Zpoždění mýtného škodí i ekologii

Každý měsíc, kdy těžká nákladní vozidla nebudou platit za kilometry, ujeté po českých silnicích, znamená pro státní pokladnu ztrátu 400 až 600 miliónů korun. Zpoždění ale znamená i ztráty, které jsou těžko vyčíslitelné - především zhoršení životního prostředí.
Po rozšíření Evropské unie vzrostla intenzita nákladní silniční dopravy v Česku o třicet až padesát procent. Vyšší intenzita dopravy více zatěžuje vozovky, které ani před vstupem do unie nebyly v dobrém stavu. Kontrolní vážení, zjišťující, zda vozidla nejsou přetěžovaná, probíhají jen namátkově a na snížení devastace vozovek mají jen malý vliv. Navíc nikdo neomezuje stáří vozidel.
Vhodně nastavené poplatky výkonového zpoplatnění mohou donutit dopravce, aby začali používat modernější kamióny, které vyhovují přísnějším emisním limitům a tak méně ničí okolí silnic. Poplatky odstupňované podle hmotnosti nebo počtu náprav mohou i přinutit firmy, aby více využívaly lehčích nákladních vozů. Elektronické mýtné dokonce umožňuje různé sazby v různých částech dne a může tak přesunout nákladní provoz do nočních hodin.
Peníze získané z mýtného budou dalším zdrojem financování údržby a dostavby silniční sítě. Bude pak možné rychleji dokončit hlavní síť dálnic a rychlostních komunikací a těžkou nákladní dopravu, která nyní zatěžuje obyvatele řady měst a obcí, přesunout mimo obydlená území.
Každé zpoždění v zavádění mýtného systému oddálí i vyřešení všech těchto problémů.

Proč nevybírat všude?
Ztráty může přinést i špatná příprava zavedení mýtného. Dosud totiž chybějí novely zákonů, které jsou pro zavedení výkonového zpoplatnění potřebné. Jejich přijetí se předpokládá do konce roku. Přitom běží tendr na projektového manažera a na červen se připravuje výběrové řízení na generálního dodavatele. Pokud se neúspěšní účastníci tendru odvolají s tím, že výběr probíhal podle neplatných zákonů, mohou na odškodném vysoudit desítky miliónů korun. Stejně tak se může soudit i vítěz výběrového řízení, pokud se později zjistí, že jeho projekt neodpovídá nové legislativě.
S kvalitní přípravou zadání souvisí jasné vědomí cíle, co chce stát mýtným získat. Ministerstvo dopravy tvrdí, že co nejvíce peněz. Přitom ale není pevně stanoveno, na kterých silnicích se bude mýtné vybírat. Předběžně na dálnicích a některých silnicích. To umožní objíždět zpoplatněné úseky a inkaso mýtného se sníží. S tímto jevem se nyní setkávají v Německu, prázdné kamióny se vyhýbají dálnicím a jezdí po místních silnicích.
Pro nejvyšší finanční efekt by bylo nejvhodnější celoplošné zpoplatnění, tedy vybírání mýtného na všech silnicích. Tak tomu je ve Švýcarsku a tak se mýtné připravuje ve Velké Británii. Ministerstvo dopravy se takovému rozsahu brání s tím, že směrnice Evropské unie celoplošné mýtné nepovoluje. Směrnice pro elektronické mýtné se ale teprve připravuje a podle expertů - i německých zkušeností - má zahrnovat i možnost placení na všech silnicích v zemi.

Více peněz přijde z daní
Cílem mýtného je přinést peníze pro dopravní infrastrukturu. Pět až sedm miliard korun ročně, což je předpokládaný čistý výnos, je však jen malou částí potřeb. Loni se například na dopravní infrastrukturu vynaložilo 51 miliard korun.
Hlavním zdrojem příjmů dosud byla spotřební daň z pohonných hmot. Podíl, který se vracel do dopravy, se však letos snížil z loňských dvaceti procent na 9,1 procenta. Efektivnější než mýtné by tedy bylo prosté zvýšení podílu z peněz, které dopravci státu platí.