Čtvrtek, 28. března 2024

Genia loci voda neodnesla

Genia loci voda neodnesla
Povodeň vzala pražské Stromovce více než tisíc stromů. Dnes je znovu oblíbeným výletním místem, ale už nikdy nebude tím, čím byla dříve.

Psal se rok 1268, když Přemysl Otakar II. založil Královskou oboru. Pražané jsou mu za ni vděční dodnes. Oborou, známou spíše jako Stromovka, se v 21. století prohánějí veverky, ptactvo a sportovci. Jeden z největších pražských parků láká samozřejmě také k vycházkám.

Šumění větru v korunách stromů, tiché tóny harmoniky z Výstaviště či jazz z kulturní enklávy Šlechtova restaurace navozují pocit idyly. K té má ale tento park kvůli poslední povodni a obavám z tunelu pod Stromovkou přece jenom daleko.

VELKÁ VODA zaplavila před třemi lety asi třetinu Stromovky. Událost připomínají fotografie v "občerstvovně" poblíž bývalé Šlechtovy restaurace. Hladina Vltavy tu dosáhla 14. 8. 2002 výšky asi čtyř metrů, u některých stromů v dolní části parku stála ještě o čtyři metry výše. Aby toho nebylo málo, přišlo další rok velké sucho.

Nánosy bahna, které poškodily udržované trávníky a hlavně květinové záhony, rychle zmizely. Z parku bylo vyvezeno asi 25 tisíc m3 bahna a usazenin. Některé rarity jako růžový sad zmizely v nenávratnu. Šlechtovka, původně královská dvorana z konce 17. století, přestavěná na dolní letohrádek a pak na restauraci, navzdory desítkám let chátrání přežila.

Podle Václavy Čermákové z odboru ochrany prostředí pražského magistrátu bylo zatím třeba odstranit 1120 odumřelých stromů. "Teď k nim má být přibýt dalších 64, které uschly. Padají, vyvracejí se a rozlamují. Hlavně v dolní části Stromovky, kde může být při větru a dešti nebezpečno," varuje Čermáková.

Park byl po povodních uzavřen. První zprávy hovořily o tom, že až na rok. Nakonec byl zpřístupněn na apríla roku 2003. "S následky povodní jsme se vyrovnali velmi rychle. Hodně nám pomohli dobrovolní brigádníci, nebylo ani třeba zvyšovat počet 25 lidí, kteří se starají o údržbu parku," konstatuje Pavel Langmayer, který ve Stromovce zahradničí od roku 1992.

Pražský magistrát, který se o park, až na některé lokality, jako je Šlechtova restaurace, stará od poloviny 90. let, přišly úpravy bývalé Královské obory po povodních asi na 34 milionů korun a počítá se, že bude třeba ještě dalších pět.

KOLIK STROMŮ bude ještě třeba vykácet? "Na to je těžká odpověď. Mnohým uhnily kořeny a při silném větru nebo dešti nevydrží," upozorňuje Langmayer. Veverky, které patří k tradičním "nájemníkům" Stromovky, přestály živelní pohromu bez problémů . Kukačky, které bylo dříve možné slyšet i v okolí Stromovky, se však už neozývají. Většina naplavených ryb byla vylovena a nasazena do větších a čistších vod.

Rychle ožila kulturní enkláva Stromovka, kterou založil Spolek přátel bezbariérového divadla Královské obory s Občanskou iniciativou pro podporu znovuobnovení Šlechtovy restaurace. V dřevěné ohradě sousedící s restaurací zní hlavně o víkendech hudba. Altán a další prostory enklávy lákají i k výstavám a divadelním představením. Kdo nezažil sváteční prosluněné odpoledne při klasickém jazzu Smetáčkovců nebo velebně znějící Vánoční mši Jana Jakuba Ryby, má čeho litovat.

Stále ne v plném lesku, přesto ale důstojně, oslavila loni Stromovka dvě stě let do zpřístupnění veřejnosti. Do roku 1804 ji mohli lidé navštěvovat jen na svatého Gotharda, tedy 5. května, a o Velikonocích. Přes pestrou historii se tu čas téměř zastavil v roce 1536, kdy byla obora obehnána zdí se šesti vížkami. I dnes vede do Stromovky šest vchodů.

Plocha zeleně - 86 hektarů - zůstala prakticky stejná, jak ji kdysi vyměřili 1500 krát 1000 kroky. O část výměry přišel park díky výstavbě podmokelské a buštěhradské železnice a Výstaviště. Přesto si víceméně zachoval původní obrysy. Na tom nezměnily nic ani záplavy.

ZNÍ TO CYNICKY, ale voda parku také pomohla. Přinesla totiž nové úvahy o tom, jak by měl areál vlastně vypadat. Podle architekta Zdeňka Lukeše, který se Stromovce hodně věnuje, byl park po desetiletí zanedbáván a vyžaduje postupnou kultivaci, včetně staveb na jeho území. "K pracím provedeným při odstraňování následků povodní nemám zásadní výhrady. Je to ale teprve začátek. Zjevně však chybějí peníze," usuzuje Lukeš.

Výdaje na úpravu parku, včetně drobných staveb, výdajů na nový povrch cest, výsadbu, drobnou architekturu a vodní prvky odhaduje na 50-100 milionů korun, náklady na rekonstrukci Šlechtovy restaurace mohou dokonce činit 200-400 milionů.

V objektu byla podle Jaroslavy Špiclové z Obvodního úřadu Prahy 7 ještě před povodněmi instalována nová trafostanice a přípojky inženýrských sítí. Vzhledem k budování průzkumné štoly, na kterou bude dohlížet magistrát, zapůjčila Praha 7 restauraci "velké radnici".

