Limity těžby uhlí by měly podle Ambrozka zůstat do roku 2030

Ministerstvo životního prostředí bude prosazovat zachování ekologických limitů těžby hnědého uhlí minimálně dalších 25 let.

Analýza ministerstva prokázala, že do té doby uhelné zásoby vystačí. "O stanovení budoucí linie těžby, za níž by se už uhlí nedobývalo, jsme připraveni jednat s představiteli Ústeckého kraje, ministerstva průmyslu, energetiky i těžebními společnostmi," řekl v Horním Jiřetíně na Mostecku ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).

O limitech těžby rozhodla vláda v roce 1991. "Limity byly nastaveny z toho důvodu, aby se region mohl dále rozvíjet, aby nebyl vydán napospas těžebním společnostem. Pokud bychom hranice těžby zrušili, uvrhneme severní Čechy opět do nejistoty," uvedl.

Lidem v severních Čechách se nelíbí zejména loni schválená státní energetická koncepce. Ta nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou. "Ačkoli státní energetická koncepce se zrušením limitů těžby víceméně počítá, není to právně závazný dokument," řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. "Rozhodující roli v otázce limitů tak sehrají orgány místní samosprávy a lidé, kterých se zrušení limitů bezprostředně týká," doplnil.

Ambrozek do budoucna očekává změny ve využití zdrojů pro výrobu elektrické energie. "Evropská unie se shodla na první fázi ekologické daňové reformy. Znamená to, že mnohem vyšší daní budou zatíženy neobnovitelné zdroje, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí. Energie z uhlí je nyní lacinější proto, že do ceny nejsou započítány náklady nutné k odstranění škod na krajině. Podle odborníků by měla být dvojnásobná," uvedl.

Pokles potřeby hnědého uhlí lze podle ministra očekávat i vzhledem k technologiím nových tepelných elektráren, jimiž chce společnost ČEZ nahradit dosluhující uhelné zdroje. "Budou mít až dvakrát vyšší účinnost než dnes, pro jejich provoz tak bude třeba jen poloviční množství uhlí," řekl.

Budoucí hranice těžby hnědého uhlí závisí podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS) na dohodě státu, Ústeckého kraje, obyvatel obcí ohrožených dobýváním a těžebních firem. "Naším jediným nástrojem je územní plán kraje, jenž tuto dohodu uzákoní. Lidé se k návrhu plánu budou moci vyjádřit, doufám, že tak učiní odpovědně," řekl.

Hejtman upozornil, že pokud bude veřejným zájmem vytěžit zásoby uhlí za limity, musí stát kraji garantovat dostatečné kompenzace na revitalizaci krajiny postižené těžbou. "Už víme, že vládou slíbených 15 miliard korun na sanaci stačit nebude. Proslýchá se navíc, že vzhledem ke stavu státní kasy by i tento zdroj měl vyschnout," uvedl hejtman.

Obyvatelé Horního Jiřetína a přilehlých Černic vyjádřili v únorovém referendu jednoznačný nesouhlas s rozšířením těžby hnědého uhlí za územní ekologické limity. Ohrozilo by to totiž existenci jejich obcí a lidé se stěhovat nechtějí. Většina ze 1430 oprávněných voličů hlasovala za záchranu svých domovů.