Pátek, 29. března 2024

Náležitosti výstavby kompostovacího zařízení

Biologické zpracování odpadu je v současné době aktuální téma, zejména pro obce, které mají ze zákona  povinnost zpracovat plány odpadového hospodářství.
Náležitosti výstavby kompostovacího zařízení

Realizace plánů odpadového hospodářství musí zajistit naplnění požadavků směrnice EU o skládkování, která ukládá povinnost snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75%, v roce 2013 nejvíce 50 % a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství BRKO uloženého v roce 1995. Tato skutečnost spolu s možností dotací napomáhá významnému rozvoji zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, především kompostáren.

Bioodpad se podílí  ve struktuře komunálního odpadu od cca 7 % do 30 % podle typu obytné zástavby. Svými vlastnostmi ovlivňuje náročnost na jeho řešení. Bioodpad je obrovským zdrojem živin a především organické hmoty, které je v zemědělsky obdělávané půdě velký nedostatek. Organická hmota  podmiňuje využití živin, které jsou do půdy dodávány a další vlastnosti, které mají zásadní vliv na půdní úrodnost. Bioodpad by se měl vracet zpět do koloběhu živin do půdy, ale v kontrolovaném systému. Uložený bioodpad bez aerobního nebo anaerobního zpracování má negativní vliv na ovzduší, spodní i povrchové vody. Současný stav materiálového využití bioodpadu je v ČR v samém začátku.

Vybudovat zařízení, které bude splňovat podmínky ochrany životního prostředí a parametry nejlepší dostupné techniky a technologie je velmi ekonomicky náročná záležitost.

Nejprve je nutné zpracovat úvodní záměr řešení bioodpadů v daném regionu. Důležitá je především velikost a druh spádové oblasti. Rozdílný přístup k řešení problematiky bioodpadů vyžadují velká města, kde je obvykle nejvýhodnější centrální průmyslová kompostárna a jiný přístup je třeba uplatnit ve venkovských regionech, kde je částečně možné využít domácího kompostování. Na základě analýzy množství a kvality bioodpadů v daném regionu se navrhne komplexní řešení problematiky včetně kapacity a technologie kompostárny.

Vytipování vhodných stanovišť se provádí především s ohledem na svozové vzdálenosti, napojení na inženýrské sítě a vzdálenosti od obytné zástavby. Volbu stanoviště je třeba zvážit také s ohledem na související činnosti zařízení, které často napomáhají k finanční udržitelnosti např. obchodní činnost.

Dalším krokem je zpracování investičního záměru pomocí kvalifikovaného odhadu investičních a provozních nákladů ve srovnání s očekávanými příjmy za zpracování bioodpadu, z prodeje kompostu (substrátu), případně příjmů z vedlejší činnosti.

Pro nejvhodnější variantu je zpracován stavební projekt, který je vhodné před zahájením územního řízení předjednat s dotčenými úřady. Klíčovým prvkem územního řízení je stanovisko obce, na jejímž území bude kompostárna realizována. Je proto velmi důležité zvolit vhodnou formu osvěty jak pro občany, tak pro představitele obce. Vzájemná jednání je třeba vést s maximální znalostí dané problematiky, především z oblasti legislativy a technologie. V opačném případě dochází k prohlubování nedůvěry veřejnosti k metodám biologického zpracování odpadů a tím i odmítání takovýchto zařízení v blízkosti svých obydlí.  Vhodným dokladem o odborné úrovni je personální certifikát např.: Odborník na biologické zpracování odpadu, který prokazuje nezávislé přezkoušení znalostí třetí stranou.

Úspěšným zakončením územního řízení je zařazení záměru do územního plánu. Územní řízení může být také sdruženo se stavebním řízením, které je vedeno v souladu se stavebním zákonem č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Pro zahájení stavebního řízení je třeba doložit souhrnné vyjádření odborů životního prostředí ke složkám životního prostředí (voda, vzduch, odpady) a v případě, že záměr bude realizován „na zelené louce“ je třeba doložit také souhlas o vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Pokud se jedná o půdu s vysokou bonitou, je často možné získat pouze souhlas s dočasným vynětím ze ZPF.

V případě, že zařízení spadá pod působnost zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), tedy pokud zařízení bude zpracovávat více než 1 000 tun odpadu ročně, dokládá se také výsledek posuzování. Na kompostárny zpracovávající 1 000 až  30 000 tun ostatních odpadů ročně se vztahuje povinnost vypracovat oznámení o záměru (tzv. malá EIA), které obsahuje mimo jiné hydrogeologické posouzení stavu a kvality podzemní vody a zemin, rozptylovou studii a posudek k ochraně ovzduší. Pokud dotčený úřad shledá předložené oznámení nedostatečně podrobné vzhledem k očekávaným vlivům na životní prostředí, má právo nařídit pokračování řízení a vypracování dokumentace (tzv. velká EIA). Zařízení zpracovávající více než 30 000 tun ostatních odpadů ročně mají povinnost vypracovat dokumentaci automaticky. Absolvování procedury EIA je velmi časově a především finančně náročnou záležitostí. Velmi důležitým prvkem je opět vyjádření obce.

Před zahájením provozu kompostárny je nezbytné získat povolení krajského úřadu pro nakládání s odpady vydané v souladu s § 14 zákona o odpadech. Tento souhlas se vydává na základě předloženého seznamu odpadů, které budou v zařízení zpracovávány a návrhu provozního řádu. Provozní řád musí mimo jiné obsahovat způsob monitorování vlivu kompostárny na životní prostředí a opatření vedoucí ke snížení negativních vlivů, zajištění bezpečnosti a hygieny práce a také návrh provozní evidence. Přílohy provozního řádu tvoří: živnostenský list pro nakládání s odpady, list vlastnictví areálu kompostárny a kolaudační rozhodnutí.

Uvádění výsledného produktu – kompostu nebo substrátu do oběhu je možné pouze po zaregistrování kompostu u Ústředního kontrolního zkušebního ústavu zemědělského, případně získání certifikace u organizace, která k tomu má potřebnou akreditaci.

Délka a složitost celého řízení záleží především na všeobecné informovanosti a znalosti technologických postupů a ty potom ovlivňují názor veřejnosti, který se odráží ve výsledných rozhodnutích úředníků státní správy. Velkou roli hraje také správné pochopení nové legislativy, která by měla celý proces urychlit a zjednodušit, ale v současné době je tomu spíše naopak. Proto je třeba mít stále na paměti důležitost osvěty i sebevzdělávání pro úspěšnost celého projektu.

Ing. Lucie Slezáková
ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů