Kraj řeší, jak zpracovat biomasu
Harrachov - Kraj musí najít využití pro biomasu, jinak se z neškodné zelené
hmoty stane nebezpečí.
Problém, co s biomasou, řešili včera v Harrachově zemědělci, ekologové a
úředníci z Libereckého kraje. Ten chce ještě letos připravit studii o zpracování
biomasy: o technologii, podpoře zpracovatelů a využití. Zelenou hmotu lze
přeměnit například na tepelnou nebo elektrickou energii.
Na území kraje vzniká přebytek více než 300 tisíc tun biomasy ročně. "Mnoho
pozemků je majetkově nevypořádaných nebo vlastnicky nevyjasněných, vlastníci
často nepocházejí z kraje. Nemají proto k pozemkům vztah a nestarají se o ně,"
konstatoval Radim Zika, krajský radní pro zemědělství a životní prostředí.
Potíže s obhospodařováním zatravněných ploch působí i to, že v kraji poklesl v
devadesátých letech počet chovaných zvířat, především krav, až o 60 procent.
Využití zemědělské půdy v kraji je podprůměrné.
Nevyužitá biomasa se může zákonitými biologickými procesy časem stát tunami
hnilob, plísní a alergenů. "A tedy hrozbou pro zdraví obyvatel," varoval Zika.
Podporovat zpracování biomasy se snaží ministerstva zemědělství i životního
prostředí. "Lidé už o možnosti dotací vědí a ročně dáváme na podporu
obnovitelných zdrojů energií asi šest set milionů korun," uvedl Miroslav Hájek z
ministerstva životního prostředí.
Součástí problému s biomasou jsou však i bioodpady domácností. "Zkušenosti se
zpracováním biomasy jsou trpké," zhodnotil Zbyněk Báča, vedoucí odpadového
hospodářství Technických služeb Turnov. Biologické odpady zkoušely zpracovávat
už v roce 1999, do současnosti je ale řešení, co s biomasou, legislativně stále
na občanovi.
Ten má na vybranou buď kompostování, nebo zbavení se zelené hmoty vhozením do
popelnice. Podle odpadových hospodářů je to ale špatně, protože bioodpad
[https://www.kamsnim.cz/categories/bioodpad] pak skončí ve spalovně nebo na
skládce, kde se stává zdroje plynů poškozujících ozónovou vrstvu.
Harrachov - Kraj musí najít využití pro biomasu, jinak se z neškodné zelené hmoty stane nebezpečí.
Problém, co s biomasou, řešili včera v Harrachově zemědělci, ekologové a úředníci z Libereckého kraje. Ten chce ještě letos připravit studii o zpracování biomasy: o technologii, podpoře zpracovatelů a využití. Zelenou hmotu lze přeměnit například na tepelnou nebo elektrickou energii.
Na území kraje vzniká přebytek více než 300 tisíc tun biomasy ročně. "Mnoho pozemků je majetkově nevypořádaných nebo vlastnicky nevyjasněných, vlastníci často nepocházejí z kraje. Nemají proto k pozemkům vztah a nestarají se o ně," konstatoval Radim Zika, krajský radní pro zemědělství a životní prostředí.
Potíže s obhospodařováním zatravněných ploch působí i to, že v kraji poklesl v devadesátých letech počet chovaných zvířat, především krav, až o 60 procent. Využití zemědělské půdy v kraji je podprůměrné.
Nevyužitá biomasa se může zákonitými biologickými procesy časem stát tunami hnilob, plísní a alergenů. "A tedy hrozbou pro zdraví obyvatel," varoval Zika.
Podporovat zpracování biomasy se snaží ministerstva zemědělství i životního prostředí. "Lidé už o možnosti dotací vědí a ročně dáváme na podporu obnovitelných zdrojů energií asi šest set milionů korun," uvedl Miroslav Hájek z ministerstva životního prostředí.
Součástí problému s biomasou jsou však i bioodpady domácností. "Zkušenosti se zpracováním biomasy jsou trpké," zhodnotil Zbyněk Báča, vedoucí odpadového hospodářství Technických služeb Turnov. Biologické odpady zkoušely zpracovávat už v roce 1999, do současnosti je ale řešení, co s biomasou, legislativně stále na občanovi.
Ten má na vybranou buď kompostování, nebo zbavení se zelené hmoty vhozením do popelnice. Podle odpadových hospodářů je to ale špatně, protože bioodpad pak skončí ve spalovně nebo na skládce, kde se stává zdroje plynů poškozujících ozónovou vrstvu.
Problém, co s biomasou, řešili včera v Harrachově zemědělci, ekologové a úředníci z Libereckého kraje. Ten chce ještě letos připravit studii o zpracování biomasy: o technologii, podpoře zpracovatelů a využití. Zelenou hmotu lze přeměnit například na tepelnou nebo elektrickou energii.
Na území kraje vzniká přebytek více než 300 tisíc tun biomasy ročně. "Mnoho pozemků je majetkově nevypořádaných nebo vlastnicky nevyjasněných, vlastníci často nepocházejí z kraje. Nemají proto k pozemkům vztah a nestarají se o ně," konstatoval Radim Zika, krajský radní pro zemědělství a životní prostředí.
Potíže s obhospodařováním zatravněných ploch působí i to, že v kraji poklesl v devadesátých letech počet chovaných zvířat, především krav, až o 60 procent. Využití zemědělské půdy v kraji je podprůměrné.
Nevyužitá biomasa se může zákonitými biologickými procesy časem stát tunami hnilob, plísní a alergenů. "A tedy hrozbou pro zdraví obyvatel," varoval Zika.
Podporovat zpracování biomasy se snaží ministerstva zemědělství i životního prostředí. "Lidé už o možnosti dotací vědí a ročně dáváme na podporu obnovitelných zdrojů energií asi šest set milionů korun," uvedl Miroslav Hájek z ministerstva životního prostředí.
Součástí problému s biomasou jsou však i bioodpady domácností. "Zkušenosti se zpracováním biomasy jsou trpké," zhodnotil Zbyněk Báča, vedoucí odpadového hospodářství Technických služeb Turnov. Biologické odpady zkoušely zpracovávat už v roce 1999, do současnosti je ale řešení, co s biomasou, legislativně stále na občanovi.
Ten má na vybranou buď kompostování, nebo zbavení se zelené hmoty vhozením do popelnice. Podle odpadových hospodářů je to ale špatně, protože bioodpad pak skončí ve spalovně nebo na skládce, kde se stává zdroje plynů poškozujících ozónovou vrstvu.
Sdílet článek na sociálních sítích