zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pražský okruh zklidní dopravu v centru města

16.06.2005
Obecné
Pražský okruh zklidní dopravu v centru města
Řidiči, kteří denně popojíždějí v kolonách Prahou, netrpělivě čekají nejen na další úseky městského, ale také vnějšího Pražského okruhu - dálničního okruhu hlavního města.
Ten bude měřit zhruba 80 kilometrů a měl by odvést jak tranzitní, tak i místní, zejména kamionovou dopravu mimo městský okruh a centrum města. Snad nejhorší situace je dnes na Jižní spojce v prostoru Barrandovského mostu, kde jsou ostatně nejvyšší dopravní intenzity v zemi - asi 130 000 vozidel denně. Pro srovnání: průměrná dálniční intenzita je 30 000 vozidel denně.

Jedenáct úseků
V současné době jsou z jedenácti úseků Pražského okruhu v provozu čtyři - na východní části okruhu úsek Satalice-Běchovice (stavba 510) a na západní části Slivenec-Třebonice (515) a nejnovější a zároveň šestiproudé úseky k ruzyňskému letišti Třebonice--Řepy (516) a Řepy-Ruzyně (517). Jak pokračuje příprava výstavby i samotná výstavba těch zbývajících?
Investorem Pražského okruhu je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) České republiky. Jak nás informoval jeho tiskový mluvčí Jan Hoření, úseky Lahovice-Vestec (513) a Lahovice-Slivenec (514) již mají pravomocná územní rozhodnutí a stavbaři na nich dokončili průzkumné štoly. Stavby 512 (Jesenice-dálnice D1), 513 a 514 neboli jižní část okruhu budou jednoznačným přínosem pro stávající Jižní spojku a jejich otevření v roce 2008 významně sníží dopravní zatížení v této oblasti. Stavbu úseku od dálnice D1 Praha-Brno do Běchovic připravuje ŘSD s odstupem zhruba jednoho roku. Problémy jsou se schvalovacími řízeními na území pražského regionu, což platí obecně pro úseky obchvatu mimo hranice hlavního města. Pro severní část Pražského okruhu, což jsou úseky Ruzyně-Suchdol (518) a Suchdol-Březiněves (519), investor v krátké době požádá o územní rozhodnutí. Pro severovýchodní část - úsek Březiněves-Satalice (520), který je posledním článkem uzavírajícím okruh kolem Prahy, investor v současné době žá dá o změnu územního plánu ve smyslu vyhlášení veřejné prospěšnosti, což zprůchodní výstavbu i v tomto prostoru. Při optimálním vývoji přípravy i výstavby počítá Ředitelství silnic a dálnic ČR, že jižní části okruhu mezi dálnicemi D5 na Plzeň a D1 budou v provozu v roce 2008, ve východní části mezi dálnicemi D1 a D11 na Hradec Králové a v severní části mezi radiálou č. 7 a dálnicí D8 na Ústí nad Labem v roce 2009 a v severovýchodní části Prahy po roce 2010.

Náklady
Pražský okruh je stavbou s největší prioritou a bude stát více než 95 miliard korun Zatím stavbaři využili necelých devět miliard z této částky. Při jeho výstavbě pomohou i evropské peníze. Evropská unie například uvolnila na pokračování výstavby dálničního obchvatu v úseku Lahovice-Slivenec 103 miliony eur, což je více než tři miliardy korun. Významnou vzpruhou je i úvěr Evropské investiční banky (EIB).
Výstavbu Pražského okruhu mohou brzdit různé občanské iniciativy, případně zájmy mimopražských obcí. Jak nás informoval Jan Hoření, v palbě kritiky jsou v podstatě všechny úseky. Tím asi nejproblémovějším je severozápadní segment - stavby 518 a 519 Ruzyně-Suchdol-Březiněves. Proti plánované severní části okruhu protestují ekologové, obyvatelé i zástupci přilehlých obcí. Ředitelství silnic a dálnic ČR se ve všech případech snaží o co nejpečlivější přípravu a respektování platné legislativy tak, aby předešlo případným odvoláváním odpůrců sledovaného řešení.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí