zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zákaz GMO neprošel

24.03.2005
Zemědělství
Zákaz GMO neprošel
Ekologické hnutí Greenpeace neuspělo se snahou o dočasný zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice v Česku. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek totiž žádost ekologů odmítl.
Povolení testování geneticky modifikované kukuřice MON810, která je díky genovým úpravám odolná proti největšímu škůdci motýlku zavíječi, získala v tuzemsku začátkem minulého roku americká biotechnologická firma Monsanto. Podle osivářského zákona musí ještě projít tříletými státními odrůdovými zkouškami.
Zástupci Greenpeace ale tvrdí, že v Česku zatím neexistují přesná a závazná pravidla pro společnou existenci konvenčního a ekologického pěstování s pěstováním geneticky upravených plodin (GMO). "Neexistuje monitorovací plán požadovaný Evropskou unií," uvedla koordinátorka genetické kampaně Greenpeace Magdalena Klimovičová. Podle ekologů tak hrozí nevratné změny na ekosystému.
Ministerstvo zemědělství se brání tím, že připravilo nařízení, které podmínky pro pěstování geneticky modifikované kukuřice stanovuje. "Vládní nařízení už prošlo legislativní radou vlády a je připraveno na projednání vládou," uvedl Hugo Roldán z tiskového odboru Ministerstva zemědělství.
Přitom v okolních zemích k zákazu přistoupili. Polská vláda například včera rozhodla, že zatím zakáže pěstování a dovoz této kukuřice. Letos v lednu podobný zákaz vydalo také Maďarsko a platí i v Rakousku. Pro zákaz se vyslovil také slovenský ministr životního prostředí.
Příslušné odrůdy geneticky mutované kukuřice byly schváleny Evropskou unií koncem minulého roku, neexistují ale jednotná pravidla pro její pěstování.
Čeští zemědělci mohou letos geneticky upravenou kukuřici na svá pole zasít poprvé. Podle Zemědělského svazu půjde o několik desítek pěstitelů. Společnost Monsanto hovoří o 26 místech v zemi.
Zemědělce ale rozdělují spory o to, co jim geneticky upravená kukuřice přinese. Konvenční zemědělci její využití vítají s vidinou vyšších výnosů a nižších nákladů na boj se škůdci. Motýlek zavíječ totiž ohrožuje až polovinu ploch pěstované kukuřice v tuzemsku. Geneticky upravené kukuřici se nebrání ani Agrární komora. Odhady zveřejněné Monsantem hovoří, že zisk při pěstování GMO kukuřice může dosáhnout přes tři tisíce korun na hektar.
Opačný postoj mají ekologičtí farmáři. "Pyl z mutované kukuřice může zasáhnout i naše pole. Proto nebudeme moci naše zboží označovat plošně jako geneticky neupravované, ale budeme potřebovat certifikaci. To biopotraviny prodraží," uvedl Jiří Urban, místopředseda Sdružení ekologických zemědělců Pro-Bio.
Celková plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě loni meziročně vzrostla o pětinu na 81 miliónů hektarů. Téměř 8,25 miliónu farmářů ze 17 zemí se loni podílelo na biotechnologické výrobě. Většina produkce, zhruba 59 procent, byla soustředěna v USA. Mezi další přední producenty patří Argentina, Brazílie, Kanada a Čína.
Podle studie Národního centra pro potraviny a zemědělskou politiku ve Washingtonu může pěstování geneticky upravené kukuřice ve státech Evropské unie zvýšit výnosy z této plodiny o téměř dva milióny tun, což je navýšení čistého zisku zemědělcům o 249 miliónů eur. Odpůrci ale tvrdí, že dojde k nezvratným změnám na přírodě.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí