zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zpracování energetických auditů skončilo, alespoň teoreticky

08.03.2005
Obecné
Zpracování energetických auditů skončilo, alespoň teoreticky
Do konce roku 2004 měly mít veřejné i soukromé instituce hotové energetické audity. Mnohé obce přijímaly tuto povinnost se smíšenými pocity.
Energetický audit nařizuje zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Veřejných subjektů, tedy i obcí, se týká v případě, že jejich spotřeba energie přesahuje 35 tisíc gigajoulů ročně. Podrobnosti stanovila vyhláška č. 213/2001 Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla v polovině loňského roku novelizována.

Co považuje auditor za zbytečné

Novela zaskočila především certifikované auditory, kteří mají oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu tuto práci vykonávat. V této době je jich asi 210 a jejich seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (www.mpo.cz).

Auditorům se změna téměř ve finiši nelíbila. Auditor Ladislav Tintěra říká, že nastala situace, jako by se ke konci utkání začalo jinak lajnovat hřiště. Navíc novela podle něho obsahuje spoustu dodatečných a nadbytečných požadavků, které se často dublují. K zvýšené pracnosti přispěla interní nařízení dalších institucí (zejména Státního fondu životního prostředí, ale také krajů) požadujících další informace. Výsledkem je prý spousta balastu, který audit prodražuje, ale musí v něm být, protože jinak by auditor i zadavatel mohli dostat až miliónovou pokutu.

Co konkrétně považuje auditor za zbytečné? Vše, co jde nad rámec původního záměru. Například hygienické hodnocení intenzity osvětlení. Nebo požadavky na údaje o financování. Či navrhování obnovitelných zdrojů energie. Že se do ekonomického vyhodnocení nezapočítávají náklady k odstranění zanedbané údržby. A dalo by se prý pokračovat.

Cílem energetických auditů je minimalizovat spotřebu energie, a tím i nákladů. Výstupem jsou dvě hlavní kategorie doporučení. První se týkají technologií, tj. vytápění, regulace, zdrojů tepla apod. Pokud se realizují, je návratnost vynaložených finančních prostředků velice slušná - někdy se pohybuje i v řádu měsíců. Mnohem složitější je to s doporučeními druhé kategorie, vztahující se k stavebním zásahům - zateplování, rekonstrukce střech, výměny oken apod. Ladislav Tintěra tvrdí, že tady lze návratnost velmi obtížně definovat a že se většinou jen z úspor energie nezaplatí. A pokud ano, může to trvat až 35 let. V takovém případě je nutné zvažovat životnost objektu.

Efekt ze zpracovaného auditu samozřejmě záleží na schopnostech auditora. A neméně na finančních možnostech zadavatele. Ceny za vypracovaný audit podle Ladislava Tintěry velmi silně upravoval trh. Statistiky sice neexistují, ale ceny je možné odvodit z expertního odhadu nákladů na audit například běžné základní školy se spotřebou 9000 - 10 000 GJ ročně. V době, kdy se začínalo, se ceny za tento audit pohybovaly mezi 100 000 až 120 000 Kč. Pak se snižovaly a spadly až na 70 nebo 80 tisíc a v některých případech, třeba pokud šlo o hromadnou zakázku, šly ještě níže. Na druhé straně audit velkých objektů, jakým byla např. nemocnice v Praze-Motole, stál víc než milión korun.

V každém případě stály energetické audity spoustu peněz. Není proto divu, že leckde se snažili jen splnit zákonnou povinnost, a to co nejlevnější cestou. Už proto, že když vynaložili peníze na jejich zaplacení, často jim už nezbyly na realizaci navržených úsporných opatření. K tomu je nutné připočíst ještě fakt, že audit je "velmi rychle se kazící a zastarávající zboží". Ladislav Tintěra tvrdí, že řada auditů, které se dělaly hned po roce 2000, by už nyní potřebovala revizi, protože se změnily ceny paliv a energie i navrhovaných zařízení, případně i využití hodnocených objektů.

Slušný auditor dodá cosi navíc

Nejen schopnosti auditora, ale také kvalifikace a zájem partnera je podle Ladislava Tintěry hlavním předpokladem, aby se z auditu nestala jen splněná povinnost v podobě stohy papíru k uskladnění pro případ kontroly. Kromě vlastních doporučení by auditor měl obec zároveň nasměrovat a informovat o možnostech získání finančních prostředků. "Zdrojů je obrovské množství. Ať jde o tradiční programy České energetické agentury, Státního fondu životního prostředí, nebo o fondy Evropské unie. Leckde se také neví, že existuje řada rakouských podpůrných programů, které zasahují i sousedící státy a mohou je využít nejen pohraniční obce nacházející na jihu naší země, ale i úplně jinde, třeba ve Šluknovském výběžku."

Ladislav Tintěra je také velkým příznivcem tzv. financování třetí stranou, metody EPC. Obecně spočívá v tom, že firma energetických služeb nabídne financování určitého opatření vedoucího k úsporám, třeba přestavbu kotelny, s tím, že sama tyto práce uskuteční. Objednatel splácí dílem úvěr a dílem honorář této firmě až z úspor, tj. z rozdílu mezi náklady na původní a novou spotřebu energie. Tímto způsobem se postupovalo například při úpravách zimního stadionu ve Slaném, základní školy v Plzni či velké školy s obrovskou spotřebou energie na sídlišti v Praze-Modřanech.

"Když nic jiného, tak by si měl investiční referent obce z auditu vytáhnout jednotlivá investiční opatření a znovu si pohovořit s auditorem. Pro toho by neměla práce končit odesláním písemného materiálu; úředníci na obcích by ho měli vytěžit co nejvíc, získat od něho představu, zda jsou navrhovaná opatření reálná, cena je nastavena dobře a jaké jsou možnosti financování. To by měl auditor dodávat jako určitou nadstavbu," řekl Ladislav Tintěra. Jako příklad dobré spolupráce uvádí město Třeboň a jemu patřící lázně Aurora. Tam se rekonstruoval celý systém zásobování energií, zároveň s řešením přilehlého sídliště. Investice vložené do úprav se už vracejí.

Co bude dál?

Zpracování auditů skončilo, alespoň teoreticky. Pro zcela malé obce s malou spotřebou energie v zásadě povinné nejsou. Ovšem v případě, že budou žádat o dotaci z různých programů, zejména na podporu ochrany životního prostředí, bez auditu se neobejdou. Rovněž pro některé banky je prý informace o tom, že klient má zpracován energetický audit, zajímavou informací, představující zákazníka z jiné strany a přispívající k jeho věrohodnosti.

O tom, že by se audity měly po nějakém čase opakovat, se zatím nemluví. "Možná by to v řadě případů bylo užitečné, ale určitě ne ve formě dosavadní tvrdé povinnosti. Mělo by být na zadavateli, aby si sám zvolil, co potřebuje. Obce a další subjekty by měly mít možnost uplatnit svobodu rozhodování," míní Ladislav Tintěra. Změny však lze očekávat už dost brzy. V roce 2006 má vejít v platnost vyhláška EU. Na ni bude muset česká legislativa reagovat a zákon o hospodaření energií patrně dozná určitých změn.

JIŘINA ONDRÁČKOVÁ

Důležité předpisy

Energetický audit nařizuje zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Obcí se týká v případě, že jejich spotřeba energie přesahuje 35 tisíc gigajoulů ročně. Podrobnosti stanovila vyhláška č. 213/2001 Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla novelizována v polovině roku 2004.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí