Výsledku sběru PET lahví v Brně - otázky k zamyšlení
Výsledky separovaného sběru PET lahví v roce 2005 v Brně a srovnání s léty
2003/2002/2001 Pokračujeme i v letošním roce v prezentaci výsledků separovaného
sběru nevratných PET lahví v městě Brně, který na území města provádí SAKO Brno,
akciová společnost. V průběhu minulého období se v Brně zvýšil počet míst, kde
je možno odkládat PET láhve. Počet osvědčených sběrných kontejnerů před
hypermarkety vzrostl a je nyní 46, počet sběrných středisek odpadu (SSO), kde
jsou PET láhve rovněž odděleně ukládány, dosáhl 50. Při porovnání výsledků
separovaného sběru nevratných PET lahví za rok 2001 s výsledky roku 2002 lze
konstatovat nárůst z 230,84 tun (2001) na 302,71 tun (2002), v absolutních
jednotkách činí nárůst 71,87 tun/rok, v procentech je nárůst sebraného množství
o 31,1%. Obdobně v roce 2003 bylo v obou sběrných systémech Brna (sběrné
kontejnery před hypermarkety a sběrná střediska odpadu (SSO) vyseparováno celkem
363,78 tun PET lahví. Nárůst tedy činí oproti roku 2002 v absolutních jednotkách
61,07 tun/rok, v procentech je nárůst 20,17%. Stejně tak v roce 2004 bylo Brňany
vyseparováno celkem 385,54 tun, po vytřídění nežádoucích zbytků komunálního
odpadu z PET lahví v množství 93,01 tun však zbylo čistého roztříděného PET
pouze 292,53 tun. I přes zdánlivě vyšší množství bylo totiž nutno sběr ještě
dotřídit a vyloučit nečistoty. Oproti roku 2003 je tedy výsledek nižší o 71,25
tun, v procentech pokles téměř o 20%. I přes jinak zdánlivě positivní výsledky
zůstává ale obrovské množství (odhadem zhruba 80%) použitých PET lahví
nevytříděno jako odpad v kontejnerech na komunální odpad, odpadních koších na
ulicích a pohozeno ve městě a v přírodě. To je spolu s poklesem sebraného
množství oproti předchozímu roku velmi špatná vizitka pro Brno. Stejně tak není
pěkný pohled do některých sběrných PET kontejnerů, kam lidé vhazují i jiné
plasty, v domnění, že je to správné. Samolepky na víku vybízí k vhození PET
láhve, ale není zdůrazněno, že se jedná o nápojové PET láhve, nikoliv od octa,
jedlého nebo dokonce motorového oleje, nebo kosmetiky. Mnohé láhve nejsou rovněž
dostatečně (podélně) sešlápnuty, aby se minimalizoval jejich objem. Je to díky
"uměleckému" vyobrazení na samolepce (od a.s. EKO-KOM), které by správně mělo
vypadat jako např. ve Švýcarsku. Tamější letáky (DINO) nabádají k povolení
zátky, co největší sešlápnutí a dotažení, aby se láhev opět nerozpínala! Mnozí
si asi myslí, že jde o to, aby láhve nemohly být znovu naplněny a použity. Že se
tím značně snižuje ekologický přínos tohoto separovaného sběru tím, že do SAKO k
dalšímu zpracování se vozí značná množství vzduchu by mělo být občanům ještě
vysvětleno. Tyto nedostatky kampaně budou jistě brzy odstraněny. Bez silné
motivace spotřebitelů nápojů, balených v našich nevratných PET lahvích nelze v
žádném případě dosáhnout vysoké návratnosti. Jedinou cestou je tyto PET láhve
zálohovat (alespoň 3 Kč za nádoby do 1,5 litru a 6 Kč nad 1,5 litru). Bylo by
možné je u globálních prodejců (kteří v nich prodávají přes 90% z celého objemu
prodeje nápojů v ČR) proti vrácení zálohy odebírat automaty RVM TOMRA, jako je
tomu dnes už v mnoha zemích, kterým na ochraně životního prostředí a využití
neobnovitelných zdrojů záleží víc, než našemu Ministerstvu životního prostředí a
českým politikům. Ti malí obchodníci, kteří nyní prodávají ten nepatrný zbytek
do 100%, nechť přejdou na vratné skleněné
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] láhve, nebo je rovněž zálohují a
vrácené láhve dopravují zpět tam, kde je nakoupili. V ČR je mnoho firem, které
od hypermarketů mohou sebrané PET odebírat a po roztřídění zajistit jejich
využití. Spalování odhozených PET odpadů vede k produkci obrovských množství
bioxidu uhličitého, s negativními důsledky pro ochrannou vrstvu zemské
atmosféry. Veškeré v Brně sebrané množství bylo roztříděno podle barev a
slisováno do balíků, následně odesláno přes prodejce k recyklaci.
ZDROJ:www.petrecycling.cz
Výsledky separovaného sběru PET lahví v roce 2005
v Brně a srovnání s léty 2003/2002/2001
Pokračujeme i v letošním roce v prezentaci výsledků separovaného sběru nevratných PET lahví v městě Brně, který na území města provádí SAKO Brno, akciová společnost.
V průběhu minulého období se v Brně zvýšil počet míst, kde je možno odkládat PET láhve. Počet osvědčených sběrných kontejnerů před hypermarkety vzrostl a je nyní 46, počet sběrných středisek odpadu (SSO), kde jsou PET láhve rovněž odděleně ukládány, dosáhl 50.
Při porovnání výsledků separovaného sběru nevratných PET lahví za rok 2001 s výsledky roku 2002 lze konstatovat nárůst z 230,84 tun (2001) na 302,71 tun (2002), v absolutních jednotkách činí nárůst 71,87 tun/rok, v procentech je nárůst sebraného množství o 31,1%.
Obdobně v roce 2003 bylo v obou sběrných systémech Brna (sběrné kontejnery před hypermarkety a sběrná střediska odpadu (SSO) vyseparováno celkem 363,78 tun PET lahví. Nárůst tedy činí oproti roku 2002 v absolutních jednotkách 61,07 tun/rok, v procentech je nárůst 20,17%.
Stejně tak v roce 2004 bylo Brňany vyseparováno celkem 385,54 tun, po vytřídění nežádoucích zbytků komunálního odpadu z PET lahví v množství 93,01 tun však zbylo čistého roztříděného PET pouze 292,53 tun. I přes zdánlivě vyšší množství bylo totiž nutno sběr ještě dotřídit a vyloučit nečistoty. Oproti roku 2003 je tedy výsledek nižší o 71,25 tun, v procentech pokles téměř o 20%.
I přes jinak zdánlivě positivní výsledky zůstává ale obrovské množství (odhadem zhruba 80%) použitých PET lahví nevytříděno jako odpad v kontejnerech na komunální odpad, odpadních koších na ulicích a pohozeno ve městě a v přírodě. To je spolu s poklesem sebraného množství oproti předchozímu roku velmi špatná vizitka pro Brno.
Stejně tak není pěkný pohled do některých sběrných PET kontejnerů, kam lidé vhazují i jiné plasty, v domnění, že je to správné. Samolepky na víku vybízí k vhození PET láhve, ale není zdůrazněno, že se jedná o nápojové PET láhve, nikoliv od octa, jedlého nebo dokonce motorového oleje, nebo kosmetiky. Mnohé láhve nejsou rovněž dostatečně (podélně) sešlápnuty, aby se minimalizoval jejich objem. Je to díky "uměleckému" vyobrazení na samolepce (od a.s. EKO-KOM), které by správně mělo vypadat jako např. ve Švýcarsku. Tamější letáky (DINO) nabádají k povolení zátky, co největší sešlápnutí a dotažení, aby se láhev opět nerozpínala! Mnozí si asi myslí, že jde o to, aby láhve nemohly být znovu naplněny a použity. Že se tím značně snižuje ekologický přínos tohoto separovaného sběru tím, že do SAKO k dalšímu zpracování se vozí značná množství vzduchu by mělo být občanům ještě vysvětleno. Tyto nedostatky kampaně budou jistě brzy odstraněny.
Bez silné motivace spotřebitelů nápojů, balených v našich nevratných PET lahvích nelze v žádném případě dosáhnout vysoké návratnosti. Jedinou cestou je tyto PET láhve zálohovat (alespoň 3 Kč za nádoby do 1,5 litru a 6 Kč nad 1,5 litru). Bylo by možné je u globálních prodejců (kteří v nich prodávají přes 90% z celého objemu prodeje nápojů v ČR) proti vrácení zálohy odebírat automaty RVM TOMRA, jako je tomu dnes už v mnoha zemích, kterým na ochraně životního prostředí a využití neobnovitelných zdrojů záleží víc, než našemu Ministerstvu životního prostředí a českým politikům.
Ti malí obchodníci, kteří nyní prodávají ten nepatrný zbytek do 100%, nechť přejdou na vratné skleněné láhve, nebo je rovněž zálohují a vrácené láhve dopravují zpět tam, kde je nakoupili.
V ČR je mnoho firem, které od hypermarketů mohou sebrané PET odebírat a po roztřídění zajistit jejich využití.
Spalování odhozených PET odpadů vede k produkci obrovských množství bioxidu uhličitého, s negativními důsledky pro ochrannou vrstvu zemské atmosféry.
Veškeré v Brně sebrané množství bylo roztříděno podle barev a slisováno do balíků, následně odesláno přes prodejce k recyklaci.
ZDROJ:www.petrecycling.cz
Sdílet článek na sociálních sítích