Pátek, 29. března 2024

V samém srdci Bornea se lesy kácet nebudou

V samém srdci Bornea se lesy kácet nebudou

Obyvatelé vesnice Setulang, ztracené v hojné zeleni ostrova Borneo, dostali nabídku 300 000 dolarů od jednoho dřevařského magnáta, pokud dovolí ve své oblasti kácet dřevo. Po bouřlivé diskusi to vesničané nakonec odmítli a zabránili tak invazi motorových pil.

Dvě stě rodin etnických dajaků tu je obklopeno často velmi vzácnými mohutnými stromy, které jsou předmětem zájmu dřevařských firem. Podobně jako jejich punanští sousedé, kteří patří k posledním lovcům- sběračům na světě, jsou dajakští zemědělci bytostně závislí na tropickém pralese.

" Někteří příslušníci naší komunity připustili odlesnění v Malajsii. Vyprávěli, jak bylo pro ně pak těžké najít nové zdroje. Byli jsme rozděleni, někteří se chtěli s dřevařem dohodnout. Mysleli jsme na naše mladé a nakonec řekli ne," řekl člen vesnické rady Ramses Iwan.

Za toto rozhodnutí byli vesničané oficiálně chváleni během konference v japonském Kjótu, kde byl podepsán protokol proti globálnímu oteplování. Případ této vesnice je ale přece jen výjimečný. Z pralesa v Borneu, který je největší v jihovýchodní Asii, se hojně ukrajuje ze všech stran. O ubývání stromů svědčí četné paseky podél řeky Malinau. Zatímco buldozery pokračují v díle, u vody se vrší klády kmenů stromů, které se pak odvážejí do Číny nebo Vietnamu.

Odborníci odhadují, že lesy zmizí na Borneu do dvaceti let, tak jako takřka přestaly existovat na Sumatře a jak se k tomu schyluje v Papuy. Indonésie, která má po Brazílii největší lesy na světě, je vykořisťována dřevařskými barony, kteří jsou tak bohatí, že jsou s to zkorumpovat i ty nejvyšší úředníky.

Neřízené kácení znečišťuje místní řeky, v nichž loví pralesní obyvatelé, a zbavuje přirozeného prostředí například divoká prasata, která jsou v oblasti hlavním zdrojem masa. " Les zabezpečuje mnoho našich potřeb, poskytuje léky, konstrukční materiál, mnoho druhů ovoce. Slouží jako bezpečnostní záloha pro případ, že nebude dostatek rýže," řekl Iwan.

Navzdory očividným škodám kvůli odlesňování baží místní obyvatelé po lepším žití a mnozí přijmou finanční kompenzaci za vykácení dřeva, kterou rychle utratí. Někteří i slouží dřevařským firmám jako dělníci. Zkušené pracovníky pobírající minimální odměnu pak těžaři posílají do dalších končin, jako je Brazílie, Guyana, Gabon či Trinidad. Tedy tam, kde se stále kácí.

Někteří odborníci soudí, že přitom méně drastické odlesňování by pomohlo zachovat mnoho druhů zvířat, jimž jinak hrozí vyhynutí.

Zdroj:Olomoucký deník
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů