Letošní zima lesní zvěř vysiluje
Šluknovsko - Lidem možná slunné zimní počasí plné sněhu v posledních dnech
vyhovuje. Lesní zvěř ale strádá a podle myslivců s ubývající zimou ještě její
strádání vzroste.
"To, co myslivci lesní zvěři v zimě poskytnou, je pouhou pomocí, i když
významnou, větší část potravy si ale musí najít sami, to jim ale stěžuje velká
sněhová pokrývka a silné mrazy," řekl jednatel ústeckého mysliveckého spolku Jan
Broukal. Dodal, že většinu krmení na zimu pro zvěř musí myslivci nashromáždit
vlastní prací, ale po dohodě mohou pomoci i soukromníci.
"Samozřejmě krmivo musí být kvalitní, třeba odpadní obilí nebo shnilé seno není
pro srnčí a spárkatou zvěř právě tím nejlepším," vysvětlil myslivec. Z
dietetického hlediska je prý nejlepší oves, ale pokud si ho na svých políčkách
myslivci nevypěstují sami, zaplatí za metrák až tři sta padesát korun.
Jan Broukal tvrdí, že letos lesní zvěř zažívá velmi náročnou zimu, kterou již
dlouho nepamatuje. Toho, že zvěř strádá, si lidé mohou všimnout, neboť zvěř se
za potravou schází až tam, kam by si jinak vůbec netroufla, tedy k jejich
obydlím a do zahrad.
"Lidé by zvěř neměli rušit tam, kde odpočívá, protože každý pohyb navíc ji nyní
nesmírně vysiluje," apeluje. O zvěř se ovšem nestarají pouze myslivci. V lednu
jim naplnili krmelce členové oddílu Ledumka a Ranger, v únoru pak mládež
krásnolipského Tclubu.
"Zatímco minulý rok jsme naplnili krmelec na Kamenné Horce, letos jsme se s
kaštany, tvrdým pečivem a senem vydali do lesa mezi Studánku a Krásnou Lípu,"
řekl jejich vedoucí Jan Fiala.
Trasu oproti loňskému roku změnili i mladí ekologové.
"Tentokrát se nešlo do Kyjova a na Vápenku, ale k bukovskému hrádku a na
Sněžnou," vysvětlila jejich vedoucí Jarmila Vrtílková. Dodala, že účastníci
navštívili tři krmelce, které doplnili senem, jablky a hlavně kaštany a žaludy,
které děti z oddílu Ranger nasbíraly na podzim.
Šluknovsko - Lidem možná slunné zimní počasí plné sněhu v posledních dnech vyhovuje. Lesní zvěř ale strádá a podle myslivců s ubývající zimou ještě její strádání vzroste.
"To, co myslivci lesní zvěři v zimě poskytnou, je pouhou pomocí, i když významnou, větší část potravy si ale musí najít sami, to jim ale stěžuje velká sněhová pokrývka a silné mrazy," řekl jednatel ústeckého mysliveckého spolku Jan Broukal. Dodal, že většinu krmení na zimu pro zvěř musí myslivci nashromáždit vlastní prací, ale po dohodě mohou pomoci i soukromníci.
"Samozřejmě krmivo musí být kvalitní, třeba odpadní obilí nebo shnilé seno není pro srnčí a spárkatou zvěř právě tím nejlepším," vysvětlil myslivec. Z dietetického hlediska je prý nejlepší oves, ale pokud si ho na svých políčkách myslivci nevypěstují sami, zaplatí za metrák až tři sta padesát korun.
Jan Broukal tvrdí, že letos lesní zvěř zažívá velmi náročnou zimu, kterou již dlouho nepamatuje. Toho, že zvěř strádá, si lidé mohou všimnout, neboť zvěř se za potravou schází až tam, kam by si jinak vůbec netroufla, tedy k jejich obydlím a do zahrad.
"Lidé by zvěř neměli rušit tam, kde odpočívá, protože každý pohyb navíc ji nyní nesmírně vysiluje," apeluje. O zvěř se ovšem nestarají pouze myslivci. V lednu jim naplnili krmelce členové oddílu Ledumka a Ranger, v únoru pak mládež krásnolipského Tclubu.
"Zatímco minulý rok jsme naplnili krmelec na Kamenné Horce, letos jsme se s kaštany, tvrdým pečivem a senem vydali do lesa mezi Studánku a Krásnou Lípu," řekl jejich vedoucí Jan Fiala.
Trasu oproti loňskému roku změnili i mladí ekologové.
"Tentokrát se nešlo do Kyjova a na Vápenku, ale k bukovskému hrádku a na Sněžnou," vysvětlila jejich vedoucí Jarmila Vrtílková. Dodala, že účastníci navštívili tři krmelce, které doplnili senem, jablky a hlavně kaštany a žaludy, které děti z oddílu Ranger nasbíraly na podzim.
"To, co myslivci lesní zvěři v zimě poskytnou, je pouhou pomocí, i když významnou, větší část potravy si ale musí najít sami, to jim ale stěžuje velká sněhová pokrývka a silné mrazy," řekl jednatel ústeckého mysliveckého spolku Jan Broukal. Dodal, že většinu krmení na zimu pro zvěř musí myslivci nashromáždit vlastní prací, ale po dohodě mohou pomoci i soukromníci.
"Samozřejmě krmivo musí být kvalitní, třeba odpadní obilí nebo shnilé seno není pro srnčí a spárkatou zvěř právě tím nejlepším," vysvětlil myslivec. Z dietetického hlediska je prý nejlepší oves, ale pokud si ho na svých políčkách myslivci nevypěstují sami, zaplatí za metrák až tři sta padesát korun.
Jan Broukal tvrdí, že letos lesní zvěř zažívá velmi náročnou zimu, kterou již dlouho nepamatuje. Toho, že zvěř strádá, si lidé mohou všimnout, neboť zvěř se za potravou schází až tam, kam by si jinak vůbec netroufla, tedy k jejich obydlím a do zahrad.
"Lidé by zvěř neměli rušit tam, kde odpočívá, protože každý pohyb navíc ji nyní nesmírně vysiluje," apeluje. O zvěř se ovšem nestarají pouze myslivci. V lednu jim naplnili krmelce členové oddílu Ledumka a Ranger, v únoru pak mládež krásnolipského Tclubu.
"Zatímco minulý rok jsme naplnili krmelec na Kamenné Horce, letos jsme se s kaštany, tvrdým pečivem a senem vydali do lesa mezi Studánku a Krásnou Lípu," řekl jejich vedoucí Jan Fiala.
Trasu oproti loňskému roku změnili i mladí ekologové.
"Tentokrát se nešlo do Kyjova a na Vápenku, ale k bukovskému hrádku a na Sněžnou," vysvětlila jejich vedoucí Jarmila Vrtílková. Dodala, že účastníci navštívili tři krmelce, které doplnili senem, jablky a hlavně kaštany a žaludy, které děti z oddílu Ranger nasbíraly na podzim.
Zdroj:Děčínský deník
Sdílet článek na sociálních sítích