Jací lidé, taková krajina

Převzít odpovědnost za místo, kde člověk žije. Tato myšlenka byla ústředním motivem konference Tvář naší země - krajina domova, která se konala tento týden v Průhonicích u Prahy. Na konferenci tři stovky odborníků z různých oblastí diskutovaly o příležitostech a hrozbách, které pro českou krajinu a přírodu představuje vstup do Evropské unie. Konference měla výrazně mezioborový charakter a týkala se témat, jako je zemědělství a venkov, trendy urbanizace evropského prostoru, identifikace s místem a krajinou jako základ Evropy regionů.

"S unijními dotacemi se může česká krajina změnit v přívětivé místo k žití i na pohled, ale vztah k prostředí, které obýváme, nám Brusel nenadiriguje. Musíme sami chtít," řekl Ivan Dejmal ze Společnosti pro krajinu. Příležitost ke zlepšení vzhledu české krajiny Dejmal vidí hlavně v tom, že se začíná měnit zemědělská politika EU. Nyní by zemědělské dotace měly směřovat do údržby luk, potoků a kulturního dědictví namísto do nadprodukce potravin.

Nebezpečí naopak hrozí z rychlých přesunů kapitálu a investic na území s levnější pracovní silou. Lidé se pak často stěhují za prací a k novému bydlišti si mnohdy nevytvářejí žádný vztah.

I v Česku však už vznikají mikroregiony, kde se lidé z několika sousedních obcí dávají dohromady, aby zvelebili své okolí. První vlaštovkou je například iniciativa východočeských občanů "Tuž se, Broumovsko". Z původní hrstky lidí, kteří se spojili kvůli zachování místní nemocnice, je dnes silná skupina odborníků z různých oblastí, kteří broumovský výběžek přetvářejí v kulturní krajinu.