Uran končí, škody jsou za sto miliard
Průmyslová těžba uranu v Česku byla sice prodloužena, skončí však k prvnímu
lednu příštího roku. Potvrdil to mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Ivo
Mravinac. Dodal, že původní vládní termín zahájení likvidace posledního
hlubinného dolu se nezmění. "Jelikož v Dolní Rožínce otevřeli nové zásoby rudy,
musí je provozovatel dolu státní podnik Diamo v souladu s tzv. Horním zákonem
využít. Tím spíše, že souběžná těžba si nevyžádá dodatečné finance," připojil
Mravinac. Takto se získá ještě dalších 104 tun kovu, jenž slouží především pro
výrobu palivových článků jaderných elektráren.
"Ložisko v odštěpném závodě Dolní Rožínka máme otevřeno a rozfáráno, což nám
snižuje náklady," uvedl generální ředitel Diama Jiří Jež. "V kombinaci s vyšším
obsahem uranu v rudě i rostoucími cenami této komodity ve světě jsme se stali
plně konkurenceschopnými," doplnil. Potvrzuje to ostatně i fakt, že Diamo letos
uzavřelo s ČEZ dodatek ke smlouvě, podle něhož elektrárenská společnost vykoupí
veškerý vytěžený uran. "Vše se odehrává na bázi existujících světových cen
uranového koncentrátu," potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Domácí dodávky
pokrývají ale menší část potřeb Dukovan a Temelína, zbytek nakupujeme na
světových trzích nebo v rámci deblokace ruského dluhu," sdělil dále. Podíl
elektřiny z jádra na celkové produkci v Česku vzrostl uvedením obou temelínských
bloků do provozu na více než 31 procent. "Prodloužení těžby uranu má i svůj
nezanedbatelný sociální význam. O práci do konce roku nepřijde 384 zaměstnanců
našeho závodu," připomněl Jež .
Koncem letošního roku skončí průmyslová těžba uranu, která v dobách svého
největšího rozmachu, tj. v letech 1970 až 1975, zaměstnávala až 48 tisíc lidí.
Bohužel však po sobě zanechala obrovské ekologické škody. Zejména na
Českolipsku, kde se ruda získávala kyanidovým loužením. Sanace území po těžbě
uranu v západních Čechách, Mydlovarech, Příbrami a v dalších lokalitách potrvají
ještě několik desetiletí. Od vyhlášení útlumu v devadesátých letech na tyto
účely doposud stát vynaložil více než 24 miliard korun.
Nejdéle bude probíhat sanace území po chemické těžbě v okolí Stráže pod Ralskem,
a sice až do roku 2040. Do té doby si útlum českého uranového průmyslu vyžádá
dalších 75 miliard korun.
Diamo, na něž byly převedeny veškeré aktivity týkající se zahlazování důsledků
po těžbě uranu, zaměstnává nyní kolem 2500 pracovníků. "Ročně provedeme státem
financovaných sanací zhruba za tři až tři a půl miliardy korun. Vlastními
silami, do budoucna však počítáme s vypisováním výběrových řízení pro
dodavatelské firmy na konkrétní projekty," uzavřel Jež.
Od roku 1946, kdy začalo v Československu průmyslové dobývání uranu, se ho
vytěžilo 109 tisíc tun. Až na 5800 tun, které odebral ČEZ, se spotřeboval v
tehdejším SSSR, Většinou sloužil k výrobě jaderných zbraní. Kvůli nutnosti
rozsáhlých sanací bylo toto odvětví z pohledu státu naprosto ztrátové.
Průmyslová těžba uranu v Česku byla sice prodloužena, skončí však k prvnímu lednu příštího roku. Potvrdil to mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Dodal, že původní vládní termín zahájení likvidace posledního hlubinného dolu se nezmění. "Jelikož v Dolní Rožínce otevřeli nové zásoby rudy, musí je provozovatel dolu státní podnik Diamo v souladu s tzv. Horním zákonem využít. Tím spíše, že souběžná těžba si nevyžádá dodatečné finance," připojil Mravinac. Takto se získá ještě dalších 104 tun kovu, jenž slouží především pro výrobu palivových článků jaderných elektráren.
"Ložisko v odštěpném závodě Dolní Rožínka máme otevřeno a rozfáráno, což nám snižuje náklady," uvedl generální ředitel Diama Jiří Jež. "V kombinaci s vyšším obsahem uranu v rudě i rostoucími cenami této komodity ve světě jsme se stali plně konkurenceschopnými," doplnil. Potvrzuje to ostatně i fakt, že Diamo letos uzavřelo s ČEZ dodatek ke smlouvě, podle něhož elektrárenská společnost vykoupí veškerý vytěžený uran. "Vše se odehrává na bázi existujících světových cen uranového koncentrátu," potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Domácí dodávky pokrývají ale menší část potřeb Dukovan a Temelína, zbytek nakupujeme na světových trzích nebo v rámci deblokace ruského dluhu," sdělil dále. Podíl elektřiny z jádra na celkové produkci v Česku vzrostl uvedením obou temelínských bloků do provozu na více než 31 procent. "Prodloužení těžby uranu má i svůj nezanedbatelný sociální význam. O práci do konce roku nepřijde 384 zaměstnanců našeho závodu," připomněl Jež .
Koncem letošního roku skončí průmyslová těžba uranu, která v dobách svého největšího rozmachu, tj. v letech 1970 až 1975, zaměstnávala až 48 tisíc lidí. Bohužel však po sobě zanechala obrovské ekologické škody. Zejména na Českolipsku, kde se ruda získávala kyanidovým loužením. Sanace území po těžbě uranu v západních Čechách, Mydlovarech, Příbrami a v dalších lokalitách potrvají ještě několik desetiletí. Od vyhlášení útlumu v devadesátých letech na tyto účely doposud stát vynaložil více než 24 miliard korun.
Nejdéle bude probíhat sanace území po chemické těžbě v okolí Stráže pod Ralskem, a sice až do roku 2040. Do té doby si útlum českého uranového průmyslu vyžádá dalších 75 miliard korun.
Diamo, na něž byly převedeny veškeré aktivity týkající se zahlazování důsledků po těžbě uranu, zaměstnává nyní kolem 2500 pracovníků. "Ročně provedeme státem financovaných sanací zhruba za tři až tři a půl miliardy korun. Vlastními silami, do budoucna však počítáme s vypisováním výběrových řízení pro dodavatelské firmy na konkrétní projekty," uzavřel Jež.
Od roku 1946, kdy začalo v Československu průmyslové dobývání uranu, se ho vytěžilo 109 tisíc tun. Až na 5800 tun, které odebral ČEZ, se spotřeboval v tehdejším SSSR, Většinou sloužil k výrobě jaderných zbraní. Kvůli nutnosti rozsáhlých sanací bylo toto odvětví z pohledu státu naprosto ztrátové.
"Ložisko v odštěpném závodě Dolní Rožínka máme otevřeno a rozfáráno, což nám snižuje náklady," uvedl generální ředitel Diama Jiří Jež. "V kombinaci s vyšším obsahem uranu v rudě i rostoucími cenami této komodity ve světě jsme se stali plně konkurenceschopnými," doplnil. Potvrzuje to ostatně i fakt, že Diamo letos uzavřelo s ČEZ dodatek ke smlouvě, podle něhož elektrárenská společnost vykoupí veškerý vytěžený uran. "Vše se odehrává na bázi existujících světových cen uranového koncentrátu," potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Domácí dodávky pokrývají ale menší část potřeb Dukovan a Temelína, zbytek nakupujeme na světových trzích nebo v rámci deblokace ruského dluhu," sdělil dále. Podíl elektřiny z jádra na celkové produkci v Česku vzrostl uvedením obou temelínských bloků do provozu na více než 31 procent. "Prodloužení těžby uranu má i svůj nezanedbatelný sociální význam. O práci do konce roku nepřijde 384 zaměstnanců našeho závodu," připomněl Jež .
Koncem letošního roku skončí průmyslová těžba uranu, která v dobách svého největšího rozmachu, tj. v letech 1970 až 1975, zaměstnávala až 48 tisíc lidí. Bohužel však po sobě zanechala obrovské ekologické škody. Zejména na Českolipsku, kde se ruda získávala kyanidovým loužením. Sanace území po těžbě uranu v západních Čechách, Mydlovarech, Příbrami a v dalších lokalitách potrvají ještě několik desetiletí. Od vyhlášení útlumu v devadesátých letech na tyto účely doposud stát vynaložil více než 24 miliard korun.
Nejdéle bude probíhat sanace území po chemické těžbě v okolí Stráže pod Ralskem, a sice až do roku 2040. Do té doby si útlum českého uranového průmyslu vyžádá dalších 75 miliard korun.
Diamo, na něž byly převedeny veškeré aktivity týkající se zahlazování důsledků po těžbě uranu, zaměstnává nyní kolem 2500 pracovníků. "Ročně provedeme státem financovaných sanací zhruba za tři až tři a půl miliardy korun. Vlastními silami, do budoucna však počítáme s vypisováním výběrových řízení pro dodavatelské firmy na konkrétní projekty," uzavřel Jež.
Od roku 1946, kdy začalo v Československu průmyslové dobývání uranu, se ho vytěžilo 109 tisíc tun. Až na 5800 tun, které odebral ČEZ, se spotřeboval v tehdejším SSSR, Většinou sloužil k výrobě jaderných zbraní. Kvůli nutnosti rozsáhlých sanací bylo toto odvětví z pohledu státu naprosto ztrátové.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích