Na konci roku 2004 byl zahájen projekt, který by měl navrhnout vhodné nástroje a opatření na podporu prevence a využívání odpadů, se zřetelem na minimalizaci nákladů a maximalizaci užitků.
Postavení odpadového hospodářství v systému národního hospodářství
V první etapě řešení projektu byl identifikován význam nakládání s odpady v národním hospodářství.
Projekt pod názvem "Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku materiálového využití odpadů" je řešen od konce roku 2004 Institutem pro strukturální politiku, o. p. s. Vytvořené modely budou prostřednictvím input-output tabulek v rámci analýzy identifikovat toky a modelovat změny různých národohospodářských opatření.
STRUKTURNÍ ANALÝZA
Podle definice je strukturní analýzou "soubor modelů a metod, které slouží ke zjišťování rovnovážného řešení u určitého ekonomického systému. Rovnovážným řešením se zde rozumí řešení předpokládající vybilancovanost zdrojů a potřeb tohoto systému". Odpadové hospodářství je možné považovat za ekonomický systém s definovanými částmi (subjekty) a vazbami (zejména ekonomické povahy) a je třeba ho vnímat jako subsystém národního hospodářství.
Mezi základními jednotkami národního hospodářství probíhají vazby a toky, přičemž sdružené toky určité povahy jsou nazývány transakcemi. Z pohledu národního účetnictví mohou být rozděleny na transakce ve zboží a službách, transakce rozdělování a transakce finanční. Protože většina vazeb v odpadovém hospodářství má charakter pohledávek či závazků, jde zejména o transakce finanční.
Při analýze jednotek národního hospodářství je třeba zvažovat i vnější a vnitřní faktory, jež mohou ovlivňovat rozhodování těchto jednotek o produkci a způsobech nakládání s odpady.
Významným impulsem strukturálních změn jsou endogenní či exogenní šoky, které prostřednictvím cenového mechanismu mění nabídku a poptávku na trhu. Příkladem endogenních šoků může být útlum v těžbě nerostných surovin v důsledku poklesu poptávky, intenzifikace zemědělské výroby apod. Příkladem exogenních šoků může být změna směnných relací mezi dovozem a vývozem, oslabení koruny oproti dolaru nebo euru apod.
STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA SEKTORU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Podle sledovaných OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) je odpadové hospodářství součástí sekundárního (OKEČ 37) a terciálního (OKEČ 5157 a 90) sektoru (tab. 1). Pod pojmem sekundární sektor se rozumí sektor zpracovatelského průmyslu, terciální sektor představuje sektor služeb.
Podle předmětu činnosti ekonomických subjektů v odpadovém hospodářství v OKEČ je možné mezi subjekty nakládající s odpady zařadit:
OKEČ 37 - "recyklace druhotných surovin"
OKEČ 5157 - "velkoobchod s odpadem a šrotem"
OKEČ 90 - "odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti"
Pro účely projektu a následující analýzu byly zvoleny pouze OKEČ 37 a 90. Data Českého statistického úřadu za OKEČ 5157 jsou dostupná pouze v pracovní verzi na vyžádání, k dispozici jsou pouze agregovaná data za dvoumístné OKEČ 51 "Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)", přičemž v rámci této OKEČ tvoří sledovaná OKEČ 5157 pouze nepatrný podíl a její významnost je s ohledem na její příspěvek k tvorbě HDP zanedbatelná.
Hlavním sledovaným faktorem je zejména příspěvek sektorů odpadového hospodářství k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a rovněž dílčí charakteristiky, jejichž cílem je analyzovat sektor odpadového hospodářství s ohledem na významnost v rámci národního hospodářství (zejména produkce sektoru, hrubá přidaná hodnota, tvorba hrubého fixního kapitálu a počet zaměstnanců ve sledovaných sektorech).
OKEČ 37 a 90 - produkce a mezispotřeba
Produkce představuje rozhodující složku výpočtu hrubého domácího produktu. S jistou mírou zjednodušení (nejsou uvažovány daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu, jež jsou nedílnou součástí výpočtu HDP) je možné za HDP považovat rozdíl mezi produkcí výrobků a služeb sektoru a mezispotřebou.
Produkce výrobků a služeb je výsledkem produkčních činností rezidentských jednotek ve sledovaném období na území České republiky a je tvořena tržní produkcí (v základních cenách), netržní produkcí rozdělenou na produkci pro vlastní konečné užití (v základních cenách) a ostatní netržní produkci (ta je oceněna na základě nákladů).
Z těchto dat vyplývá, že se sektory odpadového hospodářství podílí na celkové produkci národního hospodářství v současné době přibližně 1 % s velmi proměnlivým trendem vývoje od roku 1995. Produkce sledovaných sektorů je do značné míry ovlivněna vývojem celého národního hospodářství (tab. 2).
Mezispotřeba představuje hodnotu zboží a služeb spotřebovaných v průběhu sledovaného období rezidentskými producenty v procesu výroby jiných statků a služeb. Do mezispotřeby jsou zahrnuty i finanční zprostředkovatelské služby měřené nepřímo. Podobný vývoj jako v produkci statků a služeb je patrný i ve vývoji v mezispotřebě, kde sledovaná odvětví se podílí necelým 1 %. Z trendu je patrné, že podíl sledovaných odvětví ve vybraném období roste.
OKEČ 37 a 90 - hrubá přidaná hodnota
Podíl sledovaných odvětví na celkové produkci a mezispotřebě úzce souvisí s "výrobní" metodou měření HDP. Výše hrubé přidané hodnoty je dána rozdílem mezi produkcí statků a služeb sektoru a mezispotřebou (rozdíl mezi HDP a hrubou přidanou hodnotou jsou právě daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu).
Struktura hrubé přidané hodnoty, která představuje příspěvek odvětví k tvorbě HDP, je v určitém spojení se strukturou zaměstnanosti. Podíl pracovníků ve sledovaných odvětvích na celkovém počtu pracovníků vyjadřuje tab. 3. Je zřejmé, že ve sledovaných odvětvích pracuje v současné době přibližně 1 % pracovníků celého národního hospodářství.
OKEČ 37 a 90 - hrubá tvorba fixního kapitálu
Hrubá tvorba fixního kapitálu obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, nespadají sem předměty dlouhodobé spotřeby pořízené domácnostmi ani čisté pořízení cenností. Z dat za hrubou tvorbu fixního kapitálu v sektorech zabývajících se nakládáním s odpady je možné usuzovat i o rostoucí významnosti a kapitálové vybavenosti tohoto sektoru v národním hospodářství.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rovněž přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu a růstu výkonnosti národního hospodářství. Zároveň však vytváří předpoklady pro budoucí růst výkonnosti národního hospodářství (tab. 4).
NELZE UČINIT KONKRÉTNÍ ZÁVĚRY
Z analýzy je zřejmé, že podíl sledovaných odvětví odpadového hospodářství se na celkové tvorbě hrubého domácího produktu podílí přibližně 1 % a význam tohoto sektoru se v rámci národního hospodářství zvyšuje, což je patrné z rostoucího objemu produkce těchto odvětví.
Jednou z příčin tohoto vývoje je rostoucí produkce odpadů v České republice. Vzhledem ke změně metodiky získávání dat a změně definice pojmu odpad, jež měla za následek zásadní pokles produkce odpadu po roce 2001, nelze však učinit konkrétní závěry. Z tohoto důvodu tedy není možné data komparovat. Rovněž nelze potvrdit hypotézu o souvislosti mezi produkcí odpadu a růstem výkonnosti ekonomiky měřené hrubým domácím produktem (tzv. decoupling).
Význam odpadového hospodářství v národním hospodářství je možné sledovat i podle nákladů, kterými se sektor podílí na hrubém domácím produktu. I v tomto případě představují náklady na odpadové hospodářství necelé 1 % hrubého domácího produktu. Jakkoli se však může zdát tento podíl nízký, pak je nutné si uvědomit, že je jenom o něco málo nižší než výdaje státního rozpočtu na vysoké školství nebo výdaje veřejných rozpočtů (tj. výdaje centrální vlády plus výdaje samospráv) na sport a kulturu dohromady.
AUTOR: Ing. Jitka Vlčková
AUTOR: Ing. Jan Slavík
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Nositelem projektu je IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., ve spolupráci s CEMC, Českým ekologickým manažerským centrem (spoluřešitel) a dalšími experty z oboru odpadového hospodářství (v čele s Ing. Davidem Benešem ze společnosti Dewarec, s r.o.) Zadavatelem projektu je Ministerstvo životního prostředí, odbornou garantkou byla PhDr. Věra Havránková. Projekt je řešen v období 2004 až konec roku 2005.
Tab. 1 Produkce odpadů podle vybraných OKEČ v letech 2000-2003 (tis. t)
Druh odpadu 2000 2001 2002 2003
Odpad ze zemědělství (OKEČ 01-02) 11 818 10 403 1370 1221
Odpady z dolování a těžby (OKEČ 10-14) 2678 2361 608 670
Odpady z energetiky (OKEČ 40) 7966 9398 5701 5243
Odpad ze stavebnictví (OKEČ 45) 5083 7565 7206 7955
Komunální odpad 3434 1676 2845 2857
Tab. 2 Produkce a mezispotřeba v běžných cenách (mil. Kč)
Produkce v běžných cenách Mezispotřeba v běžných cenách
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 9958 11 188 12 415 13 246 7534 8881 10 093 10 252
OKEČ 90 31 474 33 382 34 441 43 274 16 831 19 357 21 601 24 484
Produkce celk. 4 877 20 5 316 066 5 764 636 6 082 814 2 993 052 3 336 585 3 631 323 3 851 083
Podíl vybraných 0,85 0,84 0,81 0,93 0,81 0,85 0,87 0,90
Tab. 3 Hrubá přidaná hodnota a počet pracovníků ve sledovaných odvětvích
Hrubá přidaná hodnota (HPH) Počet pracovníků
v běžných cenách (mil.Kč) ve sled. odvětvích
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 2424 2307 2322 2994 6527 5208 5985 6053
OKEČ 90 14 643 14 025 12 730 18 790 27 251 26 500 30 455 34 174
HPH celkem/ 1 884 168 1 979 481 2 133 313 2 231 731 4 803 873 4 778 746 4 786 069 4 850 132
celk. počet
pracovníků
Podíl vybraných OKEČ na celkové hrubé přidané hodnotě/
podíl pracovníků vybraných OKEČ na celkovém počtu pracovníků (%)
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
0,91 0,83 0,71 0,98 0,70 0,66 0,76 0,83
Tab. 4 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v běžných cenách (mil. Kč)
Rok 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 751 447 465 565
OKEČ 90 8468 9709 12 602 11 962
Celková THFK 550 596 594 913 638 625 643 311
Podíl THFK ve sledovaných OKEČ na celk. THFK 1,67 1,71 2,05 1,95
Tab. 5 Celkové investice na ochranu životního prostředí v roce 2002 podle zdrojů financování (v tis. Kč, v běžných cenách)
Investice Vlastní zdroje Granty a dotace Granty a dotace Ostatní granty Úvěry, půjčky Emise CP, bezúplatné převody,
na nakládání s odpady a rozpočtové prostředky z veřejných rozpočtů ze zahraničí a dotace a finanční výpomoci nepeněžní vklady, apod.
1 236 117 934 758 177 077 0 7 434 104 333 12 515
8,3 %X 9,5 % 8,1 % 0 % 1,8 % 6,1 % 1,9 %
Pozn:
X na celkových výdajích na ochranu životního prostředí
Podíl výdajů na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu za rok 2003 činil 1,34 %, podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, který činil v roce 2002 7,4 %.
Projekt pod názvem "Modely produkčních a odbytových bilancí pro vybrané toky odpadů v komparaci s navržením nástrojového mixu k podpoře prevence vzniku materiálového využití odpadů" je řešen od konce roku 2004 Institutem pro strukturální politiku, o. p. s. Vytvořené modely budou prostřednictvím input-output tabulek v rámci analýzy identifikovat toky a modelovat změny různých národohospodářských opatření.
STRUKTURNÍ ANALÝZA
Podle definice je strukturní analýzou "soubor modelů a metod, které slouží ke zjišťování rovnovážného řešení u určitého ekonomického systému. Rovnovážným řešením se zde rozumí řešení předpokládající vybilancovanost zdrojů a potřeb tohoto systému". Odpadové hospodářství je možné považovat za ekonomický systém s definovanými částmi (subjekty) a vazbami (zejména ekonomické povahy) a je třeba ho vnímat jako subsystém národního hospodářství.
Mezi základními jednotkami národního hospodářství probíhají vazby a toky, přičemž sdružené toky určité povahy jsou nazývány transakcemi. Z pohledu národního účetnictví mohou být rozděleny na transakce ve zboží a službách, transakce rozdělování a transakce finanční. Protože většina vazeb v odpadovém hospodářství má charakter pohledávek či závazků, jde zejména o transakce finanční.
Při analýze jednotek národního hospodářství je třeba zvažovat i vnější a vnitřní faktory, jež mohou ovlivňovat rozhodování těchto jednotek o produkci a způsobech nakládání s odpady.
Významným impulsem strukturálních změn jsou endogenní či exogenní šoky, které prostřednictvím cenového mechanismu mění nabídku a poptávku na trhu. Příkladem endogenních šoků může být útlum v těžbě nerostných surovin v důsledku poklesu poptávky, intenzifikace zemědělské výroby apod. Příkladem exogenních šoků může být změna směnných relací mezi dovozem a vývozem, oslabení koruny oproti dolaru nebo euru apod.
STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA SEKTORU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
Podle sledovaných OKEČ (Odvětvové klasifikace ekonomických činností) je odpadové hospodářství součástí sekundárního (OKEČ 37) a terciálního (OKEČ 5157 a 90) sektoru (tab. 1). Pod pojmem sekundární sektor se rozumí sektor zpracovatelského průmyslu, terciální sektor představuje sektor služeb.
Podle předmětu činnosti ekonomických subjektů v odpadovém hospodářství v OKEČ je možné mezi subjekty nakládající s odpady zařadit:
OKEČ 37 - "recyklace druhotných surovin"
OKEČ 5157 - "velkoobchod s odpadem a šrotem"
OKEČ 90 - "odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti"
Pro účely projektu a následující analýzu byly zvoleny pouze OKEČ 37 a 90. Data Českého statistického úřadu za OKEČ 5157 jsou dostupná pouze v pracovní verzi na vyžádání, k dispozici jsou pouze agregovaná data za dvoumístné OKEČ 51 "Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)", přičemž v rámci této OKEČ tvoří sledovaná OKEČ 5157 pouze nepatrný podíl a její významnost je s ohledem na její příspěvek k tvorbě HDP zanedbatelná.
Hlavním sledovaným faktorem je zejména příspěvek sektorů odpadového hospodářství k tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a rovněž dílčí charakteristiky, jejichž cílem je analyzovat sektor odpadového hospodářství s ohledem na významnost v rámci národního hospodářství (zejména produkce sektoru, hrubá přidaná hodnota, tvorba hrubého fixního kapitálu a počet zaměstnanců ve sledovaných sektorech).
OKEČ 37 a 90 - produkce a mezispotřeba
Produkce představuje rozhodující složku výpočtu hrubého domácího produktu. S jistou mírou zjednodušení (nejsou uvažovány daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu, jež jsou nedílnou součástí výpočtu HDP) je možné za HDP považovat rozdíl mezi produkcí výrobků a služeb sektoru a mezispotřebou.
Produkce výrobků a služeb je výsledkem produkčních činností rezidentských jednotek ve sledovaném období na území České republiky a je tvořena tržní produkcí (v základních cenách), netržní produkcí rozdělenou na produkci pro vlastní konečné užití (v základních cenách) a ostatní netržní produkci (ta je oceněna na základě nákladů).
Z těchto dat vyplývá, že se sektory odpadového hospodářství podílí na celkové produkci národního hospodářství v současné době přibližně 1 % s velmi proměnlivým trendem vývoje od roku 1995. Produkce sledovaných sektorů je do značné míry ovlivněna vývojem celého národního hospodářství (tab. 2).
Mezispotřeba představuje hodnotu zboží a služeb spotřebovaných v průběhu sledovaného období rezidentskými producenty v procesu výroby jiných statků a služeb. Do mezispotřeby jsou zahrnuty i finanční zprostředkovatelské služby měřené nepřímo. Podobný vývoj jako v produkci statků a služeb je patrný i ve vývoji v mezispotřebě, kde sledovaná odvětví se podílí necelým 1 %. Z trendu je patrné, že podíl sledovaných odvětví ve vybraném období roste.
OKEČ 37 a 90 - hrubá přidaná hodnota
Podíl sledovaných odvětví na celkové produkci a mezispotřebě úzce souvisí s "výrobní" metodou měření HDP. Výše hrubé přidané hodnoty je dána rozdílem mezi produkcí statků a služeb sektoru a mezispotřebou (rozdíl mezi HDP a hrubou přidanou hodnotou jsou právě daně z produktů a dovozu a spotřeba fixního kapitálu).
Struktura hrubé přidané hodnoty, která představuje příspěvek odvětví k tvorbě HDP, je v určitém spojení se strukturou zaměstnanosti. Podíl pracovníků ve sledovaných odvětvích na celkovém počtu pracovníků vyjadřuje tab. 3. Je zřejmé, že ve sledovaných odvětvích pracuje v současné době přibližně 1 % pracovníků celého národního hospodářství.
OKEČ 37 a 90 - hrubá tvorba fixního kapitálu
Hrubá tvorba fixního kapitálu obsahuje hodnotu pořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koupeného, bezúplatně převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o hodnotu jeho prodeje a bezúplatného předání. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu. Cílem pořízení je vždy využívat tento investiční majetek při produktivní činnosti, nespadají sem předměty dlouhodobé spotřeby pořízené domácnostmi ani čisté pořízení cenností. Z dat za hrubou tvorbu fixního kapitálu v sektorech zabývajících se nakládáním s odpady je možné usuzovat i o rostoucí významnosti a kapitálové vybavenosti tohoto sektoru v národním hospodářství.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rovněž přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu a růstu výkonnosti národního hospodářství. Zároveň však vytváří předpoklady pro budoucí růst výkonnosti národního hospodářství (tab. 4).
NELZE UČINIT KONKRÉTNÍ ZÁVĚRY
Z analýzy je zřejmé, že podíl sledovaných odvětví odpadového hospodářství se na celkové tvorbě hrubého domácího produktu podílí přibližně 1 % a význam tohoto sektoru se v rámci národního hospodářství zvyšuje, což je patrné z rostoucího objemu produkce těchto odvětví.
Jednou z příčin tohoto vývoje je rostoucí produkce odpadů v České republice. Vzhledem ke změně metodiky získávání dat a změně definice pojmu odpad, jež měla za následek zásadní pokles produkce odpadu po roce 2001, nelze však učinit konkrétní závěry. Z tohoto důvodu tedy není možné data komparovat. Rovněž nelze potvrdit hypotézu o souvislosti mezi produkcí odpadu a růstem výkonnosti ekonomiky měřené hrubým domácím produktem (tzv. decoupling).
Význam odpadového hospodářství v národním hospodářství je možné sledovat i podle nákladů, kterými se sektor podílí na hrubém domácím produktu. I v tomto případě představují náklady na odpadové hospodářství necelé 1 % hrubého domácího produktu. Jakkoli se však může zdát tento podíl nízký, pak je nutné si uvědomit, že je jenom o něco málo nižší než výdaje státního rozpočtu na vysoké školství nebo výdaje veřejných rozpočtů (tj. výdaje centrální vlády plus výdaje samospráv) na sport a kulturu dohromady.
AUTOR: Ing. Jitka Vlčková
AUTOR: Ing. Jan Slavík
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Nositelem projektu je IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s., ve spolupráci s CEMC, Českým ekologickým manažerským centrem (spoluřešitel) a dalšími experty z oboru odpadového hospodářství (v čele s Ing. Davidem Benešem ze společnosti Dewarec, s r.o.) Zadavatelem projektu je Ministerstvo životního prostředí, odbornou garantkou byla PhDr. Věra Havránková. Projekt je řešen v období 2004 až konec roku 2005.
Tab. 1 Produkce odpadů podle vybraných OKEČ v letech 2000-2003 (tis. t)
Druh odpadu 2000 2001 2002 2003
Odpad ze zemědělství (OKEČ 01-02) 11 818 10 403 1370 1221
Odpady z dolování a těžby (OKEČ 10-14) 2678 2361 608 670
Odpady z energetiky (OKEČ 40) 7966 9398 5701 5243
Odpad ze stavebnictví (OKEČ 45) 5083 7565 7206 7955
Komunální odpad 3434 1676 2845 2857
Tab. 2 Produkce a mezispotřeba v běžných cenách (mil. Kč)
Produkce v běžných cenách Mezispotřeba v běžných cenách
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 9958 11 188 12 415 13 246 7534 8881 10 093 10 252
OKEČ 90 31 474 33 382 34 441 43 274 16 831 19 357 21 601 24 484
Produkce celk. 4 877 20 5 316 066 5 764 636 6 082 814 2 993 052 3 336 585 3 631 323 3 851 083
Podíl vybraných 0,85 0,84 0,81 0,93 0,81 0,85 0,87 0,90
Tab. 3 Hrubá přidaná hodnota a počet pracovníků ve sledovaných odvětvích
Hrubá přidaná hodnota (HPH) Počet pracovníků
v běžných cenách (mil.Kč) ve sled. odvětvích
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 2424 2307 2322 2994 6527 5208 5985 6053
OKEČ 90 14 643 14 025 12 730 18 790 27 251 26 500 30 455 34 174
HPH celkem/ 1 884 168 1 979 481 2 133 313 2 231 731 4 803 873 4 778 746 4 786 069 4 850 132
celk. počet
pracovníků
Podíl vybraných OKEČ na celkové hrubé přidané hodnotě/
podíl pracovníků vybraných OKEČ na celkovém počtu pracovníků (%)
Rok 1999 2000 2001 2002 1999 2000 2001 2002
0,91 0,83 0,71 0,98 0,70 0,66 0,76 0,83
Tab. 4 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v běžných cenách (mil. Kč)
Rok 1999 2000 2001 2002
OKEČ 37 751 447 465 565
OKEČ 90 8468 9709 12 602 11 962
Celková THFK 550 596 594 913 638 625 643 311
Podíl THFK ve sledovaných OKEČ na celk. THFK 1,67 1,71 2,05 1,95
Tab. 5 Celkové investice na ochranu životního prostředí v roce 2002 podle zdrojů financování (v tis. Kč, v běžných cenách)
Investice Vlastní zdroje Granty a dotace Granty a dotace Ostatní granty Úvěry, půjčky Emise CP, bezúplatné převody,
na nakládání s odpady a rozpočtové prostředky z veřejných rozpočtů ze zahraničí a dotace a finanční výpomoci nepeněžní vklady, apod.
1 236 117 934 758 177 077 0 7 434 104 333 12 515
8,3 %X 9,5 % 8,1 % 0 % 1,8 % 6,1 % 1,9 %
Pozn:
X na celkových výdajích na ochranu životního prostředí
Podíl výdajů na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu za rok 2003 činil 1,34 %, podíl výdajů na zdravotnictví na HDP, který činil v roce 2002 7,4 %.
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
