zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ozonová mafie

21.06.2005
Ovzduší
Ozonová mafie
Arne Jernelöv o problémech mezinárodního obchodu s freony.
Když byl nyní ratifikován Kjótský protokol, k němuž se opožděně přihlásilo dokonce i Rusko, hrozí nebezpečí dřívějšímu milníku mezinárodní ochrany životního prostředí - Vídeňské konvenci a Montrealskému protokolu na ochranu ozonové vrstvy ve stratosféře. Nebezpečí hrozí z neobvyklého zdroje: z organizovaného zločinu.

Důvod je prostý. Na ochranu stratosférické ozonové vrstvy byly přijaty mezinárodní úmluvy, které zakazují používání a obchod s chemickými látkami, ničícími ozonovou vrstvu - s chlorovanými a fluorovanými uhlovodíky (freony). Aby se tyto chemikálie mohly nahradit méně škodlivými, je třeba vyměnit přístroje, v nichž se používají - jako jsou mrazničky, ledničky nebo zařízení na výrobu pěnových plastů.

Používat navzdory zákazu dál stará zařízení a v případě potřeby do nich opět doplňovat zakázané látky je však mnohem levnější než kupovat nové přístroje a využívat ekologicky šetrnější, ale nákladnější alternativy. A tak jako u každého zákazu vznikl trh - a s ním i obchodní příležitost pro dobře organizované a ekologicky bezohledné zločince.

Organizovaný zločin takové příležitosti bez ustání vyhledává a stále je nachází. Nepřekvapuje, že se bez větší pozornosti rozmohlo freonové pašeráctví, které je s to ohrozit Vídeňskou konvenci a Montrealský protokol.

Tyto úmluvy se oslavují jako obrovské úspěchy a publikované výroční zprávy shrnující oficiální statistiky ukazují, že používání CFC neustále klesá. Obsah chloru (vznikajícího při rozpadu freonů) ve stratosféře se snížil a ozonová díra nad Antarktidou byla předloni nejmenší za posledních několik desítek let (a navíc se rozdělila na dvě). Nové zprávy nicméně ukazují, že se ozonová vrstva nad Arktidou ztenčila a ozonová díra nad Antarktidou byla loni stejně velká a hluboká jako kdykoliv předtím..

Zatím nelze říci, zda jde o pouhé výkyvy v pomalém procesu regenerace, anebo o zlom v pozitivním trendu. Je objem nezákonného obchodu s CFC tak velký, že dnes má reálný význam? Podobně jako u zakázaných drog lze rozsah pašeráckých operací jen těžko odhadnout. V posledních letech si národní celní úřady připsaly řadu velkých úlovků, největší z nich v Japonsku. Ve většině případů byly zakázané CFC označeny za povolené HFC (částečně fluorované uhlovodíky), ale vyskytly se i nálepky jako "barva ve spreji" nebo "mazivo".

K přepravě na tomto černém trhu slouží lodě a letadla. Zásilky zadržené celními úřady většinou pocházejí z volných průmyslových zón, nazývaných také exportní zpracovatelské zóny, v Číně, Vietnamu, Thajsku a Egyptě.

Ve většině koutů světa se celní úřady na freony nijak zvlášť nezaměřují a bez komplikovaného analytického vybavení navíc není snadné tyto látky odlišit od HFC. Je tedy rozumné předpokládat, že podíl odhalených zásilek na celkovém pašovaném objemu je nižší než u narkotik.

Pašuje se často složitými dopravními trasami s využitím tranzitních zemí. Jedna taková trasa, která je pokládána za významnou, vede z Evropy (Španělsko) přes Singapur nebo Dubaj, dále přes Indii do Nepálu či Bangladéše a odtud zpět na indický trh.

V konvencích na ochranu ozonové vrstvy jsou však i právnické díry. Jednou z nich je skutečnost, že tempo vytěsňování freonů se ve vyspělých a rozvojových zemích odlišuje. To znamená, že co je v jedné zemi už zakázáno, je jinde povoleno.

Dalším problémem je, že neexistují omezení prodeje starých zařízení, která fungují pouze při použití zakázaných látek. Například mrazničky vyžadující CFC lze volně vyvážet řekněme ze Švédska, kde je již nelze v souladu se zákonem opětovně plnit, do Egypta, kde je plnění freony povoleno. Předpokládá se, že rychlý růst výroby pěnových plastů v exportních zpracovatelských zónách je výsledkem nákupu výrobních jednotek založených na freonech ze zemí OECD.

Ohrožují tedy skutečně podobné praktiky úmluvy na ochranu stratosférického ozonu, anebo jsou "pouze" faktorem, který pozdrží konečné vytlačení CFC během příštích let nebo jednoho desetiletí? I kdyby platila druhá možnost, je to špatné, avšak odpověď není samozřejmá a celá otázka organizovaného zločinu a nezákonného obchodu s freony si žádá pozornost. Před celníky po celém světě a před bojovníky proti organizovanému zločinu je tak nové bitevní pole: tentokrát jde o životní prostředí.

(c) PROJECT SYNDICATE 2005, www.project-syndicate.org

Arne Jernelöv je profesorem environmentální biochemie, čestným akademikem a někdejším ředitelem Mezinárodního institutu aplikované systémové analýzy ve Vídni. Pracuje také jako expert OSN na ekologické katastrofy.
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí