zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odstraňování černých skládek a alternativní tresty

17.05.2005
Odpady
Odstraňování černých skládek a alternativní tresty
V krajině kolem nás vidíme, jak přechází plynule v jedno smetiště.
Cesty mezi lesy a poli jsou lemovány odhozenými pytli s odpadky, vysypanými vozíky stavební suti, upotřebeným nábytkem a různými nádobami. Nikde nechybí prázdné odhozené plastové láhve všech druhů a velikosti

Přitom stav, který v naší přírodě vidíme, je v naprostém rozporu s platnou legislativou. Nejkonkrétněji se (vedle zákona o odpadech) zabývá problematikou odpadů zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, kde přímo v paragrafu 20, odst. 1, písm. o) zcela jasně uvádí jako jednu ze zakázaných činností v lese "zákaz znečišťování lesa odpadky", zatímco zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ji řeší v §3, odst. 1) obecně s tím, že hospodařit na zemědělském půdním fondu se musí tak, aby nebyla znečišťována půda, a tím i potravní řetězce a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožující zdraví nebo život lidí. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se tímto problémem zabývá v § 2 pouze obecně a až v částech zabývajících se zvláště chráněnými územími je již k odpadům konkrétnější. Obecný přístup k znečišťování odpady zaujímá i zákon č. 138/1973 Sb., o vodách.

Odpady se zabývá logicky i zákon číslo 185/2001 Sb., o odpadech, který v § 1, odst. a) stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje, dále pak rovněž v § 3 vysvětluje, co to jsou odpady a v §§ 66 až 68 se věnuje i sankcím za nedodržování některých ustanovení.

JAKÁ UČINIT OPATŘENÍ?

Vznikne-li v lese nebo na území obce nepovolená skládka odpadů, jak k tomuto problému přistoupit?

Bylo by možné uplatnit několik opatření:

Důslednější a systematičtější kontrolu právnických a fyzických osob odpovídajících za nakládání s odpady - kde a jak ukládají nebo zneškodňují odpady.

Důslednější vyžadování plnění ustanovení přijatých obecně závazných vyhlášek, včetně zvýšení sankcí za jejich neplnění.

Zvýšit sankční postihy původcům nepovolených skládek odpadů.

Vyhlásit "Rok očisty krajiny". V rámci tohoto období zjistit a zaevidovat veškeré nepovolené skládky a z vytvořeného fondu životního prostředí realizovat okamžitou likvidaci těchto skládek.

Více využívat výkonu alternativního trestu obecně prospěšných prací.

Jedním z možných alternativních trestů ukládaných soudy v rámci zákona č. 141/1961 Sb., který však není příliš využíván, je trest obecně prospěšných prací (dále jen OPP), ukládaný podle § 335 tohoto trestního řádu.

PROSPĚŠNÉ PRÁCE VE VOLNÉM ČASE

Tento trest může být soudem uložen, odsuzuje-li pachatele za trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let a vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a k dosažení účelu trestu, tj. nápravě pachatele, není třeba uložení jiného trestu. V souladu s § 336 přihlíží soud k tomu, aby trest byl vykonáván co nejblíže k místu, kde odsouzený bydlí. Trest OPP může být soudem vyměřen od 50 do 400 hodin s přihlédnutím k zdravotní způsobilosti pachatele.

OPP je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Trest OPP záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostorů, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí. Práce však nesmí sloužit výdělečným účelům.

O nařízení výkonu trestu OPP soud vyrozumí probačního úředníka, který v intencích § 27b, odst. 1f) provádí kontrolu nad výkonem tohoto trestu a přitom postupuje v součinnosti s příslušnou institucí, u nichž jsou OPP vykonávány.

Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu OPP zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, přemění soud trest OPP nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu.

Zájemce (obec, státní či jiná obecně prospěšná instituce) požádá příslušný okresní soud k umožnění výkonu trestu OPP a v kopii zašle tento požadavek příslušnému místnímu středisku Probační a mediační služby. Poté je již vedena komunikace pouze mezi zástupcem instituce, odsouzeným a probační a mediační službou. Pouze v případě nevykonání trestu vstupuje do hry příslušný soud, kterému je nutno tuto skutečnost nahlásit dle § 337 trestního řádu.

Ze zkušeností na Lesní správě Jeseník Lesů České republiky, s. p., kde bylo v roce 2004 odpracováno celkem 850 hodin právě v údržbě krajiny s využitím alternativního trestu OPP, lze toto opatření jen doporučit. Vedle chuti a snahy udělat něco neobvyklým způsobem již zbývá jen pravidelná kontrola odsouzených při provádění výkonu trestu a důsledné zorganizování odvozu vysbíraných a na určeném místě shromážděných odpadků.

AUTOR: Ing. Jaromír Latner, CSc.
lesní správce
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí