Za lepší klima

Ministři životního prostředí 25 členských států Evropské unie se shodli, že pokud se nemá ovzduší na Zemi do roku 2050 oteplit o více než dva stupně Celsia, je třeba snížit emise skleníkových plynů, zvláště oxidu uhličitého, ve vyspělých zemích do roku 2020 o 15 až 30 procent a do roku 2050 o 60 až 80 procent ve srovnání s úrovní roku 1990. Evropská komise se prozatím drží cílů tzv. Kjótského protokolu, který počítá se snížením emisí skleníkových plynů v letech 2008 až 2012 o osm procent ve srovnání s rokem 1990. A nové číselné cíle zatím nestanovila ani v plánech pro další období, které prezentovala ve strategickém dokumentu z letošního 9. února.

Komise se místo stanovování limitů chce nyní soustředit na to, aby se o snižování emisí snažilo více států než dosud - například USA, Austrálie, ale i rychle se rozvíjející země jako Čína, Brazílie nebo Indie. Zároveň by ráda, aby se k tomuto cíli připojilo i více sektorů - třeba letecká a námořní doprava. "Stanovení ambiciózních cílů, jak to učinili ministři, je sice chvályhodné, ale kontraproduktivní. Ostatní státy, které chceme přesvědčit k dialogu, by se mohly leknout," prohlásil unijní komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.

Ministři si jsou tohoto nebezpečí patrně vědomi. Podle nich by totiž mohly odvážné ambice odradit právě třeba Spojené státy od spolupráce s EU při boji proti klimatickým změnám poté, co Washington odmítl ratifikovat Kjótský protokol. Ministři proto návrh formulovali s tím, že jejich usnesení nepředjímá případné příští nové přístupy k diferenciaci mezi státy při vytváření budoucího spravedlivého a pružného rámce pro snižování emisí. Zmíněné číselné cíle by podle nich "měly být zváženy", a to "v kontextu možných strategií směřujících ke snižování emisí".