Levice chce stavět, ekologové varují

Výstavba dálnic a železničních koridorů by mohla být pro stát snadnější. Po dvou letech příprav včera levice s částí lidovců ve sněmovně prosadila zákon, který budování důležitých komunikací označuje za věc veřejného zájmu.
Na rozdíl třeba od Slovenska však zákon neupravuje vyvlastňování pozemků potřebných pro stavbu nových výrobních firem.
Pokud poslanci dokážou přehlasovat i očekávaný nesouhlas pravicového Senátu, pak se od poloviny letošního roku u připravených komunikací zrychlí povolovací řízení a částečně se usnadní i případné vyvlastnění stavebních pozemků.
"Potřebujeme takový zákon o stavbě komunikací, bez moderní dopravní sítě není přece myslitelný hospodářský rozvoj," říká poslanec KDU-ČSL Jiří Hanuš.

Odpůrci spoléhají na Senát
Ekologové, kteří ztratí možnost opakovaně zpochybňovat připravované dopravní stavby, s rozhodnutím sněmovny nesouhlasí. "Zákon dělá z lidí bezprávné tvory a přenechává rozhodování v rukou úřadů. Ty budou často prosazovat trasy vytyčené před desítkami let," obává se ekologický právník Pavel Černohous.
Ekologové a politická pravice v čele s ODS spoléhají na to, že zákon, který podle nich krátí vlastnická práva a omezuje rozhodovací pravomoc samospráv, vrátí poslancům zpět Senát. A že se pak už ve sněmovně nenajde 101 hlasů na jeho přehlasování. "Pokud se tak nestane, přichází v úvahu stížnost k Ústavnímu soudu," říká Luděk Šikola z Ekologického právního servisu.
Nutnost přehlasovat Senát připouští poslanec ČSSD Jaromír Schling, který zákon v posledních týdnech prosazoval proti ekologům uvnitř vlastní strany a také proti ministrovi pro místní rozvoj Jiřímu Paroubkovi. Rovněž Paroubek se obává komplikací s Ústavním soudem a marně prosazoval, aby sněmovna počkala na nový stavební zákon.
"Včera sice zvedlo ruce pro zákon jen 95 poslanců. Ale nebyli jsme tu všichni a myslím, že nakonec se nám podaří přesvědčit i pár kolegů z ODS. I v jejich volebních okrscích mnohá zastupitelstva chtějí stavět a zákon by jim v tom pomohl," říká bývalý ministr dopravy Schling.

Spokojené stavební firmy
Na zákon netrpělivě čekají velké stavební firmy, které připomínají problémy při výstavbě úseků dálnice D8 a D11 či při silničním obchvatu Plzně.
"Vinou obstrukcí jsme ztratili dva roky při stavbě dálnice do Drážďan. Její úsek těsně u hranice bohužel stavíme až od srpna a přitom komunikace má být podle textu mezivládní dohody hotova do konce příštího roku," připomíná generální ředitel firmy Strabag Jiří Svoboda.
Na rychlé výstavbě komunikací má zájem řada regionálních politiků. "Bez připojení na dálnici se nedaří snižovat nezaměstnanost, čítankovým příkladem je Třebíčsko," říká zastupitel kraje Vysočina Petr Pospíchal (ČSSD).

Snadnější vyvlastnění
Ke zbytečným zdržením však podle ekologů ve většině případů dochází právě vinou úřadů, které nemají v pořádku stavební dokumentaci, nedodržují zákonné lhůty a dopouštějí se zbytečných procesních chyb. "Stát místo dohledu nad úředníky chce omezit právo občanů se proti chybným rozhodnutím bránit," míní Černohous.
"Nic zvláštního se neděje. Zákon kopíruje německý vzor. A bez možnosti vyvlastnění žádné komunikace stavět nelze," říká poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka.
Ale i navrhovatelé úpravy připouštějí, že například nedávný a dosud neukončený spor státu s Ludmilou Havránkovou, majitelkou pozemků těsně před Hradcem Králové, přes které má vést dálnice, byl zbytečný. Táhne se od chvíle, kdy jí úřady před šesti lety pohrozili vyvlastněním - Havránková pak prodala část pozemků šedesáti ekologům, aby proti státu nestála sama.
V případě sporu o pozemek podle nového zákona především odpadne řízení stavebního úřadu o tom, zda je stavba skutečně ve veřejném zájmu. Ten bude prohlášen dopředu a automaticky přímo ze zákona. Majitel pozemku pak už nebude moci přednášet protiargumenty a požadovat změnu trasy a podoby stavby chystané komunikace. A pokud je prohlášen veřejný zájem, je také možné začít za náhradu vyvlastňovat.
Předloha usnadňuje i vyvlastnění v případech, kdy na pozemku váznou zástavy, předkupní práva či věcná břemena. Kupní cena se pak rozděluje mezi všechny dotčené. Pokud se nedohodnou, o rozdělení vyplacené částky rozhodne soud. Ale soud se klidně může táhnout roky, a ti lidé na své peníze budou dlouho čekat," varuje Šikola.