Poprvé od našeho vstupu do Evropské unie bude Česká republika předsedat celoevropské struktuře.
Čechům sedla Eureka
To, co vytéká z některých našich závodů, má blíž spíše k jedům než k běžné odpadní vodě. Proto je čistění odpadních průmyslových vod tak komplikované. Lákavé je použití mikrobů, protože biodegradace neprodukuje žádné druhotné odpady.
Není to úplně nová technika, ale společnost Aquatest z Prahy začala jako první v průmyslovém prostředí zkoumat, jak měnit rozložení mikrobů na matrici, aby složení mikrobů odpovídalo složení odpadní vody a proces byl účinnější a levnější.
Psal se rok 1996 a Česká republika už byla rok členem mezinárodní sítě Eureka. V Praze se pořádalo první setkání těch, kdo hledají partnery nebo nabízejí výzkumné projekty. S Aquatestem do toho šli vědci z Maďarska a Německa a připojila se i Vysoká škola chemicko-technologická. Projekt trval 5 let a vložené náklady byly 1,8 milionu eur. Podnik vložil z vlastních zdrojů 20 % této částky, přes 45 % činila veřejná podpora a zbytek zaplatili ostatní partneři. V současnosti už Aquatest tuto techniku komercializuje na Slovensku, v Maďarsku a v Česku, třeba na výstavbě čističky v chemickém podniku. Hodnota zakázky - 14 milionů korun.
PROGRAM EUREKA vznikl v roce 1985 a jeho cílem je podporovat mezinárodní spolupráci mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Projekty mají výhradně civilní charakter a jejich výstupem musejí být nové špičkové výrobky, technologie nebo služby schopné komerčního využití. Na rozdíl od unijních Rámcových programů, EUREKA nemá nějaký společný fond. Obecně se vychází z předpokladu, že finanční náklady spojené s projekty si jejich účastníci hradí sami. Ve většině členských zemí existují účelové fondy vytvářené z veřejných (státních) zdrojů. Možnosti jejich získání podléhají národním pravidlům jednotlivých zemí. Většinou jsou to nevratné dotace a granty nebo půjčky s nižším úrokem, než je v zemi obvyklé.
Projekty se zaměřují hlavně na informační technologie, nové materiály, životní prostředí, biotechnologie a medicínské technologie, robotiku a automatizaci, komunikační technologie, energetiku, dopravu a lasery.
Mají dvě formy. Tu první tvoří tzv. clustery. Jedná se vlastně o oborové strategické iniciativy, do kterých se zapojují především velké podniky. K nim se pak přidávají střední a malé podniky, univerzity a výzkumné ústavy. Jde o mnohaleté projekty (4-10 let) v mikroelektronice (4 miliardy eur), informatice (3 miliardy eur), telekomunikacích (1 miliarda eur), energiích (1 miliarda eur), medicíně (690 milionů eur) atd.
Druhou formou jsou inovativní projekty, kde podniky samy navrhují téma a eventuálně i partnery. EUREKA poskytuje především malým a středním podnikům přístup k technologiím a jejich přenos do komerčního rozvoje. "Pro střední a malé podniky je EUREKA atraktivní, protože vyžaduje daleko menší administrativní přípravu a jednodušší způsob předložení návrhu projektu než rámcový program EU, a také rychlejší zahájení práce," říká dr. Svatopluk Halada, vedoucí sekretariátu EUREKA v ČR.
Letos vstoupilo do organizace Monako a San Marino, takže v programu je nyní 35 zemí z Evropy a Izrael. Albánie, Bulharsko a Ukrajina nejsou členy, ale v zemi je otevřena informační kancelář. Maroko má statut přidružené země. Na práci se podílí i Komise EU..
ČESKÁ REPUBLIKA vstoupila do programu v roce 1995 a hned od začátku jsme byli jednou z nejaktivnějších zemí. Mezi 35 zeměmi jsme na 4. místě, co do počtu iniciativ podniků. Jsme také na jednom z čelných míst jako země, jejíž firmy si vybírají za partnery podniky ze zahraničí. Stovky ukončených projektů se zúčastnilo 179 českých subjektů. Teď je zapojeno 156 organizací (25 velkých podniků, 70 SMP, 34 výzkumných ústavů a 27 vysokých škol).
Nejvíce participujeme na projektech nových materiálů, energetiky, biotechnologie a lékařské techniky, ale velmi slabá je naše účast v oblastech informačních a komunikačních technologií. V Eurece je tedy naše úspěšnost nepoměrně vyšší než v 6. rámcovém programu EU.
Od 1. července 2005 přebírá Česká republika, jako vůbec první z nově přijatých zemí, na rok předsednictví programu. Podle dr. Halady si ČR vytýčila tři hlavní cíle: naslouchat potřebám průmyslu, vystavět mosty (především mezi jednotlivými evropskými programy a s Evropskou investiční bankou) a posílit závazky jednotlivých zemí vůči programu EUREKA.
AUTOR: ALEŠ BLUMA
Není to úplně nová technika, ale společnost Aquatest z Prahy začala jako první v průmyslovém prostředí zkoumat, jak měnit rozložení mikrobů na matrici, aby složení mikrobů odpovídalo složení odpadní vody a proces byl účinnější a levnější.
Psal se rok 1996 a Česká republika už byla rok členem mezinárodní sítě Eureka. V Praze se pořádalo první setkání těch, kdo hledají partnery nebo nabízejí výzkumné projekty. S Aquatestem do toho šli vědci z Maďarska a Německa a připojila se i Vysoká škola chemicko-technologická. Projekt trval 5 let a vložené náklady byly 1,8 milionu eur. Podnik vložil z vlastních zdrojů 20 % této částky, přes 45 % činila veřejná podpora a zbytek zaplatili ostatní partneři. V současnosti už Aquatest tuto techniku komercializuje na Slovensku, v Maďarsku a v Česku, třeba na výstavbě čističky v chemickém podniku. Hodnota zakázky - 14 milionů korun.
PROGRAM EUREKA vznikl v roce 1985 a jeho cílem je podporovat mezinárodní spolupráci mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami. Projekty mají výhradně civilní charakter a jejich výstupem musejí být nové špičkové výrobky, technologie nebo služby schopné komerčního využití. Na rozdíl od unijních Rámcových programů, EUREKA nemá nějaký společný fond. Obecně se vychází z předpokladu, že finanční náklady spojené s projekty si jejich účastníci hradí sami. Ve většině členských zemí existují účelové fondy vytvářené z veřejných (státních) zdrojů. Možnosti jejich získání podléhají národním pravidlům jednotlivých zemí. Většinou jsou to nevratné dotace a granty nebo půjčky s nižším úrokem, než je v zemi obvyklé.
Projekty se zaměřují hlavně na informační technologie, nové materiály, životní prostředí, biotechnologie a medicínské technologie, robotiku a automatizaci, komunikační technologie, energetiku, dopravu a lasery.
Mají dvě formy. Tu první tvoří tzv. clustery. Jedná se vlastně o oborové strategické iniciativy, do kterých se zapojují především velké podniky. K nim se pak přidávají střední a malé podniky, univerzity a výzkumné ústavy. Jde o mnohaleté projekty (4-10 let) v mikroelektronice (4 miliardy eur), informatice (3 miliardy eur), telekomunikacích (1 miliarda eur), energiích (1 miliarda eur), medicíně (690 milionů eur) atd.
Druhou formou jsou inovativní projekty, kde podniky samy navrhují téma a eventuálně i partnery. EUREKA poskytuje především malým a středním podnikům přístup k technologiím a jejich přenos do komerčního rozvoje. "Pro střední a malé podniky je EUREKA atraktivní, protože vyžaduje daleko menší administrativní přípravu a jednodušší způsob předložení návrhu projektu než rámcový program EU, a také rychlejší zahájení práce," říká dr. Svatopluk Halada, vedoucí sekretariátu EUREKA v ČR.
Letos vstoupilo do organizace Monako a San Marino, takže v programu je nyní 35 zemí z Evropy a Izrael. Albánie, Bulharsko a Ukrajina nejsou členy, ale v zemi je otevřena informační kancelář. Maroko má statut přidružené země. Na práci se podílí i Komise EU..
ČESKÁ REPUBLIKA vstoupila do programu v roce 1995 a hned od začátku jsme byli jednou z nejaktivnějších zemí. Mezi 35 zeměmi jsme na 4. místě, co do počtu iniciativ podniků. Jsme také na jednom z čelných míst jako země, jejíž firmy si vybírají za partnery podniky ze zahraničí. Stovky ukončených projektů se zúčastnilo 179 českých subjektů. Teď je zapojeno 156 organizací (25 velkých podniků, 70 SMP, 34 výzkumných ústavů a 27 vysokých škol).
Nejvíce participujeme na projektech nových materiálů, energetiky, biotechnologie a lékařské techniky, ale velmi slabá je naše účast v oblastech informačních a komunikačních technologií. V Eurece je tedy naše úspěšnost nepoměrně vyšší než v 6. rámcovém programu EU.
Od 1. července 2005 přebírá Česká republika, jako vůbec první z nově přijatých zemí, na rok předsednictví programu. Podle dr. Halady si ČR vytýčila tři hlavní cíle: naslouchat potřebám průmyslu, vystavět mosty (především mezi jednotlivými evropskými programy a s Evropskou investiční bankou) a posílit závazky jednotlivých zemí vůči programu EUREKA.
AUTOR: ALEŠ BLUMA
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
