EXISTUJE AUTOMOBIL, který může snížit dovoz ropy do Ameriky na tenký pramínek a podstatně omezit znečištění za pomoci dostupných technologií?
Vydatná injekce pro hybridy
Greg Hanssen si myslí, že ano. Jeho společnost totiž takový vůz vytvořila. Toyotu Prius upravila, takže při běžné jízdě ve městě spotřebuje 1,3 až 2,4 litru na 100 kilometrů. Totéž si myslí Andrew A. Frank, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu, který už pár takových vozidel zkonstruoval. Jeho posledním dílem je přestavěný Ford Explorer o výkonu 325 koní, který bez benzinu ujede prvních 80 kilometrů a potom má spotřebu 7,9 litru na 100 kilometrů. Podle profesora Franka "letí jak raketa".
Tato vozidla se rychle stávají miláčky zvláštních spojenců: konzervativců a ochránců životního prostředí, kteří v tak účinné spotřebě paliva vidí klíč k zajištění národní bezpečnosti a k boji proti klimatickým změnám. Snížení závislosti na neklidném Středním východě "je válečným problémem", tvrdí bývalý šéf CIA R. James Woolsey, který považuje potenciál těchto automobilů za "fenomenální".
V čem tkví jejich tajemství? Hybridy jako Prius se zkrátka vybaví přídavnými akumulátory a elektrickou zástrčkou. Baterie je možné nabíjet z jakékoli zásuvky, což vozu s napájením ze sítě umožňuje ujet 30 až 100 kilometrů pouze na elektřinu. Protože většina Američanů denně absolvuje v automobilu méně než 50 kilometrů, vydržely by jejich vozy bez tankování celé měsíce. "Natankovat budete muset jen tehdy, když pojedete ven z města," ubezpečuje Felix Kramer, který na propagaci aut napájených ze sítě založil neziskovou organizaci California Cars Initiative. Když motor s vnitřním spalováním poběží na směs benzinu a biopaliv, jako etanol, nebude používat skoro žádné ropné produkty. "To je změna celosvětového dosahu," konstatuje Frank J. Gaffney Jr., předseda Centra pro bezpečnostní politiku (CSP).
"TRIVIÁLNÍ ZÁLEŽITOST"
DVAASEDMDESÁTILETÝ profesor Frank začal o hybridním elektrickém vozidle s napájením ze sítě (plug-in hybrid electric vehicle - PHEV) poprvé přemýšlet před mnoha lety. Teď však tvrdí, že "všechny díly už jsou k dispozici". Společnost Toyota Motor vyřešila velké technické problémy, které se u modelu Prius vyskytly. "Vyrobit hybrid napájený ze sítě je nyní triviální záležitostí," prohlašuje Joseph J. Romm, bývalý pracovník amerického ministerstva energetiky. Například Greg Hanssen a jeho kolegové z EnergyCS nahradili niklovou kovovou baterii Priusu o kapacitě 1,3 kilowatthodiny moderní akumulátorovou soupravou s ionty lithia o kapacitě 9 kWh. Očekávají, že majitelům Priusů budou moci nabídnout soupravu na přestavění. A váhový hendikep je necelých 80 kilogramů.
Je možné, že majitelé vozů se o to nebudou chtít pokoušet doma. Po takovém přestavění patrně přestane platit záruka Toyoty. Ovšem velké společnosti konstruují svá vlastní vozidla. V projektu sponzorovaném Výzkumným ústavem pro elektrickou energii (Electric Power Research Institute - EPRI) několika energetickými podniky, vládními organizacemi a DaimlerChryslerem vzniká v automobilce flotila 40 dodávkových vozů PHEV.
V červnu se čtyři tyto automobily začnou testovat v amerických městech. Výzkum v EPRI předpovídá, že tato vozidla s napájením ze sítě, jejichž základem je populární dodávka Mercedes Sprinter, budou mít nejméně o 50 procent nižší spotřebu benzinu než konvenční dodávky.
Projektový manažer EPRI Robert Graham je přesvědčený, že Toyota už uvedla do provozu prototypy napájené ze sítě. Toyota to popírá. "Stále se zabýváme koncepcí, která by v určité chvíli mohla být uskutečnitelná, ale tak daleko to ještě není," uvádí David Hermance, výkonný technik Toyoty pro ekologické inženýrství. DaimlerChrysler ve svém projektu s dodávkami zase vidí "velkou příležitost pro vývoj vozidel, která předvídáme v budoucnosti", jak tvrdí mluvčí pro technologii Nick Cappa. Podle něho budou první hybridní vozidla, jež bude společnost nabízet, ještě konvenční, ale vozidla napájená ze sítě by nakonec mohla být další alternativou.
Neochota výrobců automobilů, aby se těmto vozidlům začali rychle věnovat, je zklamáním pro jejich nadšené propagátory, jako je profesor Frank. "Když je to tak zatraceně dobrý nápad, proč se automobilky nepouštějí do výroby vozidel napájených ze sítě?" ptá se. "Jednoduchou odpovědí je, že se jim nechce měnit výrobu," domnívá se. Jasné však není ani to, kolik budou lidé za tyto vozy připlácet. Odhaduje se, že výroba hybridů bude stát o dva až pět tisíc dolarů víc než výroba konvenčních automobilů a že větší baterie vozidel napájených ze sítě zvýší cenu o dalších několik tisíc dolarů.
NEJISTOTA
ZASTÁNCI TECHNOLOGIE předpovídají, že při vysokoobjemové výrobě náklady klesnou. Ovšem investovat do výroby stovek tisíc hybridních elektrických vozidel napájených ze sítě je obrovské riziko. Existují totiž konkurenční snahy o dosažení větší účinnosti paliva, jako jsou zdokonalené dieselové nebo benzinové agregáty či vodíkové motory. Navíc nikdo neví, zda se ceny benzinu zvýší dost na to, aby popohnaly poptávku po automobilech, které ujedou větší vzdálenosti při menší spotřebě paliva. "Všechny tyto technologie jsou úžasné. Nejistota je ale obrovská," přiznává David E. Cole, předseda Centra pro automobilový výzkum (Center for Automotive Research).
Proto se někteří zastánci vozidel napájených ze sítě snaží pro výrobce vytvořit trh. Dne 3. března přijalo texaské město Austin usnesení vyzývající ke slevám při nákupu takových vozidel a vybízející místní podniky a orgány místní správy, aby si tato vozidla kupovaly. "Můžeme snížit jízdní náklady zákazníků, zlepšit kvalitu ovzduší a zvýšit městské příjmy," prohlašuje Roger Duncan, zástupce generálního ředitele firmy Austin Energy, jejímž majitelem je město.
Běžné hybridy jako Prius jsou už populární. Přechod na vozidla napájená ze sítě je dalším logickým krokem a tato myšlenka získává podporu na vysoké úrovni. V prosinci loňského roku si Národní komise pro energetickou politiku, podporovaná oběma nejsilnějšími politickými stranami, vybrala vozidla napájená ze sítě jako klíčovou součást energetické strategie. Koalice Za svobodnou Ameriku (Set America Free), sdružení konzervativců a ekologů, prosazuje pobídky ve výši dvou miliard dolarů a upozorňuje, že "kdyby všechny automobily na silnicích byly hybridy a polovinu z nich tvořila hybridní vozidla napájená ze sítě, dovoz ropy do USA by se snížil denně o osm milionů barelů". Joseph J. Romm předpovídá, že Američané budou svá auta "krmit" elektrony: "Vsadil bych na to hypotéku." Ovšem ne úplně celý dům.
JOHN CAREY, Washington. BusinessWeek
VÍCE ŠŤÁVY
PALIVO SE DOPLŇUJE DOMA
Joe zapojí vůz do zásuvky ve zdi garáže. Když spí, baterie se nabije elektřinou mimo špičku - cena odpovídá maximálně 50 centům za galon (3,785 litru) benzinu. Elektrárenské společnosti vydělají prodejem většího množství nočního proudu.
JÍZDA NA ELEKTŘINU
Na cestu do zaměstnání a zpátky, která zpravidla měří 50 kilometrů, Joeovi stačí jen elektřina. Když Joe zpomaluje nebo brzdí, generátor vozu posílá energii zpátky do baterie.
JÍZDA NA BENZIN
Po ujetí 60 až 100 kilometrů se baterie vybije a automobil se přepne na malý benzinový motor. Jako běžný hybrid má tento vůz spotřebu necelých pěti litrů na 100 kilometrů a baterie se dobijí, když to bude třeba k mimořádnému zvýšení rychlosti.
Tato vozidla se rychle stávají miláčky zvláštních spojenců: konzervativců a ochránců životního prostředí, kteří v tak účinné spotřebě paliva vidí klíč k zajištění národní bezpečnosti a k boji proti klimatickým změnám. Snížení závislosti na neklidném Středním východě "je válečným problémem", tvrdí bývalý šéf CIA R. James Woolsey, který považuje potenciál těchto automobilů za "fenomenální".
V čem tkví jejich tajemství? Hybridy jako Prius se zkrátka vybaví přídavnými akumulátory a elektrickou zástrčkou. Baterie je možné nabíjet z jakékoli zásuvky, což vozu s napájením ze sítě umožňuje ujet 30 až 100 kilometrů pouze na elektřinu. Protože většina Američanů denně absolvuje v automobilu méně než 50 kilometrů, vydržely by jejich vozy bez tankování celé měsíce. "Natankovat budete muset jen tehdy, když pojedete ven z města," ubezpečuje Felix Kramer, který na propagaci aut napájených ze sítě založil neziskovou organizaci California Cars Initiative. Když motor s vnitřním spalováním poběží na směs benzinu a biopaliv, jako etanol, nebude používat skoro žádné ropné produkty. "To je změna celosvětového dosahu," konstatuje Frank J. Gaffney Jr., předseda Centra pro bezpečnostní politiku (CSP).
"TRIVIÁLNÍ ZÁLEŽITOST"
DVAASEDMDESÁTILETÝ profesor Frank začal o hybridním elektrickém vozidle s napájením ze sítě (plug-in hybrid electric vehicle - PHEV) poprvé přemýšlet před mnoha lety. Teď však tvrdí, že "všechny díly už jsou k dispozici". Společnost Toyota Motor vyřešila velké technické problémy, které se u modelu Prius vyskytly. "Vyrobit hybrid napájený ze sítě je nyní triviální záležitostí," prohlašuje Joseph J. Romm, bývalý pracovník amerického ministerstva energetiky. Například Greg Hanssen a jeho kolegové z EnergyCS nahradili niklovou kovovou baterii Priusu o kapacitě 1,3 kilowatthodiny moderní akumulátorovou soupravou s ionty lithia o kapacitě 9 kWh. Očekávají, že majitelům Priusů budou moci nabídnout soupravu na přestavění. A váhový hendikep je necelých 80 kilogramů.
Je možné, že majitelé vozů se o to nebudou chtít pokoušet doma. Po takovém přestavění patrně přestane platit záruka Toyoty. Ovšem velké společnosti konstruují svá vlastní vozidla. V projektu sponzorovaném Výzkumným ústavem pro elektrickou energii (Electric Power Research Institute - EPRI) několika energetickými podniky, vládními organizacemi a DaimlerChryslerem vzniká v automobilce flotila 40 dodávkových vozů PHEV.
V červnu se čtyři tyto automobily začnou testovat v amerických městech. Výzkum v EPRI předpovídá, že tato vozidla s napájením ze sítě, jejichž základem je populární dodávka Mercedes Sprinter, budou mít nejméně o 50 procent nižší spotřebu benzinu než konvenční dodávky.
Projektový manažer EPRI Robert Graham je přesvědčený, že Toyota už uvedla do provozu prototypy napájené ze sítě. Toyota to popírá. "Stále se zabýváme koncepcí, která by v určité chvíli mohla být uskutečnitelná, ale tak daleko to ještě není," uvádí David Hermance, výkonný technik Toyoty pro ekologické inženýrství. DaimlerChrysler ve svém projektu s dodávkami zase vidí "velkou příležitost pro vývoj vozidel, která předvídáme v budoucnosti", jak tvrdí mluvčí pro technologii Nick Cappa. Podle něho budou první hybridní vozidla, jež bude společnost nabízet, ještě konvenční, ale vozidla napájená ze sítě by nakonec mohla být další alternativou.
Neochota výrobců automobilů, aby se těmto vozidlům začali rychle věnovat, je zklamáním pro jejich nadšené propagátory, jako je profesor Frank. "Když je to tak zatraceně dobrý nápad, proč se automobilky nepouštějí do výroby vozidel napájených ze sítě?" ptá se. "Jednoduchou odpovědí je, že se jim nechce měnit výrobu," domnívá se. Jasné však není ani to, kolik budou lidé za tyto vozy připlácet. Odhaduje se, že výroba hybridů bude stát o dva až pět tisíc dolarů víc než výroba konvenčních automobilů a že větší baterie vozidel napájených ze sítě zvýší cenu o dalších několik tisíc dolarů.
NEJISTOTA
ZASTÁNCI TECHNOLOGIE předpovídají, že při vysokoobjemové výrobě náklady klesnou. Ovšem investovat do výroby stovek tisíc hybridních elektrických vozidel napájených ze sítě je obrovské riziko. Existují totiž konkurenční snahy o dosažení větší účinnosti paliva, jako jsou zdokonalené dieselové nebo benzinové agregáty či vodíkové motory. Navíc nikdo neví, zda se ceny benzinu zvýší dost na to, aby popohnaly poptávku po automobilech, které ujedou větší vzdálenosti při menší spotřebě paliva. "Všechny tyto technologie jsou úžasné. Nejistota je ale obrovská," přiznává David E. Cole, předseda Centra pro automobilový výzkum (Center for Automotive Research).
Proto se někteří zastánci vozidel napájených ze sítě snaží pro výrobce vytvořit trh. Dne 3. března přijalo texaské město Austin usnesení vyzývající ke slevám při nákupu takových vozidel a vybízející místní podniky a orgány místní správy, aby si tato vozidla kupovaly. "Můžeme snížit jízdní náklady zákazníků, zlepšit kvalitu ovzduší a zvýšit městské příjmy," prohlašuje Roger Duncan, zástupce generálního ředitele firmy Austin Energy, jejímž majitelem je město.
Běžné hybridy jako Prius jsou už populární. Přechod na vozidla napájená ze sítě je dalším logickým krokem a tato myšlenka získává podporu na vysoké úrovni. V prosinci loňského roku si Národní komise pro energetickou politiku, podporovaná oběma nejsilnějšími politickými stranami, vybrala vozidla napájená ze sítě jako klíčovou součást energetické strategie. Koalice Za svobodnou Ameriku (Set America Free), sdružení konzervativců a ekologů, prosazuje pobídky ve výši dvou miliard dolarů a upozorňuje, že "kdyby všechny automobily na silnicích byly hybridy a polovinu z nich tvořila hybridní vozidla napájená ze sítě, dovoz ropy do USA by se snížil denně o osm milionů barelů". Joseph J. Romm předpovídá, že Američané budou svá auta "krmit" elektrony: "Vsadil bych na to hypotéku." Ovšem ne úplně celý dům.
JOHN CAREY, Washington. BusinessWeek
VÍCE ŠŤÁVY
PALIVO SE DOPLŇUJE DOMA
Joe zapojí vůz do zásuvky ve zdi garáže. Když spí, baterie se nabije elektřinou mimo špičku - cena odpovídá maximálně 50 centům za galon (3,785 litru) benzinu. Elektrárenské společnosti vydělají prodejem většího množství nočního proudu.
JÍZDA NA ELEKTŘINU
Na cestu do zaměstnání a zpátky, která zpravidla měří 50 kilometrů, Joeovi stačí jen elektřina. Když Joe zpomaluje nebo brzdí, generátor vozu posílá energii zpátky do baterie.
JÍZDA NA BENZIN
Po ujetí 60 až 100 kilometrů se baterie vybije a automobil se přepne na malý benzinový motor. Jako běžný hybrid má tento vůz spotřebu necelých pěti litrů na 100 kilometrů a baterie se dobijí, když to bude třeba k mimořádnému zvýšení rychlosti.
Zdroj:Euro
Sdílet článek na sociálních sítích
