Ve Žluticích, nevelkém městě nedaleko Karlových Varů, se podařilo přejít na alternativní palivo, zajistit tomuto netradičnímu projektu financování a ještě úvěry a půjčky splácet.
I malé město si může dovolit stomilionovou investici
Ač by to mělo být obvyklé, není takový průběh projektu u nás běžný.
Starosta města Ing. Jaroslav Vojta říká: "Vytápěli jsme celé město několika kotelnami na uhlí. Jenže pak začaly stoupat nároky na kvalitu emisí, takže už to vypadalo, že budeme muset topit jen koksem.
To znamenalo vysoké ceny za palivo i pro lidi ve městě. Logické by bylo přejít na plyn, jenže Žlutice mají smůlu - jsou jaksi mimo všechny trasy, takže plyn tady nemáme."
Radnice hledala řešení tohoto problému a nakonec zvolila přechod na vytápění biomasou. Podnětem byl dostatečný a levný zdroj paliva - dřevěné štěpky ze zpracování dřeva. Druhým zdrojem je sláma, pro kterou nemají v současnosti sedláci uplatnění. Jedna z uhelných kotelen byla kompletně přestavena a stala se centrálním zdrojem, který zásobuje celé město Žlutice.
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU
"Měli jsme vlastně štěstí, že jsme se do stavby výtopny pustili brzy - v roce 2001. Státní fond životního prostředí měl tehdy ještě poměrně výhodné podmínky. Získali jsem 40 % částky jako dotaci a 40 % jako nízkoúročený úvěr. Zbývajících 20 % jsme museli financovat z jiných zdrojů, ale samotné město v podstatě žádné finanční zdroje nemělo.
Možnosti dofinancování jsme hledali u několika peněžních ústavů. V podstatě jako jediná zareagovala vstřícně Česká spořitelna. Jednání s jejich odborníky proběhlo bez větších problémů a spořitelna nám garantovala financování oněch chybějících 20 % nákladů.. Nevsadili špatně," směje se starosta. "Úvěr se nám daří splácet, což není úplně obvyklé."
Další zdrojem, který výrazně zlepšil ekonomiku projektu, byl prodej skleníkových plynů. Kotelny na uhlí totiž produkují značné množství CO2. Přechodem na biomasu se velikost jeho produkce výrazně sníží. Rozdíl v produkci CO2 zakoupila od města Žlutice nizozemská firma. "Přišli ještě v době plánování výstavby," pokračuje starosta. "Nakoupením CO2 splnili požadavek na snížení emisí, který byl pro ně v jejich zemi nerealizovatelný. Jsou to takové "odpustky". Byli natolik velkorysí, že nám zaplatili dopředu za emise až do roku 2009." Také díky této transakci se podařilo, aby byl projekt ekonomicky reálný. Kotelna prodává teplo občanům za 360 Kč/GJ a splatit by se měla zhruba do 8 let.
"Předpokládali jsme, že ceny tepla pro občany budou mnohem nižší. Vyplývalo to z propočtů, provedených ještě v době, kdy se topilo uhlím. Tehdy v podstatě nebyly dostupné údaje, z nichž by se dalo odvodit požadované množství tepla. Řešili jsem to tak, že jsem chodili od bytu k bytu a shromažďovali údaje o spotřebičích, radiátorech a počtu bydlících," vzpomíná starosta.
"Hodnoty potřebného množství tepla, získané na základě shromážděných údajů, předpokládaly výstavbu mnohem větší výtopny. Projekt jsme několikrát uzpůsobovali a snižovali jsme výkon směrem dolů. Původně se předpokládalo nainstalování dvou velkých kotlů, teď jsme rádi, že jsme se rozhodli pro čtyři malé kotle, které nejedou trvale, ale zapínají se podle potřeby. Toto uspořádání je mnohem variabilnější a pružnější."
Poměrně razantní rozdíl v předpokládané a skutečné spotřebě tepla je podle starosty Vojty způsoben nejspíše změnou chování obyvatel. "Lidé se začali chovat ekonomičtěji. Předtím bylo v paneláku přetopeno a každý otevřel okno. Teď mají všude regulační ventily a na noc topení úplně vypínají."
PROVOZ
Moderně řešená budova výtopny v sobě skrývá čtyři kotle na biomasu a přídavná zařízení, vesměs české výroby. Topí se dřevěnou štěpkou, kterou výtopna nakupuje. Druhým zdrojem jsou balíky se slámou. Ředitelka společnosti Žlutická teplárenská, a. s., Ing. Pavlína Voláková poznamenává: "Kolem Žlutic je poměrně drsnější podnebí, takže na slámu máme smlouvy z farmáři z okolí Lubence, kde je tepleji a mohou nám dodat slámu sušší. Musíme totiž pečlivě hlídat kvalitu vstupní suroviny, zejména vlhkost, která výrazně ovlivňuje hoření. Jelikož jsme jediný zdroj tepla pro obec, nemůžeme si dovolit výpadky."
Dva kotle spalují slámu, jeden jen štěpku, jeden může spalovat obojí. To zaručuje dostatečnou variabilitu v provozu. Emise ze spalovny jsou hluboce pod všemi limity. Popel z výtopny je vítaným zdrojem stopových prvků a zemědělci ho zaorávají do půdy.
Provoz výtopny je řízen počítačem a probíhá automaticky. Zdroje paliva jsou dostatečné, navíc se rýsují nabídky i na spalování různých materiálů z výroby, např. zbytky ze zpracování lnu a jiných technických plodin.
"Na počátku jsme museli překonávat dost značnou nedůvěru obyvatel, kteří v podstatě nevěděli, o co jde," vzpomíná Ing. Voláková. "Vytápění biomasou v takovém měřítku je u nás unikátní, takže nebyly zkušenosti a museli jsme se učit za provozu. První zimu lidi trochu trpěli zimou, ale teď jede spalovna bez problémů i postoj obyvatel ke způsobu vytápění města se lepší."
Starosta Jaroslav Vojta má na závěr ještě jednu poznámku: "Chtěl bych podotknout, že spalujeme slámu a dřevní štěpku, což je dnes oficiálně definováno jako biomasa, ne odpady. Dalo mám dost práce přesvědčit o tom kompetentní úřady. Jinak by na nás padly limity a požadavky jako na spalovnu odpadů, a v tu chvíli by byl celý provoz naprosto ekonomicky i technicky neudržitelný."
AUTOR: Jarmila Šťastná
Výtopna Žlutice
Výkon výtopny (MJ) 7,89
Spotřeba paliva (t/rok) cca 4500
Doba výstavby 2001/2002
Vstupní investice (mil. Kč) 106
Starosta města Ing. Jaroslav Vojta říká: "Vytápěli jsme celé město několika kotelnami na uhlí. Jenže pak začaly stoupat nároky na kvalitu emisí, takže už to vypadalo, že budeme muset topit jen koksem.
To znamenalo vysoké ceny za palivo i pro lidi ve městě. Logické by bylo přejít na plyn, jenže Žlutice mají smůlu - jsou jaksi mimo všechny trasy, takže plyn tady nemáme."
Radnice hledala řešení tohoto problému a nakonec zvolila přechod na vytápění biomasou. Podnětem byl dostatečný a levný zdroj paliva - dřevěné štěpky ze zpracování dřeva. Druhým zdrojem je sláma, pro kterou nemají v současnosti sedláci uplatnění. Jedna z uhelných kotelen byla kompletně přestavena a stala se centrálním zdrojem, který zásobuje celé město Žlutice.
FINANCOVÁNÍ PROJEKTU
"Měli jsme vlastně štěstí, že jsme se do stavby výtopny pustili brzy - v roce 2001. Státní fond životního prostředí měl tehdy ještě poměrně výhodné podmínky. Získali jsem 40 % částky jako dotaci a 40 % jako nízkoúročený úvěr. Zbývajících 20 % jsme museli financovat z jiných zdrojů, ale samotné město v podstatě žádné finanční zdroje nemělo.
Možnosti dofinancování jsme hledali u několika peněžních ústavů. V podstatě jako jediná zareagovala vstřícně Česká spořitelna. Jednání s jejich odborníky proběhlo bez větších problémů a spořitelna nám garantovala financování oněch chybějících 20 % nákladů.. Nevsadili špatně," směje se starosta. "Úvěr se nám daří splácet, což není úplně obvyklé."
Další zdrojem, který výrazně zlepšil ekonomiku projektu, byl prodej skleníkových plynů. Kotelny na uhlí totiž produkují značné množství CO2. Přechodem na biomasu se velikost jeho produkce výrazně sníží. Rozdíl v produkci CO2 zakoupila od města Žlutice nizozemská firma. "Přišli ještě v době plánování výstavby," pokračuje starosta. "Nakoupením CO2 splnili požadavek na snížení emisí, který byl pro ně v jejich zemi nerealizovatelný. Jsou to takové "odpustky". Byli natolik velkorysí, že nám zaplatili dopředu za emise až do roku 2009." Také díky této transakci se podařilo, aby byl projekt ekonomicky reálný. Kotelna prodává teplo občanům za 360 Kč/GJ a splatit by se měla zhruba do 8 let.
"Předpokládali jsme, že ceny tepla pro občany budou mnohem nižší. Vyplývalo to z propočtů, provedených ještě v době, kdy se topilo uhlím. Tehdy v podstatě nebyly dostupné údaje, z nichž by se dalo odvodit požadované množství tepla. Řešili jsem to tak, že jsem chodili od bytu k bytu a shromažďovali údaje o spotřebičích, radiátorech a počtu bydlících," vzpomíná starosta.
"Hodnoty potřebného množství tepla, získané na základě shromážděných údajů, předpokládaly výstavbu mnohem větší výtopny. Projekt jsme několikrát uzpůsobovali a snižovali jsme výkon směrem dolů. Původně se předpokládalo nainstalování dvou velkých kotlů, teď jsme rádi, že jsme se rozhodli pro čtyři malé kotle, které nejedou trvale, ale zapínají se podle potřeby. Toto uspořádání je mnohem variabilnější a pružnější."
Poměrně razantní rozdíl v předpokládané a skutečné spotřebě tepla je podle starosty Vojty způsoben nejspíše změnou chování obyvatel. "Lidé se začali chovat ekonomičtěji. Předtím bylo v paneláku přetopeno a každý otevřel okno. Teď mají všude regulační ventily a na noc topení úplně vypínají."
PROVOZ
Moderně řešená budova výtopny v sobě skrývá čtyři kotle na biomasu a přídavná zařízení, vesměs české výroby. Topí se dřevěnou štěpkou, kterou výtopna nakupuje. Druhým zdrojem jsou balíky se slámou. Ředitelka společnosti Žlutická teplárenská, a. s., Ing. Pavlína Voláková poznamenává: "Kolem Žlutic je poměrně drsnější podnebí, takže na slámu máme smlouvy z farmáři z okolí Lubence, kde je tepleji a mohou nám dodat slámu sušší. Musíme totiž pečlivě hlídat kvalitu vstupní suroviny, zejména vlhkost, která výrazně ovlivňuje hoření. Jelikož jsme jediný zdroj tepla pro obec, nemůžeme si dovolit výpadky."
Dva kotle spalují slámu, jeden jen štěpku, jeden může spalovat obojí. To zaručuje dostatečnou variabilitu v provozu. Emise ze spalovny jsou hluboce pod všemi limity. Popel z výtopny je vítaným zdrojem stopových prvků a zemědělci ho zaorávají do půdy.
Provoz výtopny je řízen počítačem a probíhá automaticky. Zdroje paliva jsou dostatečné, navíc se rýsují nabídky i na spalování různých materiálů z výroby, např. zbytky ze zpracování lnu a jiných technických plodin.
"Na počátku jsme museli překonávat dost značnou nedůvěru obyvatel, kteří v podstatě nevěděli, o co jde," vzpomíná Ing. Voláková. "Vytápění biomasou v takovém měřítku je u nás unikátní, takže nebyly zkušenosti a museli jsme se učit za provozu. První zimu lidi trochu trpěli zimou, ale teď jede spalovna bez problémů i postoj obyvatel ke způsobu vytápění města se lepší."
Starosta Jaroslav Vojta má na závěr ještě jednu poznámku: "Chtěl bych podotknout, že spalujeme slámu a dřevní štěpku, což je dnes oficiálně definováno jako biomasa, ne odpady. Dalo mám dost práce přesvědčit o tom kompetentní úřady. Jinak by na nás padly limity a požadavky jako na spalovnu odpadů, a v tu chvíli by byl celý provoz naprosto ekonomicky i technicky neudržitelný."
AUTOR: Jarmila Šťastná
Výtopna Žlutice
Výkon výtopny (MJ) 7,89
Spotřeba paliva (t/rok) cca 4500
Doba výstavby 2001/2002
Vstupní investice (mil. Kč) 106
Zdroj:Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích
