Ekologické hnutí je velký byznys

Paradoxem je, že někteří ekologové kritizují velké firmy za bezohledné využívání a znečišťování přírody, přesto se stále větší počet ekologů však podobá obchodníkům z Wall Streetu, a dokonce tak i jedná. V reakci na zájem veřejnosti o životní prostředí přerostla ekologie v multimilionový průmysl a její aktivisté jsou při předávání svých poselství stále častěji vidět spíš v obleku než v sandálech. A jako korporace i oni tvrdě bojují o "podíl na trhu" - o hotovost, kterou dostávají od sponzorů sahajících od kanadské sekretářky strachující se o osud pand po velké společnosti, jež se snaží zlepšit svůj image.Množství dobře oblečených mužů s krátkými sestřihy a nezbytnými kravatami u krku se před několika dny setkalo v thajské metropoli Bangkoku na osmidenním kongresu Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN), který se zabýval širokou škálou problémů od stavu korálových útesů po situaci majestátních himálajských výšin. Výroční zprávy mnoha ekologických skupin, které se kongresu účastní, se přesně podobají těm, jež vypracovávají přední obchodní firmy, včetně údajů o příjmech a bilancí pohybujících se ve vysokých hodnotách. "Je zde nutná otevřenost a průhlednost, jelikož používáme peníze poskytované veřejností, takže musíme mít k dispozici přesné finanční záznamy," vysvětluje tento postup jihoafrický ředitel Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IF A W) Jason Bell-Leask. Sponzoři se při poskytování darů často rozhodují podle politických názorů či podle toho, co považují za důležité. Skupiny hlavního proudu, jako kupříkladu WWF, upozorňují na velké rozpětí problémů, mimo jiné klimatické změny, a kritizují vlády za jejich pasivitu. Nejsou však proti "udržitelnému využívání" divoké přírody, jakým je například rekreační lov, pokud takovéto aktivity neohrožují živočišné či rostlinné druhy. Jiné skupiny jako IF A W či radikálnější Lidé pro etické zacházení se zvířaty (PET A) stojí proti aktivitám typu lovu, jež považují za kruté. Společnosti, které se snaží předcházet páchání násilí na zvířatech, mají kořeny v 19. století.

Je snadné kázat o právech zvířat

Kritikové však upozorňují na to, že tato posedlost zvířaty, typická pro reprezentanty městské střední třídy, je často řazena nad potřeby chudých obyvatel třetího světa. Mnohé z těchto skupin například protestují proti zabíjení afrických slonů, a to i starých a nemocných, ačkoli podle některých ekologických expertů a vědců je to v zemích jako Jihoafrická republika zapotřebí k omezení údajně neúměrně rostoucího počtu těchto největších světových savců. "Je snadné kázat o právech zvířat a protestovat proti zabíjení slonů, když žijete v New Yorku," zlobí se jeden z činitelů jihoafrických národních parků. Jiní kritikové obviňují ekologická hnutí, že přehánějí nebezpečí údajně ohrožující naši planetu, aby veřejnost zastrašili a naplnili si kapsy. "Všichni známe onu litanii: naše zdroje jsou vyčerpávány, voda a vzduch jsou stále více znečištěné... Je tu ale jeden problém: pro tyto stížnosti není dostatek důkazů," tvrdí Björn Lomborg ve své knize Skeptický ekolog (The Skeptical Environmentalist). Neméně jsou ekologové kritizováni za to, že se při propagaci svých cílů nerozpakují používat plakáty roztomilých zvířátek, jako jsou pandy, pro něž mají lidé slabost. Většina ekologů na probíhajícím kongresu v Bangkoku se naopak snaží ukázat, že před ekologickými hrozbami, od globálního oteplování po snižující se stavy ryb, varuje rostoucí počet respektovaných vědců. A soudě podle příjmů mnohých účastníků konference se jim evidentně o tom podařilo přesvědčit již velkou část populace.