zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ve vejcích z Ústí nad Labem se našly vysoké hodnoty toxických látek

29.03.2005
Chemické látky
Ve vejcích z Ústí nad Labem se našly vysoké hodnoty toxických látek

PRAHA/ÚSTÍ NAD LABEM – Výsledky analýzy slepičích vajec z domácího chovu v Ústí nad Labem odhalily vysoké koncentrace toxických chemikálií. Vejce byla testována na obsah perzistentních organických látek – takzvaných POPs (1) – v rámci mezinárodního projektu, který organizuje sdružení Arnika jako člen sítě IPEN (2). Rozbor odhalil vysokou koncentraci hexachlorbenzenu (3) a zvýšený obsah dioxinů (4). Analýza ukázala, že životní prostředí v Ústí nad Labem je trvale zatěžováno toxickými látkami unikajícími převážně z provozů Spolchemie. Koncentrace hexachlorbenzenu v ústeckých vejcích překročila téměř dvojnásobně evropský limit.

Hexachlorbenzen vzniká ve Spolchemii jako vedlejší produkt výroby epichlorhydrinu a může vznikat i při spalování chlorovaných zbytků ve spalovně chemičky (5). „Emise hexachlorbenzenu unikají do vzduchu, odkud pak toxická látka padá na zem společně s deštěm. Kontaminuje půdu a drobné živočichy, kteří jsou potravou slepic. Tímto způsobem se hexachlorbenzen dostává do slepičích vajec,“ vysvětlila Mgr. Hana Kuncová z programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Vysoké koncentrace hexachlorbenzenu byly u Spolchemie zjištěny v říčních sedimentech. Velkým problémem jsou také staré ekologické zátěže – hexachlorbenzenem jsou kontaminovány některé části areálu Spolchemie a podzemní vody. Velké množství této látky se nachází i na staré podnikové skládce nebezpečných odpadů.

„Je očividné, že perzistentní organické látky se už dostaly do potravního řetězce,“ říká předseda Arniky a koordinátor mezinárodní kampaně „Keep the Promise – Eliminate POPs“ RNDr. Jindřich Petrlík. „Je nejvyšší čas, aby vlády signatářských zemí Stockholmské úmluvy (6) začaly neprodleně podnikat všechny kroky potřebné ke snížení rizika pro člověka, které již existuje, a aby zabránily budoucímu znečišťování životního prostředí toxickými chemikáliemi. Apelujeme proto na vládu České republiky i všechny příslušné úřady, aby ctily text Stockholmské úmluvy a dodržely slib snížení a odstranění perzistentních organických látek z prostředí,“ dodal Petrlík.

Na obsah toxických látek byla v české laboratoři testována slepičí vejce z 20 zemí pěti kontinentů. Výsledky rozborů zveřejní Arnika a Mezinárodní síť IPEN ve všech 20 zemích, které se na projektu podílejí, a zároveň je zašlou delegátům jednotlivých zemí, kteří se budou účastnit  Konference stran Stockholmské úmluvy. Ta se uskuteční počátkem  května v Uruguayi. Závěrečnou zprávu projektu dostanou rovněž vysocí představitelé Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Poznámky k textu:

(1)   POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Mezi tyto látky patří např.: DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.

(2)   IPEN – International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje – vedle analýzy vzorků vajec – také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci “Národních implementačních plánů” na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa.

(3)   Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba epichlorhydrinu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.

(4)   Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

(5)   Chemická výroba ve Spolchemii, při které vznikaly nebo dosud vznikají emise hexachlorbenzenu:

Epichlorhydrin – začátek výroby se datuje začátkem 70. let (provoz EPI-TETRA – 1972). Výroba této látky pokračuje i v současnosti a představuje jednu z nejdůležitějších vstupních surovin výroby pryskyřic, které jsou jedním z hlavních obchodních artiklů Spolchemie.

DDT – látka na bázi chlorovaných uhlovodíků. Pesticid, který byl užíván k hubení hmyzu v zemědělství. V současné době je jeho použití povoleno pouze ojediněle – kontrola malárie a tyfu v zemích Afriky. Ve Spolchemii bylo DDT vyráběno až do roku 1967. V roce 1974 bylo v ČR zakázáno DDT vyrábět a používat.

V 70. letech minulého století vznikaly při výrobě perchlorethylenu ve Spolchemii olejovito-dehtovité zbytky, které byly označovány „HEXA“ a ukládány na podnikovou skládku. Později bylo prokázáno, že hlavní složku zbytků „HEXA“ tvoří právě hexachlorbenzen.

(6)   Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí