Krásné nové plodiny se nedaří uhlídat

Nové poznatky o plodinách geneticky upravených v laboratoři potvrzují, že nabízejí stále větší prospěch. Ale také to, že udržet je pod kontrolou je prakticky nemožné.
AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Geneticky modifikované, neboli transgenní zemědělské plodiny si od roku 1996, kdy se poprvé dostaly na pole ve Spojených státech, získaly přízeň mnoha zemědělců. Ulehčují jim totiž práci a také šetří jejich peníze, protože farmáři nemusí tolik jezdit na pole s chemickými postřiky. Kritikové ovšem připomínají, že konečnému spotřebiteli vlastně žádnou výhodu nepřinášejí. To by se mohlo brzy změnit.

Silnější zlatá rýže
Už koncem devadesátých let vytvořil švýcarský profesor Ingo Potrykus takzvanou zlatou rýži. To je rýže, do níž se svými kolegy vložil gen, který způsobuje, že plodina je bohatá na beta karoten. Z něj pak lidské tělo získává vitamín A. Nedostatek tohoto vitamínu způsobuje v rozvojovém světě úmrtí asi miliónu dětí ročně, statisíce dalších dětí ročně kvůli malému příjmu vitamínu A oslepnou.
Ekologické organizace, které obvykle genetické inženýrství odmítají, namítaly, že zlatá rýže obsahuje beta karotenu příliš málo, aby měla nějaký praktický smysl. "Jsme teprve na začátku výzkumu," odpovídal tehdy Potrykus.
A skutečně. Poslední verze zlaté rýže, která se právě připravuje k polním pokusům v Indii a na Filipínách, obsahuje v každém svém gramu 37 mikrogramů beta karotenu, tedy třiadvacetkrát více než původní varianta, informoval odborný časopis Nature Biotechnology.
Rýže je základní složkou výživy v mnoha rozvojových zemích. Pokud se její varianta obohacená o důležitý vitamín v praxi osvědčí, vylepší dostupným způsobem výživu tamních obyvatel. Biotechnologická společnost Monsanto už dříve oznámila, že technologii zlaté rýže dá státům třetího světa k dispozici zadarmo.

Méně škodlivých tuků
Vědci usilovně pracují i na vytváření dalších geneticky upravených plodin, které by měly obsahovat více vitamínů a dalších potřebných živin. Minulý měsíc oznámil koncern Monsanto, že výzkum jedné z nich dotáhl do konce. Je jí sója nazvaná Vistive.
Ta na polích odolává postřikům proti plevelům a současně její olej vytváří při zpracování do potravin podstatně méně nasycených tuků. Což je pro spotřebitele dobře, protože nasycené tuky se podílejí na vzniku srdečních potíží způsobených ucpáváním krevních cév.
Faktem ovšem je, že nové vlastnosti sóji Vistive jsou dílem genetických inženýrů jen napůl. Šlechtitelé prostě "nízkotučnou" odrůdu sóji klasickým postupem zkřížili s existující transgenní sójou. Výsledná odrůda má obě požadované vlastnosti. Ve Spojených státech se brzy začne pěstovat na 45 000 hektarech.
Sója Vistive tedy není tak komplexním výsledkem moderní biotechnologie jako zlatá rýže. Ukazuje však, jak se dají transgenní odrůdy křížit s konvenčními, aby se dosáhlo nových vlastností. A aby se geneticky modifikované plodiny více zapojily do zemědělské produkce.
Co je podstatné - Vistive je první do praxe zaváděnou transgenní plodinou, která nabízí přínos nejen pro zemědělce, ale i pro běžné konzumenty v bohatých zemích.

Nelegální odrůda na poli
Uplynulé týdny však také potvrdily, že udržet si kontrolu nad geneticky upravenými plodinami se vlastně nedá. Biotechnologický koncern Syngenta, s hlavním sídlem ve švýcarské Basileji, přiznal, že se spletl. Čtyři roky v USA rozmnožoval a prodával osivo neschválené odrůdy transgenní kukuřice.
O co šlo? Místo schválené plodiny, označované jako Bt-11, vypustil do oběhu neschválenou verzi Bt-10. V obou případech jde o kukuřici, do níž vědci uměle vložili gen z baktérie Bacillus thuringiensis (odtud pochází i zkratka Bt). Ten pak vytváří toxin, jímž se rostlina brání proti housenkám. Rozdíl je v tom, že v každé odrůdě se gen "uchytil" v jiné části genetické výbavy.
Žádné nepříznivé účinky spotřeby neschválené kukuřice se, alespoň zatím, nikde neprojevily. Jenomže biotechnologické společnosti zdůrazňují, že jejich transgenní odrůdy jsou bezpečné, protože je všestranně testují a získávají k jejich pěstování souhlas přísných státních institucí. Jestliže tedy Syngentě "utekla" neschválená odrůda, je to důkaz, že dohled prostě může selhat - a selhává.
Syngenta na omyl přišla loni v prosinci, informovala americké úřady, ale veřejnosti vše sdělila až koncem března. Ministerstvo zemědělství firmu potrestalo nepříliš bolestivou pokutou 375 000 dolarů. Další peněžitý trest může udělit americká Agentura pro ochranu životního prostředí. "Udělali jsme politováníhodnou chybu a s pokutou jsme smířeni," přiznal jeden ze šéfů Syngenty Mike Mack.

Rozhořčená Evropa
Ministerstvo zemědělství USA po zvážení dostupných vědeckých poznatků usoudilo, že neschválená kukuřice, používaná jako krmivo pro zvířata i jídlo pro lidi, nepředstavuje zdravotní problém.
Případ ovšem rozhořčil Evropskou komisi. "Je odsouzeníhodné, že se do Evropské unie dovážela kukuřice neschválená evropskými úřady," řekl minulý týden mluvčí komise Philip Tod. Do Evropy se odhadem dostalo asi tisíc tun krmiv a potravin vyrobených z kukuřice Bt-10. Evropská unie v pátek povolila dovážet jen kukuřici s certifikátem, že neobsahuje Bt-10.
Evropané, na rozdíl od Američanů, jsou ke geneticky upraveným plodinám a výrobkům z nich nedůvěřiví. Proto se na našem kontinentě téměř nepěstují, ale jen se dovážejí výrobky z nich. Ekologické organizace už postupně připouštějí, že jídlo z ověřených a schválených odrůd geneticky modifikovaných rostlin není nebezpečné. Obávají se však, že jejich pěstování může narušit přírodní rovnováhu. A to se nyní vědci snaží co nejlépe prozkoumat.
Ovšem chyba Syngenty současným stavem zamíchala. "Očekávali bychom, že bude věnována větší pozornost tomu, aby veřejnost nebyla ohrožena," poznamenal Adrian Bebb z mezinárodní ekologické organizace Friends of the Earth. Debaty se tedy vracejí o kolo zpět, zase k otázce, zda je možné uhlídat, že jídlo a krmivo z trasgenních plodin je bezpečné.


Na jídelníčku už bylo i nesprávné vepřové
Chyba americké větve koncernu Syngenta, která pustila na pole neschválenou kukuřici, není až tak výjimečná. Například v roce 2000 objevili kontroloři odrůdu transgenní kukuřice Starlink ve výrobcích určených pro lidskou spotřebu, přestože byla v USA schválena jen pro užití jako krmivo. Před rokem se v Kanadě udál ještě kurióznější případ: těla tří geneticky upravených prasat skončila v krmivu pro jiná zvířata. Stalo se ve výzkumné firmě TGN Biotech v Quebeku. Provinilci sice tvrdili, že k žádnému zdravotnímu riziku nedošlo, nicméně případ prokázal šokující selhání bezpečnostních pravidel. Firma TGN Biotech chová prasata, do nichž výzkumníci v laboratoři vnášejí cizí geny. Díky tomu se ve spermatu kanců vytvářejí bílkoviny, které se používají pro výrobu léků. Po porážce zvířata mají skončit ve spalovně. Řidič se však spletl a odvezl je do běžné kafilérie. Tam se mršiny přidaly k dalším zbytkům z jatek, z nichž se vyrábí masokostní moučka pro zkrmování hospodářským zvířatům. Ve firmě TGN Biotech přitom měli bezpečnostní pravidla zdánlivě několikanásobně jištěná: zmiňovaná zvířata měla identifikační tetování, visačky v uchu a ještě mikročipy v těle. Řidič vozu, který jejich tě la odvážel, si však ničeho z toho vůbec nevšiml...
O dva roky dříve se těla jedenácti genově upravených selat z univerzity ve městě Guelph poblíž Toronta dostalo do krmiva pro drůbež. A v roce 2001 si v USA dokonce na mase z transgenních zvířat pochutnávali lidé. Tehdy zaměstnanec Floridské univerzity ukradl tři zabitá pokusná prasata a předal je řezníkovi, který z nich připravil a rozprodal klobásy. Pracovníci univerzity poté oznámili, že každé zabité pokusné zvíře budou stříkat barevným sprejem, aby bylo jasné, že není určeno k jídlu.