zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Lázeňská místa Karlovarska

12.04.2005
Voda
Lázeňská místa Karlovarska
V nejzápadnější části České republiky, v Karlovarském kraji se nachází nejvýznamnější koncentrace lázeňských míst nejen u nás, ale v celé Evropě.
V karlovarském okrese Karlovy Vary a Jáchymov, lázeňský provoz v Kyselce zanikl po roce 1989, v chebském okrese pak Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Lázně Kynžvart. Rozvoj lázeňství a návštěvnost lázní jsou velmi závislé na vnitřní, evropské i celosvětové politické situaci. Lázeňské léčby využilo za rok 2000 v Karlovarském kraji 140 642 osob, z toho 41,1 procenta z ČR.

Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou největší a nejznámější lázně v České republice, jejichž věhlas vychází z léčivých účinků teplých zřídel v údolní nivě říčky Teplá.
Nejvýznamnější kulturní akcí je Mezinárodní filmový festival, tradici má divadlo i hudba (Karlovarský symfonický orchestr vznikl v r. 1835 jako jeden z nejstarších v Evropě). V Karlových Varech je každoročně pořádán hudební festival Dvořákův karlovarský podzim.
Mezi sportovními aktivitami vede golf, dostihy, tenis atd. Karlovy Vary se pyšní mnoha produkty spojenými právě s tímto městem: likérem Becherovkou, sklem firmy Moser, staletou výrobou porcelánu. Mezi slavné návštěvníky Karlových Varů patří takové osobnosti jako ruský car Petr Veliký, císařovna Marie Terezie, francouzská císařovna Marie Louisa, císař František Josef I., Johann S. Bach, Johann W. Goethe, Giacomo Casanova, Friedrich Schiller, Ludwig van Beethoven, Karel Marx, Richard Strauss a mnozí další.
Termální karlovarské prameny, které jsou jedinečné svým složením, patří mezi nejúčinnější minerální vody na světě. Nejvydatnější z pramenů, karlovarské Vřídlo, tryská z hloubky 2000 m, s vydatností 1500 l za minutu. Vyznačuje se naprostou ekologickou čistotou, se kterou se dnes již u většiny povrchových vod nesetkáme. Dvanáct karlovarských pramenů slouží v prvé řadě k pitné léčbě, jejíž význam se ani v době velkého medicínského pokroku nezmenšil. Zevní použití minerální vody v rámci široké palety lázeňských procedur, výsledný efekt léčby ještě umocňuje. Množství vody, dobu a výběr pramene určuje lázeňský lékař na základě vyšetření. Mezi osvědčené vodní procedury patří například: perličková koupel, uhličitá koupel, jódová koupel, bylinná koupel, vodoléčba (polevy, střiky), vířivá koupel, podvodní masáž a další.

Mariánské Lázně
Nejmladší západočeské lázeňské město vzniklo počátkem 19. století v údolí, ve kterém vyvěrá mnoho léčivých pramenů. Místním usedlíkům byly známy již ve 13. století, systematicky zkoumat jejich léčivé účinky však začal až koncem 18. století ordinář tepelského kláštera dr. Jan Josef Nehr. Minerální prameny se užívají k pití, k inhalacím a k minerálním koupelím. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních končetin.
Z nehostinného bažinatého údolí vytvořili zahradník V. Skalník, architekt J. Fischer a stavitel A. Turner na počátku 19. století půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Nevšední zážitek nabízí také "Zpívající fontána".

Jáchymov
Původně hornické město založené roku 1516 na nalezištích stříbra se rozrostlo v největší město království. V roce 1533 zde žilo 18 tisíc obyvatel. Zakladatel města hrabě Šlik zde začíná razit stříbrné mince zvané "thaler", tolary, předchůdce dnešních dolarů. Impulsem k dalšímu rozvoji města se stal objev izolace radia z uranové jáchymovské rudy Marií a Pierrem Curieovými. Dnes je Jáchymov lázeňským městem, využívajícím k léčbě nemocí především pohybového ústrojí minerálních a radioaktivních pramenů.

Františkovy Lázně
Nejznámějším pramenem se severně od Chebu stal už ve středověku dnešní Františkův pramen, tehdy nazývaný Chebská, Městská nebo také Slatinná kyselka. Když navíc lékaři objevili jeho léčebné účinky, nebylo divu, že o něj zájem vzrostl natolik, že se donáška jeho vody stala zdrojem příjmů pro takzvané "nosiče vody", což byly chebské ženy a mládež. Nejstarší dochovaná zpráva o kyselce je z roku 1406. Později se o vodu a její léčebné účinky začala zajímat i šlechta. Například z roku 1617 se dochovala zmínka, že si ji do Prahy nechávala dovážet i císařovna Anna. Stavební vývoj lázní trval zhruba do roku 1890, odkdy mají svou současnou podobu. V pozdějších letech se některé domy pouze modernizovaly a rozšiřovaly. Františkovy Lázně prosluly účinnou léčbou ženských chorob a poruch krevního oběhu.

Lázně Kynžvart
Lázně Kynžvart se specializují na léčení nespecifických nemocí cest dýchacích u dětí. Jsou považovány za nejvýznamnější lázeňské místo s touto indikací v České republice. Vynikající výsledky léčby se zakládají na blahodárném vlivu podhorského klimatu, průzračné čistotě vzduchu, kde jako filtr působí okolní hluboké lesy, a na pitné kúře železité kyselky Richardka. Vznik lázní je neodlučně spojen s osobností rakouského kancléře Metternicha, který vlastnil nedaleký zámek.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí