Čtvrtek, 28. března 2024

Nerad píšu, jako bych střílel do tmy

Nerad píšu, jako bych střílel do tmy
Cenu Toma Stopparda udělovanou Nadací Charty 77 získal letos geolog a publicista Václav Cílek. Cenu určenou k vyzdvižení významných esejistických děl obdržel za soubor textů Makom - kniha míst (vydalo Dokořán 2004). Kniha volně navazuje na Cílkovu úspěšnou publikaci Krajiny vnitřní a vnější i na jeho časopiseckou publicistiku. S jeho sloupky se pravidelně setkávají čtenáři Víkendu Hospodářských novin.
Autor, ačkoliv je vědeckým pracovníkem, v současné době ředitelem Geologického ústavu Akademie věd, se nepokouší o popularizaci vědy. Jeho práce mu je spíše inspirací k emotivním vyznáním krajině, jež mají často až deníkový charakter. Kromě záznamů věnovaných jednotlivým oblastem obsahuje Makom také eseje o společnosti a globalizované kultuře.

HN: Co vám dává psaní esejů?
Když píšu vědeckou práci, při dnešním stavu vědy ta práce v Čechách zajímá řekněme pět lidí a nějakých dvacet až třicet ve světě. To mi přijde být hrozně málo. Více než polovina vědeckých prací není nikdy citována. Nerad tedy píšu, jako bych střílel do tmy.

HN: I při psaní vědecké práce vám tedy záleží na ohlasu? Domníval jsem se, že vědecké práce jsou spíše záznamy toho, co kdo nového objevil, a s minimální čteností se jaksi počítá.
Protože mám i jisté okrajové vzdělání v humanitních vědách, tak vím, že nezáleží jen na posouvání hranice známého a neznámého, ale také jde o to, aby to k něčemu bylo dobré, tedy na kontextu. George Orwell také v eseji Proč píšu přiznává, že jeho psaní za něco stojí jen v okamžiku, když je nějak angažované.

HN: Vaše esejistické texty jsou často duchovně naladěné. Svou profesí jste ale představitelem vědy a pokroku. Jak jste si pro sebe vyřešil ten rozpor, že člověk chce žít v dynamické společnosti s jejími technickými výhodami, avšak s vědomím, že tento pokrok ohrožuje přírodu a krajinu? Jak šetřit krajinu a nestat se přitom zpátečnickým tvorem, zalezlým někde mimo civilizaci?
Za prvé: já hledám civilizaci, která bude statická. A za druhé: hledám onu archaickou mysl a možnost někam "zalézt". Vůbec se mi to nedaří.

HN: Hodně píšete o vlivu místa na člověka. Je to fenomén, který se dá plně vysvětlit pomocí přírodních věd?
On se pomocí věd vůbec nedá vysvětlit. O to se pokoušelo mnoho lidí, najít národní povahu toho kterého národa, ale na nic nepřišli. A přesto když potkáte skupinu Němců nebo Francouzů, spolehlivě je rozlišíte. Zřejmě to závisí na všech faktorech daného místa a času.

HN: Ovlivňuje onoho "ducha místa" například geologické podloží?
Geologické podloží ovlivňuje kvalitu půd, vodní poměry a trochu mikroklima. Ta půda je asi nejdůležitější, na ní závisí druh obhospodařování krajiny. Zemědělství tradované z generace na generaci asi vliv na člověka má. Některá místa jsou zřetelně poznamenána zápasem sedláků s místním prostředím. To jsou ale tak jemné věci, že v krátkém rozhovoru nejdou popsat. Ale vyvstanou například při četbě románů takového Klostermanna nebo Holečka.

HN: Se svými studenty se často vypravujete do podzemních prostor - katakomb či jeskyní. Podzemí čímsi fascinuje a přitahuje. Máte pro to nějaké vysvětlení? Jedná se třeba o touhu po návratu do dělohy?
Já bych to až tak psychoanalyticky neviděl. Ale vím, že mladí lidé podzemí často potřebují. Možná je pro ně podzemí jakýmsi vnitřním prostorem, pátráním po vlastním já, vlastních kořenech. Je to zřejmě záležitost věku. Starší člověk potřebuje spíše krajinný prostor, výhledy do dálky.

HN: Je vám humanitní základ a přesah do řady dalších oborů k něčemu ve vlastní vědecké práci?
Rozhodně to nefunguje tak, že když si přečtu román, porozumím lépe geologii. Širší vzdělání má ale význam v okamžiku, kdy nastupuje proces posuzování. V přírodních vědách většinou nic neposuzujete, pouze popisujete. Když ale dojde například na otázku, jaké mohou mít klimatické změny dopad na Českou republiku, k tomu již potřebujete znát esenci několika oborů včetně sociologie. Konkrétně u klimatu musíte rozlišit krizi klimatickou od krize percepční, tedy jak lidé tu krizi vnímají. Často uvádím následující příklad: dotazníkový průzkum mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi ve Spojených státech ukázal, že mnozí pocítili pod vlivem médií na vlastní kůži globální oteplování, a to i ve státech, kde se mírně ochladilo.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů