zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Průzkumné vrty stupňují čínsko-japonský spor

18.04.2005
Geologie
Průzkumné vrty stupňují čínsko-japonský spor
Mladí Číňané, kteří o víkendu rozvášněně rozbíjeli okna na japonských zastupitelských úřadech, možná získali další důvod bojovně projevit své národní cítění. Japonsko oznámilo, že začalo přidělovat soukromým společnostem práva na hledání zemního plynu v oblasti Východočínského moře, na kterou si dělá nároky i Peking.
Tokio se tedy nejenže nechystá stáhnout učebnice, které podle jejich kritiků opomíjejí krutosti spáchané japonskými vojáky za druhé světové války, ale dalo ostentativně najevo, že se nenechá zastrašovat ani poučovat. Experti jsou si zajedno v tom, že to zvýší napětí mezi oběma zeměmi a posílí protijaponské nálady v Číně.

Zemní plyn a dějiny
Předseda japonské vlády Džuničiró Koizumi sice podotkl, že nejde o reakci na demonstrace a že energie a dějiny jsou oddělené záležitosti, avšak okolnosti mluví proti němu. Japonské firmy na schválení vrtů čekají již 30 let a právo na ně patrně dostanou až za pár měsíců. Vláda ale rozhodnutí o "začátku přidělování" práv oznámila včera, několik dnů po mnohatisícových protijaponských shromážděních v Pekingu a dalších čínských městech.
Načasování "nemohlo být horší" a pro Čínu "je to nejen energetická otázka, ale i věc vlastenectví", řekl agentuře Bloomberg Hiro Kacumata z Ústavu obranných a strategických studií v Singapuru. "Bude to mít významný záporný vliv na čínsko-japonské vztahy. Je to negativní bludný kruh," prohlásil.
Japonská vláda o vrtech informovala den poté, co čínský státní poradce Tchang Ťia-süan varoval, že energetický spor je jedním z hlavních problémů ve vztazích a schválení průzkumu by "zásadně změnilo celou otázku".
Spor o plyn má také svou vlastní logiku. Tokio již 1. dubna zopakovalo požadavek, aby Čína zastavila vlastní průzkum a poskytla mu informace o svých projektech těžby plynu ve Východočínském moři. Důvodem je to, že oba státy se nedokážou dohodnout, kde je hranice mezi jejich výhradními námořními ekonomickými pásmy. Ty lze podle Mezinárodní konvence o mořském právu vyhlašovat do vzdálenosti 370 kilometrů od vlastních břehů. Ve Východočínském moři to má ale háček: vzdálenost mezi pobřežími obou zemí není tak velká, aby obě mohly mít tak široká ekonomická pásma. Tokio hranici určuje jako linii vedoucí ve stejné vzdálenosti od obou pobřeží, Čína prohlašuje, že její pásmo sahá po okraj kontinentálního šelfu, tedy až ke břehům japonské Okinawy.

Hlad po energii
Čína, jejíž ekonomika se bouřlivě rozvíjí, trpí nedostatkem energie. Je po USA největším dovozcem ropy a těží stále více uhlí pro své elektrárny. Ani to ale nestačí.
Navíc spalování uhlí plodí tíživé ekologické potíže. Prioritou se proto stalo využití zemního plynu, uvedl Australský úřad pro zemědělský a ekonomický výzkum.
Peking již v roce 2003 zahájil přípravné práce pro těžbu plynu v oblasti, která leží v jeho ekonomickém pásmu, a to i podle japonského výkladu. Tokio ale má obavy, že bude čerpat i ze zásob, které pod mořským dnem sahají až do japonské zóny. Čína plánuje zahájení těžby na polovinu letošního roku. A Japonsko, které má jen malé přírodní zdroje energie, je stále nervóznější.
Když se k tomu připočítá historická nedůvěra, na obzoru se rýsují další možné problémy. Naznačil to i čínský premiér Wen Ťia-pao, který Tokiu doporučil, aby zvážilo, zda opravdu chce být stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Spor může mít dopad pro celý svět. Jak v interview pro deník Financial Times varoval šéf kanceláře generálního tajemníka OSN Kofiho Annana Mark Malloch Brown, čínsko-japonské napětí by mohlo zmařit plány na dalekosáhlou reformu OSN, jejíž schválení je plánováno na září.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí