Za alergii může dědičnost, ale i nedostatek pohybu

Vyhnout se alergii? To máte ve svých rukou jen částečně. Sklon k alergiím se totiž dědí, a tak lze s nadsázkou říci, že do značné míry o ní rozhodují rodiče. Více pak matka, je-li totiž alergická ona, pak je riziko vyšší, než když tímto onemocněním trpí otec. Mají-li alergii oba rodiče, pak je již na 70 procent jisté, že postihne i vás.
O tom, zda ke vzniku alergie přispívá například prostředí, ve kterém dítě od narození žije, se vedou stále diskuse. Některé zatím nepotvrzené úvahy hovoří o tom, že za alergii vedle dědičnosti a životního prostředí může i nadměrná hygiena. To vychází z poměrně logické úvahy. Před sto lety naši předci alergii téměř neznali, před padesáti lety byli jedinci - kteří ve chvíli, kdy se na jaře zvýšila v ovzduší koncentrace pylů, posmrkávali a měli oteklé oči - výjimeční. Dnes je alergie na pořádku každodenních diskusí. "Promiňte, ten čokoládový moučník si nedám, mám alergii na čokoládu. Ne, dětem žádné sušenky nekupujte, jsou alergické na mléko. Nejsou v tom ořechy? To bych opuchla." Jistě znáte podobné příběhy ze své rodiny či blízkého okolí.
Co se v životě lidského rodu tak zásadně změnilo? Nabízí se hned několik odpovědí. V první řadě je to již zmiňované životní prostředí, které je znečištěné cizorodými chemickými látkami. Přirozeně "nečisté" prostředí ale může podle některých studií spíše chránit. Hovoří o tom takzvaná hygienická hypotéza. Ta pod heslem "co tě neporazí, to tě posílí" vychází z toho, že alergie se objevují tam, kde v dětství neproběhly běžné dětské, zvláště střevní infekce.

Kočka ani pes proti alergii nepomůžou
Hypotéza předpokládá, že růst alergií souvisí se současným způsobem života, bydlením v domech bez bakterií. Vše je vydezinfikované - podlahy, koupelny, WC a vlastně i potraviny. Maminky úzkostně kontrolují, zda si dítě umylo ruce, kontrolují, zda přes hřiště nepřeběhl pes. Představa, že si dítě hrálo s kočkami, či vlezlo do boudy k psovi a pak si třeba utrhlo neumyté jablko ze stromu, by dnes mnohé rodiče doslova vyděsila. Přitom právě děti, které se přirozeně dostaly do kontaktu například s domácími zvířaty, mají méně často alergii.
V žádném případě to ale neznamená, že jednou z možností, jak předejít a vyléčit alergii, je pořídit si domů kočku a psa, přestat si mýt ruce a koupené ovoce. Rizika jsou dvě. Pokud již člověk alergií trpí, pak mu kontakt s alergeny rozhodně přitíží. Ani ve chvíli, kdy alergie nepropukla, si nemůže být jistý, jestli k ní sklony již například právě kvůli dědičnosti nemá a kontaktem s alergeny se neprojeví. Pokud situaci úplně zjednodušíme, tak z hygienické teorie spíše vyplývá, že schopnost přiměřeně reagovat na alergeny se ztratila již v předchozích generacích. Kontakt se zvířaty a špinavé ruce tedy spíše měli mít vaše rodiče.


Šváb má stejnou bílkovinu jako ústřice
Každopádně platí, že svůj vliv má i nezdravý životní styl plný stresu, nesprávný jídelníček, nedostatek pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu. Vědci také zvažují, zda vznik onemocnění nesouvisí s pobytem v kancelářích, velmi často klimatizovaných. Pozornosti expertů neujde ani souvislost pohlaví a alergií - ukazuje se totiž, že více jimi trpí v dětství chlapci než dívky.
Podle lékařů má jednoznačný nárůst alergických onemocnění v rozvinutém světě charakter epidemie, která již několik desítek let alarmuje všechny zainteresované - lékaře, vědce, farmaceutické firmy i celé vlády.
V Česku je v současné době tři a půl miliónu lidí s atopií, tedy vrozenou poruchou imunitního systému, který nepřiměřeně reaguje na podněty z vnějšího prostředí. Z toho je dva a půl miliónu alergiků, 800 tisíc astmatiků, 1,2 miliónu lidí má alergickou rýmu a jeden milión ekzém. Většina lidí nemá jen jeden projev alergie. Počty nemocných přitom stále stoupají.
V posledních letech významně přibývá alergie na arašídy. Nově se objevují alergické reakce především na latex, na exotické ovoce a další druhy potravin, které nebylo dříve možné v Česku běžně koupit. Jde například o kiwi, čerstvý ananas, papáju nebo mango.. Podobně je to například i s různými mořskými plody, jako je krabí maso, krevety a ústřice. Zajímavé je, že právě typickým znakem přecitlivělosti na mořské plody jsou takzvané zkřížené alergie. To v praxi obecně znamená, že pokud je člověk například alergický na pyl břízy, pak je pravděpodobné, že bude podobně reagovat i na jablka, petržel, celer a meloun. Na vině je podobné složení bílkovin daných potravin s pyly. V případě alergie na roztoče nebo šváby je velmi pravděpodobné, že dotyčný člověk může reagovat zkříženě i po požití mořských plodů.
info

Jaké jsou nejčastější alergeny:
inhalované:
pylové, plísňové, roztočové, zvířecí
potravinové:
například ryby, ořechy, mléko, vejce
hmyzí:
vosy, včely, čmeláci, sršni
lékové:
antibiotika, znecitlivující látky, léky proti bolesti a podobně
kontaktní:
kovy, guma, latex, kosmetika
Jak se může alergie projevit:
Anafylaktický šok (nejvážnější život ohrožující stav postihující celý organismus).
Astma, alergický kašel, alergická rýma, alergický zánět spojivek, ekzém, kopřivka, vyrážka, otok, průjem, zvracení.