Chystaný tunel tak oddaluje šanci, že se Praze 7 konečně podaří získat investora, až k roku 2010. Stálo by to asi více než kdysi odhadovaných 180 milionů. Investoři měli velké plány a zjevně i oči. Měla zde být třeba galerie a restaurace. Jenže objekt je v památkově chráněném území, kde platí zákaz vjezdu, což omezuje možnosti investorů.

Povodeň by už tuto lokalitu ohrozit neměla. "V červenci byly na dvou železničních podjezdech úspěšně vyzkoušeny mobilní prvky EKO-SYSTÉM. Umožňují postavit hráz, která o 30 centimetrů přesahuje maximální hladinu povodně před třemi lety," říká ředitel odboru městského investora pražského magistrátu Jiří Toman. Mobilní hrazení stojí 2,62 mil. Kč.

Spodní, tedy podmokelská dráha, procházející oborou, tvoří podle Tomana část protipovodňové linie. Na ni navazují přibližně od mostu elektrické dráhy přes Vltavu zídky, mobilní prvky a hrázky, které chrání Holešovice v oblouku podél Vltavy až po Hlávkův most. Zábrany v podjezdech by tedy měly vyloučit, aby voda z Vltavy zalila znovu Stromovku.

ROZVODNĚNÁ VLTAVA zpozdila výstavbu městského okruhu, jehož součástí jsou ve více než čtyřkilometrovém úseku od Špejcharu do Pelc--Tyrolky hloubené tunely pod Letnou a na ně navazující ražené tunely. Ty mají měřit 2,21 kilometru, procházet pod Stromovkou, místním plavebním kanálem, Císařským ostrovem a korytem Vltavy a ústit v Troji.

Projekt vyvolal hodně emocí. Volné sdružení 38 občanských iniciativ SOS Praha zorganizovalo v roce 2000 petiční akci na záchranu Letné a Stromovky. Marně. Po řadě odvolání byla v polovině roku 2003 výstavba městského okruhu včetně tunelu pod Stromovkou definitivně schválena.

Ve dvoukolovém výběrovém řízení zvítězila alternativa Blanka s raženými tunely. Podle Josefa Tomečka z Inženýringu Dopravních staveb Praha, který městský okruh zaštiťuje, ji mají tvořit dvě tunelové trouby. V každé budou dva stejnosměrné jízdní pruhy, v okolí křižovatek rozšířené o další pruh.

Povodně zpomalily dokončení průzkumné štoly z Troje ke Šlechtově restauraci, které mají ověřit geologické podmínky pro ražbu tunelu a případný vliv na Stromovku. Podle Tomečka ještě zbývá vyrazit 45 metrů štoly. Ta by měla být dokončena v závěru letošního roku.

Skluz má i stavební povolení na tunel Blanka. Nebude zahájena letos, ale v lepším případě až koncem příštího roku. Výstavba má trvat pět let. Včetně dopadů inflace by mohla podle Tomečka stát 14,68 mld. Kč.

"Faunu ve Stromovce tunel neovlivní," tvrdí Čermáková. Podle studie Miloše Pejchala z Mendelovy zemědělské a lesnické fakulty v Brně by neměl mít žádný dopad ani na stromy a další vegetaci parku. "Pokud bude dodržena plánovaná technologie a nepřijde mimořádně nepříznivé počasí, čímž míním sucho jako v roce 1947," upřesnil Pejchal.

ODPŮRCI TUNELU se obávají nedodržení navrhované technologie. Vysoká cena by prý mohla přimět investora, aby nahradil ražené tunely hloubenými, což by Stromovce neprospělo.

Architektu Lukešovi tunel v projektované podobě nevadí. Je v dostatečné hloubce (podle Tomečka má činit minimální výška nadloží devět metrů) a jeho odvětrávání leží mimo území parku. Stavba může navíc přinést nějaké peníze na záchranu Šlechtovy restaurace a další rekultivace. "Vadí mi ale celková koncepce řešení pražské dopravy. Prioritou musí být dokončení dálničního okruhu kolem Prahy. Žádná z variant tunelu dopravní problémy nevyřeší, jen přenese komplikace jinam," varuje Lukeš.

Výstavba tunelu pod Stromovkou má přesunout část dopravy z přetížené Veletržní a jiných ulic v Praze 7 i dalších obvodech jinam. Někdy ovšem nové komunikace ještě zvýší provoz na těch stávajících. Boj pražských obvodů o vedení klíčových silničních tahů bude asi pokračovat.

BUDOUCNOST STROMOVKY mají kromě dopraváků, vodohospodářů a zahradníků v rukou architekti. Magistrát totiž vyhlásil v červnu dvoukolovou soutěž na její budoucí podobu. Výsledky chce vyhlásit v únoru, o některých záměrech se hovoří už dnes. Podle Čermákové se uvažuje o založení nového rozária poblíž Planetária. Spíše v rovině spekulací se zatím hovoří o vzniku informačního centra a restaurace ze střediska zahradnických služeb.

Objevily se i úvahy o prodloužení konečné tramvají ke Šlechtově restauraci. Podél cesty mezi zadní branou Výstaviště k vyhořelému Bruselskému pavilonu má vzniknout pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej.

Čedok kdysi lákal klienty za hranice všedních dnů. V Praze stačí zajít právě sem. Pěšky, na kole či na kolečkových bruslích, v zimě na běžkách. Nebo jen tak posedět na břehu rybníka nebo v některém zákoutí parku.

Kdo má čas, může zkusit projít oněch tisíc krát patnáct set kroků, které zelenou plochu vymezují. Třeba objeví něco nového, bez pasu a zdarma.

AUTOR: FRANTIŠEK MAŠEK
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů