Letos už vzrostla na evropském trhu cena povolenky na vypouštění emisí CO2 z necelých šesti na 15,6 eura.
Povolenky na startu
Konečné, a do roku 2008 nezměnitelné číslo 97,6 milionu tun emisí CO2 ročně, ke kterému došli čeští vyjednávači s bruselskými úředníky při projednávání Národního alokačního plánu, je kompromisem. Česká republika chtěla potvrdit víc než 107 milionů tun, Evropská komise nejprve požadavek zkrátila až na 90 milionů tun. Podniky si tedy poněkud oddechly, protože vyjednané množství (97,6 milionu tun) jim zřejmě postačí. Kritizovat celý systém však nepřestaly: zejména tvrdí, že na celkové snižování emisí skleníkových plynů ve světě má tento drahý evropský experiment zanedbatelný vliv.
Evropská komise ubrala ČR jen něco přes 9 % povolenek z předloženého plánu, o 14 % méně, než žádali, dostali Slováci. "Kdyby si česká strana počínala nesmlouvavě, byla by bývala odjela s pouhými 90,16 milionu tun emisí CO2," poznamenal na konferenci Emission Trading 2005, pořádané společností B. I. D. services, Tomáš Chmelík z Ministerstva životního prostředí, jeden z českých vyjednavačů.
JAK UBRAT DESET MILIONŮ TUN? Přidělené celkové množství emisních povolenek už není tématem diskuse, je to realita. Hraje se ale o to, jak se požadované snížení rozdělí mezi jednotlivé obory a zařízení. Ladislav Pazdera, vedoucí oddělení ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, představil zástupcům podniků tabulku, jak by se to asi mělo provést. Ministerstvo nechce krátit počet povolenek plošně, tedy ubrat každému třeba 9 %, i když by to bylo nejjednodušší. Ani na Slovensku čtrnáctiprocentní snížení nepromítnou plošně. "Poškodili bychom ty podniky, které měly realističtější požadavky než jiné," řekla Gabriela Fischerová z Ministerstva životního prostředí SR.
Evropská komise při hodnocení národních alokačních plánů nezkoumala věcnou oprávněnost požadavků. Za základ vzala oficiální projekci emisí CO2 pro rok 2005 tak, jak ji jednotlivé státy uvádějí ve svých oficiálních dokumentech. Pro ČR to je zhruba 139 milionů tun. Z toho se 65 % emisí týká oborů, které jsou do emisního obchodování v EU zařazeny (nepatří sem např. doprava). Jednoduchým početním úkonem tedy vyšlo již zmíněných 90,16 mil. tun, což se vyjednáváním podařilo zvýšit na konečných 97,6 milionu tun.
Národní alokační plán vycházel z údajů o emisích v letech 1999-2001, což podniky kritizovaly a požadovaly víc, protože od té doby např. zvýšily výrobu a potřebují tedy vypouštět víc emisí. Konečná úprava plánu podle požadavku EU již bude vycházet z reálných údajů za rok 2004. Ty však vypovídají jednoznačně o tom, že většina výrobních zařízení emitovala méně CO2, než podniky pro účely alokačního plánu prognózovaly. "Kdo se rozchází s realitou, bude krácením postižen víc," konstatuje Ladislav Pazdera.
Obchodování není triviální věc. V systému emisních obchodů EU je v současné době vydáno 2,2 miliardy povolenek, které jsou rozděleny mezi zhruba 13 tisíc zařízení produkujících emise CO2. Obchodování začalo 1. ledna, teprve se však rozvíjí a na trhu mnoho volných povolenek není. Jejich cena od začátku roku roste, a to zhruba od 6 eur za jednu až na úroveň kolem 15 eur v současné době. Rekord zatím drží 4. duben: 17,3 eura za jednu.
V prvním obchodovacím období se očekává, že poptávka bude i nadále převažovat nad nabídkou a podnikům v EU budou ročně chybět povolenky možná až na 50 tisíc tun emisí CO2. Může se to však změnit i v neprospěch nabídky.
Podle Martina Cmírala ze společnosti Vertis Environmental Finance, která se zabývá obchodem s emisemi, zatím není nabídka povolenek dostatečná. Většina podniků si zřejmě bude udržovat určitou rezervu, aby jim v závěru období povolenky nechyběly. Budou prodávat až později. To vytváří nebezpečí cenového kolapsu koncem prvního obchodovacího období v roce 2007. "Jde o zcela novou agendu ve firmách," říká Cmíral. "Kupovat i prodávat povolenky je třeba ve správný čas a za dobrou cenu."
PRODÁVAT, NEBO KUPOVAT? Podniky nechtějí na jedné straně riskovat, že budou muset povolenky nakupovat, naopak by rády dosáhly optimálního výnosu z prodeje. Asi stovka českých firem si ovšem ještě ani nezažádala o povolení emise vypouštět, což jim ukládá zákon. Jiné už mají náskok. Kompletní přípravou na systém emisního obchodování v EU prošlo např. 11 pivovarů SABMiller v šesti zemích včetně ČR.
Český národní registr povolenek spravuje státní Operátor trhu elektřinou (OTE). Registr se nyní připravuje na zahájení komunikace s evropským i světovým registrem pro obchodování s povolenkami skleníkových plynů. Bude přístupný nepřetržitě, kontaktní údaje se nacházejí na adrese www.povolenky.cz.
První obchodovací období s povolenkami na vypouštění emisí CO2 v ČR ještě fakticky nezačalo, ale do roka už musíme připravit plán na druhé, na léta 2008-2012. Bude se tvořit podle stejných pravidel jako první, Evropská komise však klade důraz na to, že by neměl znevýhodňovat ty, kteří investují do snížení emisí.
AUTOR: Milena Geussová
Evropská komise ubrala ČR jen něco přes 9 % povolenek z předloženého plánu, o 14 % méně, než žádali, dostali Slováci. "Kdyby si česká strana počínala nesmlouvavě, byla by bývala odjela s pouhými 90,16 milionu tun emisí CO2," poznamenal na konferenci Emission Trading 2005, pořádané společností B. I. D. services, Tomáš Chmelík z Ministerstva životního prostředí, jeden z českých vyjednavačů.
JAK UBRAT DESET MILIONŮ TUN? Přidělené celkové množství emisních povolenek už není tématem diskuse, je to realita. Hraje se ale o to, jak se požadované snížení rozdělí mezi jednotlivé obory a zařízení. Ladislav Pazdera, vedoucí oddělení ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu, představil zástupcům podniků tabulku, jak by se to asi mělo provést. Ministerstvo nechce krátit počet povolenek plošně, tedy ubrat každému třeba 9 %, i když by to bylo nejjednodušší. Ani na Slovensku čtrnáctiprocentní snížení nepromítnou plošně. "Poškodili bychom ty podniky, které měly realističtější požadavky než jiné," řekla Gabriela Fischerová z Ministerstva životního prostředí SR.
Evropská komise při hodnocení národních alokačních plánů nezkoumala věcnou oprávněnost požadavků. Za základ vzala oficiální projekci emisí CO2 pro rok 2005 tak, jak ji jednotlivé státy uvádějí ve svých oficiálních dokumentech. Pro ČR to je zhruba 139 milionů tun. Z toho se 65 % emisí týká oborů, které jsou do emisního obchodování v EU zařazeny (nepatří sem např. doprava). Jednoduchým početním úkonem tedy vyšlo již zmíněných 90,16 mil. tun, což se vyjednáváním podařilo zvýšit na konečných 97,6 milionu tun.
Národní alokační plán vycházel z údajů o emisích v letech 1999-2001, což podniky kritizovaly a požadovaly víc, protože od té doby např. zvýšily výrobu a potřebují tedy vypouštět víc emisí. Konečná úprava plánu podle požadavku EU již bude vycházet z reálných údajů za rok 2004. Ty však vypovídají jednoznačně o tom, že většina výrobních zařízení emitovala méně CO2, než podniky pro účely alokačního plánu prognózovaly. "Kdo se rozchází s realitou, bude krácením postižen víc," konstatuje Ladislav Pazdera.
Obchodování není triviální věc. V systému emisních obchodů EU je v současné době vydáno 2,2 miliardy povolenek, které jsou rozděleny mezi zhruba 13 tisíc zařízení produkujících emise CO2. Obchodování začalo 1. ledna, teprve se však rozvíjí a na trhu mnoho volných povolenek není. Jejich cena od začátku roku roste, a to zhruba od 6 eur za jednu až na úroveň kolem 15 eur v současné době. Rekord zatím drží 4. duben: 17,3 eura za jednu.
V prvním obchodovacím období se očekává, že poptávka bude i nadále převažovat nad nabídkou a podnikům v EU budou ročně chybět povolenky možná až na 50 tisíc tun emisí CO2. Může se to však změnit i v neprospěch nabídky.
Podle Martina Cmírala ze společnosti Vertis Environmental Finance, která se zabývá obchodem s emisemi, zatím není nabídka povolenek dostatečná. Většina podniků si zřejmě bude udržovat určitou rezervu, aby jim v závěru období povolenky nechyběly. Budou prodávat až později. To vytváří nebezpečí cenového kolapsu koncem prvního obchodovacího období v roce 2007. "Jde o zcela novou agendu ve firmách," říká Cmíral. "Kupovat i prodávat povolenky je třeba ve správný čas a za dobrou cenu."
PRODÁVAT, NEBO KUPOVAT? Podniky nechtějí na jedné straně riskovat, že budou muset povolenky nakupovat, naopak by rády dosáhly optimálního výnosu z prodeje. Asi stovka českých firem si ovšem ještě ani nezažádala o povolení emise vypouštět, což jim ukládá zákon. Jiné už mají náskok. Kompletní přípravou na systém emisního obchodování v EU prošlo např. 11 pivovarů SABMiller v šesti zemích včetně ČR.
Český národní registr povolenek spravuje státní Operátor trhu elektřinou (OTE). Registr se nyní připravuje na zahájení komunikace s evropským i světovým registrem pro obchodování s povolenkami skleníkových plynů. Bude přístupný nepřetržitě, kontaktní údaje se nacházejí na adrese www.povolenky.cz.
První obchodovací období s povolenkami na vypouštění emisí CO2 v ČR ještě fakticky nezačalo, ale do roka už musíme připravit plán na druhé, na léta 2008-2012. Bude se tvořit podle stejných pravidel jako první, Evropská komise však klade důraz na to, že by neměl znevýhodňovat ty, kteří investují do snížení emisí.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
