Zajdou myslivci brzy na úbytě?
Les je jejich druhým domovem, ať je venku jakékoli počasí. Pečují o zvěř,
dodržují své tradice, zvyky, pověry, a tím i vlastní životní styl. Na druhé
straně loví zvěř, udržují vysoké stavy zvěře a stávají se tak trnem v oku
ekologických aktivistů. Myslivci se podle posledních čísel stávají stále
ohroženějším druhem. Už za knížete Boleslava I. kolem roku 950 vznikaly první
zákony a nařízení o myslivosti. Od té doby se změnil nejen ráz krajiny, ale i
vnímání tohoto koníčku ve společnosti k nepoznání. Mladé lidi v dnešní době
ovlivňují tvrzení ekologů, že myslivec je tu od toho, aby střílel zvěř. Na druhé
straně pomyslné barikády stojí příznivci svatého Huberta, pro něž je les a
především péče o zvěř tím hlavním. Českomoravská myslivecká jednota zveřejnila
analýzu, podle níž řady českých myslivců stále více řídnou. Zatímco jich ve
druhé polovině sedmdesátých let minulého století bylo přes 120 tisíc, do konce
roku 2003 jich ubylo více než 20 tisíc.
Les je jejich druhým domovem, ať je venku jakékoli počasí. Pečují o zvěř, dodržují své tradice, zvyky, pověry, a tím i vlastní životní styl. Na druhé straně loví zvěř, udržují vysoké stavy zvěře a stávají se tak trnem v oku ekologických aktivistů. Myslivci se podle posledních čísel stávají stále ohroženějším druhem. Už za knížete Boleslava I. kolem roku 950 vznikaly první zákony a nařízení o myslivosti. Od té doby se změnil nejen ráz krajiny, ale i vnímání tohoto koníčku ve společnosti k nepoznání. Mladé lidi v dnešní době ovlivňují tvrzení ekologů, že myslivec je tu od toho, aby střílel zvěř. Na druhé straně pomyslné barikády stojí příznivci svatého Huberta, pro něž je les a především péče o zvěř tím hlavním. Českomoravská myslivecká jednota zveřejnila analýzu, podle níž řady českých myslivců stále více řídnou. Zatímco jich ve druhé polovině sedmdesátých let minulého století bylo přes 120 tisíc, do konce roku 2003 jich ubylo více než 20 tisíc.
Zvěř to prý nezvládne Pokud se současný trend nezastaví, klesne podle analýzy počet myslivců během deseti let až na 80 tisíc. Jejich místním organizacím by tak reálně začaly hrozit finanční problémy. A jejich slučování by podle jednatele myslivecké jednoty Vladimíra Broukala vedlo jen k dalšímu snižování počtu "mužů v zeleném". "V takovém případě by bylo vážně ohroženo zajištění nezbytné péče o zvěř, která se v současné kulturní krajině bez pomoci člověka neobejde,"dodal Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. V počtu myslivců se vůbec neprojevil populační nárůst 70. let. Současní třicátníci nemají o myslivost přímý zájem, stejně smýšlejí lidé ve věku nad dvacet let. Aby se udržela současná velikost členské základny, bylo by třeba, aby mladých myslivců bylo alespoň dvakrát tolik.
Méně zvěře i venkovanů Za pokles může podle odborníků hlavně úbytek obyvatel žijících na venkově, stále menší množství drobné zvěře a zavedení přísnějších podmínek pro výkon myslivosti ze začátku 90. let. "Tehdy vstupoval v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který vyžadoval povinné přezkoušení, na což někteří převážně starší členové již nepřistoupili. Řada z nich tak s myslivostí skončila,"říká Šilha. Tato doba přinesla i zrušení povinného členství, rozšíření a zpřísnění zkoušek z myslivosti. Za prohřešky proti stanovám, mysliveckému řádu a zákonům je dotyčný vyloučen z řad této organizace a ztrácí výhody členství.
Dělají si špatné jméno "Chybí hlavně prostor, kde by se i laici o přírodě a myslivosti jako takové dozvěděli něco víc,"upozorňuje student Jaromír Janků, který je předsedou Studentského mysliveckého spolku České zemědělské univerzity v Praze. Samotní myslivci si podle něj dělají často špatnou reklamu sami. "Stačí jedno porušení nějakého předpisu a hned to vrhne špatné světlo na všechny,"dodává Janků. Vladimír Broukal pro změnu upozorňuje na to, že myslivci nedokážou "účelně čelit ekologicky smýšlející veřejnosti". Přesto se v řadách myslivců stále najdou tací, kteří mají niterný vztah k lesu a ke zvěři zažitý již od mládí. Myslivost se předává z generace na generaci. "Mladých lidí zvláště s biologickým vzděláním je v tomto oboru zvláště potřeba, protože ovládají ekologii, etologii a genetiku zvěře, což bylo v minulosti opomíjeno,"upozorňuje Šilha. A co je pro mladé začátečníky nejtěžší? Podle ostřílených profesionálů je to jedna jediná věc - dobře mezi ně zapadnout. I životní styl milovníků lesa má přece svá nepsaná pravidla a rituály.
Zvěř to prý nezvládne Pokud se současný trend nezastaví, klesne podle analýzy počet myslivců během deseti let až na 80 tisíc. Jejich místním organizacím by tak reálně začaly hrozit finanční problémy. A jejich slučování by podle jednatele myslivecké jednoty Vladimíra Broukala vedlo jen k dalšímu snižování počtu "mužů v zeleném". "V takovém případě by bylo vážně ohroženo zajištění nezbytné péče o zvěř, která se v současné kulturní krajině bez pomoci člověka neobejde,"dodal Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. V počtu myslivců se vůbec neprojevil populační nárůst 70. let. Současní třicátníci nemají o myslivost přímý zájem, stejně smýšlejí lidé ve věku nad dvacet let. Aby se udržela současná velikost členské základny, bylo by třeba, aby mladých myslivců bylo alespoň dvakrát tolik.
Méně zvěře i venkovanů Za pokles může podle odborníků hlavně úbytek obyvatel žijících na venkově, stále menší množství drobné zvěře a zavedení přísnějších podmínek pro výkon myslivosti ze začátku 90. let. "Tehdy vstupoval v platnost nový zákon o zbraních a střelivu, který vyžadoval povinné přezkoušení, na což někteří převážně starší členové již nepřistoupili. Řada z nich tak s myslivostí skončila,"říká Šilha. Tato doba přinesla i zrušení povinného členství, rozšíření a zpřísnění zkoušek z myslivosti. Za prohřešky proti stanovám, mysliveckému řádu a zákonům je dotyčný vyloučen z řad této organizace a ztrácí výhody členství.
Dělají si špatné jméno "Chybí hlavně prostor, kde by se i laici o přírodě a myslivosti jako takové dozvěděli něco víc,"upozorňuje student Jaromír Janků, který je předsedou Studentského mysliveckého spolku České zemědělské univerzity v Praze. Samotní myslivci si podle něj dělají často špatnou reklamu sami. "Stačí jedno porušení nějakého předpisu a hned to vrhne špatné světlo na všechny,"dodává Janků. Vladimír Broukal pro změnu upozorňuje na to, že myslivci nedokážou "účelně čelit ekologicky smýšlející veřejnosti". Přesto se v řadách myslivců stále najdou tací, kteří mají niterný vztah k lesu a ke zvěři zažitý již od mládí. Myslivost se předává z generace na generaci. "Mladých lidí zvláště s biologickým vzděláním je v tomto oboru zvláště potřeba, protože ovládají ekologii, etologii a genetiku zvěře, což bylo v minulosti opomíjeno,"upozorňuje Šilha. A co je pro mladé začátečníky nejtěžší? Podle ostřílených profesionálů je to jedna jediná věc - dobře mezi ně zapadnout. I životní styl milovníků lesa má přece svá nepsaná pravidla a rituály.
Sdílet článek na sociálních sítích