Sopky by mohly ochladit Zemi
Nečekaným, byť poněkud nevyzpytatelným spojencem člověka v boji proti
nebezpečnému oteplování Země by mohla být sama příroda. Přesněji řečeno sopečné
výbuchy.
Podle studie, o níž informoval americký časopis Geophysical Research Letters,
sopky při explozích vyvrhují do ovzduší tuny síry a ta v mokřinách podporuje
baktérie, které snižují produkci metanu. Tento plyn má až dvacetkrát silnější
vliv na globální oteplování než známější oxid uhličitý.
Kjótský protokol o snižování emisí plynů způsobujících oteplování Země vstoupil
v platnost v únoru, avšak odborníci nejsou spokojeni.
Soudí, že státy by se měly snažit více. Vědecké akademie ze zemí G8 před týdnem
vyzvaly vedoucí představitele sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska, aby
rychle udělali něco proti klimatickým změnám. Ty budou patřit k hlavním tématům
summitu G8, který se má konat ve Skotsku počátkem července.
Nečekaným, byť poněkud nevyzpytatelným spojencem člověka v boji proti nebezpečnému oteplování Země by mohla být sama příroda. Přesněji řečeno sopečné výbuchy.
Podle studie, o níž informoval americký časopis Geophysical Research Letters, sopky při explozích vyvrhují do ovzduší tuny síry a ta v mokřinách podporuje baktérie, které snižují produkci metanu. Tento plyn má až dvacetkrát silnější vliv na globální oteplování než známější oxid uhličitý.
Kjótský protokol o snižování emisí plynů způsobujících oteplování Země vstoupil v platnost v únoru, avšak odborníci nejsou spokojeni.
Soudí, že státy by se měly snažit více. Vědecké akademie ze zemí G8 před týdnem vyzvaly vedoucí představitele sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska, aby rychle udělali něco proti klimatickým změnám. Ty budou patřit k hlavním tématům summitu G8, který se má konat ve Skotsku počátkem července.
Baktérie bojují
O vlivu sopek na klima vědí badatelé již dlouho: velká sopečná erupce může ochladit Zemi na několik let prostřednictvím aerosolových částeček vyvržených do ovzduší. Ty totiž odrážejí sluneční záření směřující na Zem zpět do vesmíru. Tým geofyzika Vincenta Gauciho z Open University v britském Milton Keynes ale přišel s něčím novým.
"Naše poznatky ukazují, že sopečné erupce mají další, nepřímější účinek: vzniklá kyselina sírová pomáhá biologicky omezovat důležitý zdroj skleníkových plynů v atmosféře," uvedli britští vědci. Sloučeniny síry ze sopeční erupce, které dopadají na Zem v podobě kyselého deště, podle Gauciho zásadně ovlivňují rovnováhu sil na mikrobiologickém bojišti, jímž jsou mokřiny.
Síra je potravou pro ty baktérie, které tam vytlačují druh baktérií produkující metan. Výsledkem je méně metanu v ovzduší.
Plyny jako metan způsobují tzv. skleníkový efekt: propouštějí sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycují teplo, které zemský povrch vyzařuje. Když je ale těchto plynů příliš mnoho, teplota Země nebezpečně stoupá.
Erupce mění podnebí
Pro některé vědce byla síra již dříve nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Navrhli hnojit rýžová pole sírou, aby se zredukovaly baktérie produkující metan.
Logiku to má. "Mokřadní ekosystémy jsou největším zdrojem metanu. Spolu s mokřinami vytvořenými člověkem (rýžová pole) vytvářejí v globálním měřítku až 50 procent všeho metanu," upozornil Gauci.
Síra je ale nebezpečný spojenec. V kyselém dešti má ničivý vliv nejen na metanové baktérie, ale i na lesy a živočichy. A výbuch sopky, který civilizace nedokáže ovlivnit, může být vydatnějším zdrojem síry než člověk. Britští vědci poukazují na příklad islandské sopky Laki, která v roce 1783 vychrlila do ovzduší 120 miliónů tun oxidu siřičitého.
Gauci soudí, že sopky již jednou způsobily významné klimatické změny před zhruba 50 milióny let. Bylo to jedno z nejteplejších období Země, hlavně kvůli emisím metanu z mokřin, které tehdy planetu pokrývaly.
"Velké sopečné erupce v té době mohly být skutečnými hybnými silami rychlé klimatické změny," napsali badatelé. Nyní se chtějí soustředit na otázku, do jaké míry mohou sopky způsobovat globální ochlazení.
Podle studie, o níž informoval americký časopis Geophysical Research Letters, sopky při explozích vyvrhují do ovzduší tuny síry a ta v mokřinách podporuje baktérie, které snižují produkci metanu. Tento plyn má až dvacetkrát silnější vliv na globální oteplování než známější oxid uhličitý.
Kjótský protokol o snižování emisí plynů způsobujících oteplování Země vstoupil v platnost v únoru, avšak odborníci nejsou spokojeni.
Soudí, že státy by se měly snažit více. Vědecké akademie ze zemí G8 před týdnem vyzvaly vedoucí představitele sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska, aby rychle udělali něco proti klimatickým změnám. Ty budou patřit k hlavním tématům summitu G8, který se má konat ve Skotsku počátkem července.
Baktérie bojují
O vlivu sopek na klima vědí badatelé již dlouho: velká sopečná erupce může ochladit Zemi na několik let prostřednictvím aerosolových částeček vyvržených do ovzduší. Ty totiž odrážejí sluneční záření směřující na Zem zpět do vesmíru. Tým geofyzika Vincenta Gauciho z Open University v britském Milton Keynes ale přišel s něčím novým.
"Naše poznatky ukazují, že sopečné erupce mají další, nepřímější účinek: vzniklá kyselina sírová pomáhá biologicky omezovat důležitý zdroj skleníkových plynů v atmosféře," uvedli britští vědci. Sloučeniny síry ze sopeční erupce, které dopadají na Zem v podobě kyselého deště, podle Gauciho zásadně ovlivňují rovnováhu sil na mikrobiologickém bojišti, jímž jsou mokřiny.
Síra je potravou pro ty baktérie, které tam vytlačují druh baktérií produkující metan. Výsledkem je méně metanu v ovzduší.
Plyny jako metan způsobují tzv. skleníkový efekt: propouštějí sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycují teplo, které zemský povrch vyzařuje. Když je ale těchto plynů příliš mnoho, teplota Země nebezpečně stoupá.
Erupce mění podnebí
Pro některé vědce byla síra již dříve nadějí v boji proti globálnímu oteplování. Navrhli hnojit rýžová pole sírou, aby se zredukovaly baktérie produkující metan.
Logiku to má. "Mokřadní ekosystémy jsou největším zdrojem metanu. Spolu s mokřinami vytvořenými člověkem (rýžová pole) vytvářejí v globálním měřítku až 50 procent všeho metanu," upozornil Gauci.
Síra je ale nebezpečný spojenec. V kyselém dešti má ničivý vliv nejen na metanové baktérie, ale i na lesy a živočichy. A výbuch sopky, který civilizace nedokáže ovlivnit, může být vydatnějším zdrojem síry než člověk. Britští vědci poukazují na příklad islandské sopky Laki, která v roce 1783 vychrlila do ovzduší 120 miliónů tun oxidu siřičitého.
Gauci soudí, že sopky již jednou způsobily významné klimatické změny před zhruba 50 milióny let. Bylo to jedno z nejteplejších období Země, hlavně kvůli emisím metanu z mokřin, které tehdy planetu pokrývaly.
"Velké sopečné erupce v té době mohly být skutečnými hybnými silami rychlé klimatické změny," napsali badatelé. Nyní se chtějí soustředit na otázku, do jaké míry mohou sopky způsobovat globální ochlazení.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích