Ochránci přírody se bojí o charakter valašské krajiny
VALAŠSKO - Změny v charakteru valašské krajiny související se vstupem do
Evropské unie a vlivem zemědělců: právě takového dopadu se obávají ochránci
přírody. Rolníci z valašského regionu mají po vstupu do EU možnost získat peníze
na dotacích, rozdělování peněz ale mnohdy provázejí pravidla, která dělají
ekologům vrásky na čele.
VALAŠSKO - Změny v charakteru valašské krajiny související se vstupem do Evropské unie a vlivem zemědělců: právě takového dopadu se obávají ochránci přírody. Rolníci z valašského regionu mají po vstupu do EU možnost získat peníze na dotacích, rozdělování peněz ale mnohdy provázejí pravidla, která dělají ekologům vrásky na čele.
Ochránci přírody z Valašska na tuto skutečnost upozornili tento týden v Lidečku při jeho návštěvě také ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který s nimi rokoval coby čestný předseda Českého svazu ochránců přírody ( ČSOP).
" Místy totiž dochází k postupné likvidaci tradiční zemědělské krajiny," potvrdil jednatel meziříčských ochránců přírody Milan Orálek.
S tím souhlasí také Miroslav Janík z ČSOP Kosenka. " Po vstupu do Evropské unie se nově vyměřují zemědělsky obdělávané plochy. Zatímco dříve se udělovaly dotace na celou plochu polí nebo pastvin, nyní to bude pouze na skutečně obhospodařovanou plochu," konstatoval Janík.
Nový postup podle jeho slov znamená, že pokud jsou třeba na pastvině drobné remízky, bude jejich výměra odečtena od dotované půdy. " Proto začali zemědělci masově usilovat o vykácení rozptýlené zeleně na svých pozemcích, což jim jednak usnadní obdělávání, jednak dostanou vyšší dotace, jako měli dříve," konstatoval Janík s tím, že tato skutečnost může mít katastrofální následky pro valašskou krajinu.
Ministr životního prostředí obavy valašských ochránců přírody chápe. " O tomto problému vím. Na jiných místech se ale zase objevuje snaha pastviny zalesňovat, což má stejný výsledek, tedy černobílou krajinu bez rozptýlené zeleně," upozornil Ambrozek. Řada obcí, které tímto způsobem postupují, si však podle ochránců přírody neuvědomuje složitost zvoleného postupu. " Když vysadí les, musí nejen zaplatit sazenice a nezbytné práce, ale navíc se o něj zhruba sedmdesát let starat, a to není jednoduché," konstatoval jednatel meziříčských ochránců přírody. Řešení této situace bude podle něj obtížné, protože o kácení zeleně stejně jako o zalesňování rozhodují obce bez další kontroly. " Často přitom dají přednost zájmu svých občanů před zájmem státu a veřejnosti. Rozhodně ale situaci prověřím a pokusím se najít způsob, jak ji vyřešit," přislíbil ochráncům přírody ministr.
Ochránci přírody z Valašska na tuto skutečnost upozornili tento týden v Lidečku při jeho návštěvě také ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který s nimi rokoval coby čestný předseda Českého svazu ochránců přírody ( ČSOP).
" Místy totiž dochází k postupné likvidaci tradiční zemědělské krajiny," potvrdil jednatel meziříčských ochránců přírody Milan Orálek.
S tím souhlasí také Miroslav Janík z ČSOP Kosenka. " Po vstupu do Evropské unie se nově vyměřují zemědělsky obdělávané plochy. Zatímco dříve se udělovaly dotace na celou plochu polí nebo pastvin, nyní to bude pouze na skutečně obhospodařovanou plochu," konstatoval Janík.
Nový postup podle jeho slov znamená, že pokud jsou třeba na pastvině drobné remízky, bude jejich výměra odečtena od dotované půdy. " Proto začali zemědělci masově usilovat o vykácení rozptýlené zeleně na svých pozemcích, což jim jednak usnadní obdělávání, jednak dostanou vyšší dotace, jako měli dříve," konstatoval Janík s tím, že tato skutečnost může mít katastrofální následky pro valašskou krajinu.
Ministr životního prostředí obavy valašských ochránců přírody chápe. " O tomto problému vím. Na jiných místech se ale zase objevuje snaha pastviny zalesňovat, což má stejný výsledek, tedy černobílou krajinu bez rozptýlené zeleně," upozornil Ambrozek. Řada obcí, které tímto způsobem postupují, si však podle ochránců přírody neuvědomuje složitost zvoleného postupu. " Když vysadí les, musí nejen zaplatit sazenice a nezbytné práce, ale navíc se o něj zhruba sedmdesát let starat, a to není jednoduché," konstatoval jednatel meziříčských ochránců přírody. Řešení této situace bude podle něj obtížné, protože o kácení zeleně stejně jako o zalesňování rozhodují obce bez další kontroly. " Často přitom dají přednost zájmu svých občanů před zájmem státu a veřejnosti. Rozhodně ale situaci prověřím a pokusím se najít způsob, jak ji vyřešit," přislíbil ochráncům přírody ministr.
Zdroj:Valašský deník
Sdílet článek na sociálních sítích