Autobusy v Havířově pohání zemní plyn. Že je ve městě čistší vzduch, pozná i laik.
Není cesty zpátky
Havířov, zastávka před magistrátem. Je horký květnový den. Slunce pálí, ani vánek se nepohne. Od zastávky vyjíždějí tři autobusy městské hromadné dopravy. Na první pohled jsou úplně běžné. Pak si však návštěvník uvědomí zvláštní věc: z výfuků se nevyvalil obvyklý obláček. Ani čichové buňky nezaznamenaly žádnou změnu.
Většinu autobusů městské hromadné dopravy zde pohání stlačený zemní plyn (CNG). Díky tomu mají nulové emise pevných částic. To je velice důležité ze zdravotního hlediska, protože vdechování částeček, uvolňujících se při spalování nafty, zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. I množství ostatních exhalací, zvláště oxidů uhlíku a dusíku, je ve srovnání s běžnými autobusy výrazně nižší.
Na počátku 90. let byl Havířov prvním městem v ČR, které začalo tato ekologická vozidla hromadně využívat. Nyní je místem, kde jich jezdí nejvíc, celkem třicet tři. Autobusy na plynový pohon zajišťují 80 % výkonů místní hromadné dopravy. Za loňský rok ujely zhruba dva miliony kilometrů.
"U nás už není cesty zpátky," prohlašuje Dalibor Drlík, dlouholetý ředitel osobní dopravy společnosti ČSAD Havířov. "S provozem autobusů na zemní plyn jsme začali v roce 1991. Do programu jsme investovali desítky milionů korun. Máme s ním výborné zkušenosti. Letos chceme nakoupit čtyři nová vozidla na plyn."
Nejprve šlo o přestavbu autobusů Karosa. Jejich původní motory značky LIAZ byly pouze upraveny pro spalování zemního plynu. Zkraje se objevovaly technické potíže, ale odborníci je poměrně záhy dokázali odstranit. Jak šla léta, ukázalo se, že použití CNG výrazně prodlužuje životnost motoru. V Havířově stále jezdí autobus, který byl vyroben před osmnácti lety. Průměrné stáří těchto vozidel dnes činí asi třináct let.
NOVÉ TYPY. Vývoj šel dál. Dnešní moderní autobusy na zemní plyn už pohánějí speciálně konstruované agregáty, které mají nízkou spotřebu a dokážou výhod čistého paliva ještě více využít. V Havířově si v uplynulých dvou letech pořídili první čtyři vozidla Ekobus City od pražské firmy Ekobus. Ta zabudovává americké motory Cummins a francouzské kompozitové nádrže do autobusů, které vyrábí společnost SOR Libchavy.
"U nich ani v počátku provozu nevznikly žádné problémy," poznamenává Drlík. Když tento autobus ujede za rok padesát tisíc kilometrů, což je běžná hodnota, činí rozdíl v množství zplodin oproti naftovému autobusu více než osm tun.
Ředitel vzápětí vyvrací laické obavy z výbuchu. V jednom městě se už stalo, že autobus na zemní plyn shořel, ale tlakové láhve neexplodovaly. "Zkoušky a zkušenosti ukázaly, že vozidlo na zemní plyn je nejméně stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než běžný autobus," tvrdí ředitel Drlík. Stlačený zemní plyn není vysoce třaskavý. Navíc je výrazně lehčí než vzduch. Kdyby došlo k jeho úniku, nehromadil by se (na rozdíl od LPG) při zemi, ale stoupal by do atmosféry. "V dílnách máme pro jistotu čidla, za těch čtrnáct let však nedošlo k jedinému vážnějšímu problému," zdůraznil ředitel.
Cestující jsou rovněž v klidu: "Čeho se tu bát? Kdyby to mělo bouchnout, už by to dávno bouchlo!"
V loňském roce byla na zemní plyn uvalena spotřební daň, což poněkud snížilo jeho cenovou výhodu. Letos však nafta výrazně podražila. Plyn tak nyní v Havířově přináší na jeden ujetý kilometr zhruba korunovou úsporu.
JSOU DRAHÉ. Hlavní nevýhodou zůstává vysoká, oproti běžnému autobusu téměř dvojnásobná pořizovací cena. Nízkopodlažní autobus na zemní plyn stojí asi 6,3 milionu korun. Nákup jednoho městského autobusu na zemní plyn je Ministerstvem dopravy dotován částkou 800 tisíc korun. K tomu lze zároveň získat příspěvek 2,3 milionu korun na nízkou podlahu, umožňující snadnější nastupování invalidům a starým lidem. Na nákup čtyř nízkopodlažních autobusů poháněných zemním plynem tak letos ČSAD Havířov získá od státu 12,4 milionu.
"Máme i výraznou podporu od magistrátu," připomíná ředitel Drlík. Radnice loni poskytla na obnovu vozového parku rekordní dotaci ve výši téměř 12 milionů korun. Letos hodlá přispět nejméně deseti miliony.
"Město deklarovalo, že bude podporovat rozvoj vozového parku, zejména nákup autobusů na plyn," potvrzuje primátorka Milada Halíková (bezpartijní na kandidátce KSČM). "Těší mě, že patříme v této oblasti ke špičce, a že tak pomáháme výrazně šetřit životní prostředí."
Magistrát zároveň poskytuje značné dotace na provoz. Loni činily asi 30 milionů, letos mají být téměř 37 milionů. Díky tomu patří jízdné v Havířově k nejnižším mezi srovnatelně velkými městy. Při použití předplacené čipové karty vyjde jedna jízda na 6,30 Kč, jinak stojí desetikorunu. Magistrát se podporou městské hromadné dopravy snaží bránit tomu, aby obyvatelé po městě popojížděli osobními auty. Ve všední den zde použije autobusy asi 25 tisíc cestujících, o volných dnech asi 21 tisíc.
DVA KONKURENTI. Letos se zřejmě o zakázku na nová "plynová" vozidla strhne boj. Také Karosa nedávno přišla s novým autobusem, který má motor Iveco Cursor 8 CNG zkonstruovaný speciálně pro tento druh paliva. Veřejnosti jej předvedla právě v Havířově a místnímu ČSAD jej půjčila ke zkouškám. Kdo nakonec získá objednávku, o tom nechtějí v Havířově spekulovat. "Proběhne výběrové řízení," uvedl Drlík. "Právě připravujeme podmínky a pak budeme očekávat nabídky."
ČSAD Havířov hodlá vybudovat vlastní plnicí stanici zemního plynu. Zatím využívá zařízení společnosti OKD Doprava, které však leží asi šest kilometrů za městem. "Abychom ušetřili, chceme postavit čerpací stanici přímo ve městě," líčí Drlík. Dopravce věří, že se mu podaří získat prostředky Evropské unie, a to v rámci operačního programu Infrastruktura. Stanice by měla být hotova v roce 2007.
Některé plynem poháněné autobusy ČSAD Havířov zajíždějí i na příměstské linky, které společnost rovněž provozuje. "Donedávna jste mohl jet takovým autobusem rovněž na lince Havířov - Luhačovice, kdysi i do Brna a Popradu. Vesměs šlo o vozidla po přestavbě. Jejich provoz jsme již museli ukončit, protože příliš zestárla," vysvětluje Drlík. "Nákup nových vozidel na dálkové linky není dotován, takže tam se vysoká cena plynových autobusů dopravci nikdy nevrátí. Nemůžeme zvýšit jízdné na dvojnásobek a zdůvodňovat to cestujícím tím, že máme ekologické autobusy."
AUTOR: PETR KORBEL
Většinu autobusů městské hromadné dopravy zde pohání stlačený zemní plyn (CNG). Díky tomu mají nulové emise pevných částic. To je velice důležité ze zdravotního hlediska, protože vdechování částeček, uvolňujících se při spalování nafty, zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. I množství ostatních exhalací, zvláště oxidů uhlíku a dusíku, je ve srovnání s běžnými autobusy výrazně nižší.
Na počátku 90. let byl Havířov prvním městem v ČR, které začalo tato ekologická vozidla hromadně využívat. Nyní je místem, kde jich jezdí nejvíc, celkem třicet tři. Autobusy na plynový pohon zajišťují 80 % výkonů místní hromadné dopravy. Za loňský rok ujely zhruba dva miliony kilometrů.
"U nás už není cesty zpátky," prohlašuje Dalibor Drlík, dlouholetý ředitel osobní dopravy společnosti ČSAD Havířov. "S provozem autobusů na zemní plyn jsme začali v roce 1991. Do programu jsme investovali desítky milionů korun. Máme s ním výborné zkušenosti. Letos chceme nakoupit čtyři nová vozidla na plyn."
Nejprve šlo o přestavbu autobusů Karosa. Jejich původní motory značky LIAZ byly pouze upraveny pro spalování zemního plynu. Zkraje se objevovaly technické potíže, ale odborníci je poměrně záhy dokázali odstranit. Jak šla léta, ukázalo se, že použití CNG výrazně prodlužuje životnost motoru. V Havířově stále jezdí autobus, který byl vyroben před osmnácti lety. Průměrné stáří těchto vozidel dnes činí asi třináct let.
NOVÉ TYPY. Vývoj šel dál. Dnešní moderní autobusy na zemní plyn už pohánějí speciálně konstruované agregáty, které mají nízkou spotřebu a dokážou výhod čistého paliva ještě více využít. V Havířově si v uplynulých dvou letech pořídili první čtyři vozidla Ekobus City od pražské firmy Ekobus. Ta zabudovává americké motory Cummins a francouzské kompozitové nádrže do autobusů, které vyrábí společnost SOR Libchavy.
"U nich ani v počátku provozu nevznikly žádné problémy," poznamenává Drlík. Když tento autobus ujede za rok padesát tisíc kilometrů, což je běžná hodnota, činí rozdíl v množství zplodin oproti naftovému autobusu více než osm tun.
Ředitel vzápětí vyvrací laické obavy z výbuchu. V jednom městě se už stalo, že autobus na zemní plyn shořel, ale tlakové láhve neexplodovaly. "Zkoušky a zkušenosti ukázaly, že vozidlo na zemní plyn je nejméně stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než běžný autobus," tvrdí ředitel Drlík. Stlačený zemní plyn není vysoce třaskavý. Navíc je výrazně lehčí než vzduch. Kdyby došlo k jeho úniku, nehromadil by se (na rozdíl od LPG) při zemi, ale stoupal by do atmosféry. "V dílnách máme pro jistotu čidla, za těch čtrnáct let však nedošlo k jedinému vážnějšímu problému," zdůraznil ředitel.
Cestující jsou rovněž v klidu: "Čeho se tu bát? Kdyby to mělo bouchnout, už by to dávno bouchlo!"
V loňském roce byla na zemní plyn uvalena spotřební daň, což poněkud snížilo jeho cenovou výhodu. Letos však nafta výrazně podražila. Plyn tak nyní v Havířově přináší na jeden ujetý kilometr zhruba korunovou úsporu.
JSOU DRAHÉ. Hlavní nevýhodou zůstává vysoká, oproti běžnému autobusu téměř dvojnásobná pořizovací cena. Nízkopodlažní autobus na zemní plyn stojí asi 6,3 milionu korun. Nákup jednoho městského autobusu na zemní plyn je Ministerstvem dopravy dotován částkou 800 tisíc korun. K tomu lze zároveň získat příspěvek 2,3 milionu korun na nízkou podlahu, umožňující snadnější nastupování invalidům a starým lidem. Na nákup čtyř nízkopodlažních autobusů poháněných zemním plynem tak letos ČSAD Havířov získá od státu 12,4 milionu.
"Máme i výraznou podporu od magistrátu," připomíná ředitel Drlík. Radnice loni poskytla na obnovu vozového parku rekordní dotaci ve výši téměř 12 milionů korun. Letos hodlá přispět nejméně deseti miliony.
"Město deklarovalo, že bude podporovat rozvoj vozového parku, zejména nákup autobusů na plyn," potvrzuje primátorka Milada Halíková (bezpartijní na kandidátce KSČM). "Těší mě, že patříme v této oblasti ke špičce, a že tak pomáháme výrazně šetřit životní prostředí."
Magistrát zároveň poskytuje značné dotace na provoz. Loni činily asi 30 milionů, letos mají být téměř 37 milionů. Díky tomu patří jízdné v Havířově k nejnižším mezi srovnatelně velkými městy. Při použití předplacené čipové karty vyjde jedna jízda na 6,30 Kč, jinak stojí desetikorunu. Magistrát se podporou městské hromadné dopravy snaží bránit tomu, aby obyvatelé po městě popojížděli osobními auty. Ve všední den zde použije autobusy asi 25 tisíc cestujících, o volných dnech asi 21 tisíc.
DVA KONKURENTI. Letos se zřejmě o zakázku na nová "plynová" vozidla strhne boj. Také Karosa nedávno přišla s novým autobusem, který má motor Iveco Cursor 8 CNG zkonstruovaný speciálně pro tento druh paliva. Veřejnosti jej předvedla právě v Havířově a místnímu ČSAD jej půjčila ke zkouškám. Kdo nakonec získá objednávku, o tom nechtějí v Havířově spekulovat. "Proběhne výběrové řízení," uvedl Drlík. "Právě připravujeme podmínky a pak budeme očekávat nabídky."
ČSAD Havířov hodlá vybudovat vlastní plnicí stanici zemního plynu. Zatím využívá zařízení společnosti OKD Doprava, které však leží asi šest kilometrů za městem. "Abychom ušetřili, chceme postavit čerpací stanici přímo ve městě," líčí Drlík. Dopravce věří, že se mu podaří získat prostředky Evropské unie, a to v rámci operačního programu Infrastruktura. Stanice by měla být hotova v roce 2007.
Některé plynem poháněné autobusy ČSAD Havířov zajíždějí i na příměstské linky, které společnost rovněž provozuje. "Donedávna jste mohl jet takovým autobusem rovněž na lince Havířov - Luhačovice, kdysi i do Brna a Popradu. Vesměs šlo o vozidla po přestavbě. Jejich provoz jsme již museli ukončit, protože příliš zestárla," vysvětluje Drlík. "Nákup nových vozidel na dálkové linky není dotován, takže tam se vysoká cena plynových autobusů dopravci nikdy nevrátí. Nemůžeme zvýšit jízdné na dvojnásobek a zdůvodňovat to cestujícím tím, že máme ekologické autobusy."
AUTOR: PETR KORBEL
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
