetina obyvatel Mostu, Jirkova a Litvínova.
Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha však tyto úvahy vycházejí z toho, že se pouze uzavřou doly a vláda se nepokusí vytvořit nová pracovní místa. "Doly se stejně jednou zavřou a bude tu stejný problém s nezaměstnaností," podotkl Kotecký.
Mostecká uhelná by rovněž uvítala, kdyby se limity posunuly. Pod Jiřetínem leží stovky miliónů tun kvalitního uhlí. "Referendum považujeme za předčasné, lidé, kteří k němu šli, neznali eventuální nabídku na přesídlení," řekl Petr Pudil, spolumajitel Severočeské uhelné, která vlastní Mosteckou uhelnou společnost.
K urnám přišlo v Jiřetíně 75 procent voličů, z nichž 96 hlasovalo pro zachování obce. "Oněch pětadvacet procent lidí, kteří nepřišli, jsou ti, kteří jsou ochotni své domy prodat a přestěhovat se. To není zanedbatelné," tvrdí Vlastimil Aubrecht (ČSSD), vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy.
Kvůli těžbě uhlí se stěhují celé vesnice například v Německu. Stěhování Horního Jiřetína a Černic a rozšíření těžby by si podle neoficiálních údajů vyžádalo okolo deseti miliard korun. "O žádné nabídky nestojíme, nikam se stěhovat nechceme," řekl jiřetínský zastupitel Vladimír Buřt.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí