Patentování přírody

Evropský patentový úřad právě rozhoduje o žádosti agrotechnického gigantu Syngenta patentovat tu část DNA, která reguluje kvetení rýže. Nejen, že toto by dalo Syngentě kontrolu nad pěstováním rýže, ale také by mohlo založit praxi patentového práva přiznávat patentovou ochranu procesu kvetení vůbec – včetně 23 hlavních potravinových plodin a možná i rostlin, které ještě nejsou známy.

Patentová žádost přišla na konci roku 2004, vyhlášeného OSN jako „Rok rýže“, ve kterém soukromé subjekty i státy dokončily výzkum jednotlivých částí sekvence genomu rýže. Syngenta je v současnosti největší agrochemickou firmou, následována Bayerem, a druhým největším světovým prodejcem osiva (přestihla i Dupont a Monsanto), v současném světě geneticky modifikovaných potravin jsou tyto firmy tržně nejperspektivnější. Patentová kontrola rýže jim získává výhodu v pěstování světově nejrozšířenější zemědělské plodiny a také silnou pozici pro budoucí expanzi na kontrolu ostatních zemědělských plodin.

Rýže je plodina s klíčovým významem v přímé obživě lidí. Živí lidi díky miliónům malých políček v Číně, Indii a Indonésii. Tím pádem není rýže mezinárodně obchodovanou komoditou jako soja či pšenice, navíc rýže bude jednou z prvních zemědělských plodin, jejichž sekvence DNA bude kompletně zmapována. To otevírá prostor výzkumníkům i koncernům k podobným („homologovaným“) plodinám, přičemž Syngenta chce zaujmout první místo. V mnoha ohledech již Syngenta je v předstihu, když porazila jak veřejně financovaný International Rice Genome Sequencing Project (IRGSP), tak své konkurenty a to když v lednu 2001 zmapovala genom rýže japonica.

Tlak veřejnosti vedl k tomu, že Syngenta některé z těchto informací uvolnila v roce 2002 pro veřejné potřeby, avšak její strategie je vždy založena na utajení některých svých výzkumů, zatímco ujišťuje, že žádný zisk z DNA nemá. Nynější patenty na proces kvetení jsou součástí této dlouhodobé strategie.

Nicméně pečlivě udržované image firmy ohleduplné veřejnému prospěchu slouží jako vstupenka do vlivných orgánů zabývajících se zemědělstvím a potravinářstvím. Syngenta Foundation je člen Poradní skupiny mezinárodního zemědělského výzkum (International Agricultural Research – CGIAR) složené z 15 výzkumných center, jejichž cílem vyvinout „globální veřejné statky dostupné všem“. Podle skupiny ETC rovněž „společné vazby v organizaci OSN: FAO (Organizace pro potraviny a zemědělství) jsou v souladu s politikou Kofi Annana rozvíjet partnerství se soukromým sektorem. Nedávno bylo farmáři a nevládními organizacemi ostře odmítnuto členství Syngenty v Kulatém stolu WWF o trvale udržitelné soji, avšak oproti Monsantu či Dupont se jí daří udržovat své image společnosti s ohledy na veřejný zájem lépe a vyplácí se jí to. S účastí v CGIAR a lobbyistickým vlivem u OSN má Syngenta zástupce v klíčových orgánech, které mají regulovat její moc.

Zdroj Corporate Watch News