Pohraniční město spojilo historii s budoucností. Nové Hrady se nyní stávají nejen místem památek a turistiky, ale i vzdělávání a biotechnologií.
Věda na zámku
Nad romantickým údolím malebné jihočeské říčky Stropnice se tyčí skála. Stojí na ní pěkný hrad z třináctého století. Jeho posádka střežila obchodní stezku do Vitorazska. O zdejší kraj se mnohokrát válčilo. Do Rakouska je z Nových Hradů jen asi kilometr a půl. Státní hranice po dlouhá léta poznamenávala život města a okolí. Dnes je ale všechno úplně jinak.
Kousek za hradním příkopem čeští i rakouští turisté svorně obdivují překrásné náměstí s renesanční radnicí. Celou protější stranu náměstí zabírá historická Rezidence Buquoyů. Generál Karel Bonaventura Buquoy bojoval proti českým stavovským vojskům. V roce 1620 obdržel od císaře novohradské panství - jako náhradu za nevyplacenou odměnu. Buquoyové sice pocházeli z Francie, ale přišla s nimi germanizace. Osud města byl s tímto rodem svázán až do dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Po válce a odsunu dosídlili Nové Hrady obyvatelé českého vnitrozemí a také Slováci z Maďarska i Rumunska. Dnešní děti na náměstí však více než pohnutá historie zajímá zmrzlina. Dospělí bez rozdílu národnosti popíjejí výtečné pivo.
Turisté jdou dál a všude mají co obdivovat: památkově chráněné domy, starodávnou lékárnu, pozdně gotický kostel svatého Petra a Pavla. Ze sedmnáctého století pochází klášter servitů, barokní skvost s ochozy a s bohatě zdobenými místnostmi. Do roku 1987 v něm sídlila rota pohraniční stráže. Nyní, po nákladné a citlivé rekonstrukci, budovy opět slouží původnímu účelu.
AKADEMICKÝ INKUBÁTOR. Pak už je tu empírový Nový zámek, architektonicky čistá trojkřídlá budova, za kterou se rozprostírá památkově chráněný park s jezírkem. Zde čeká překvapení. Od roku 2001 sídlí na zámku činorodé Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady.
Před deseti lety by asi málokdo předpokládal, že se málo známé pohraniční městečko stane střediskem vzdělanosti, že zde budou probíhat významné mezinárodní konference, že sem natrvalo přijdou špičkoví badatelé. Nicméně k tomu došlo. Síly spojila Akademie věd, které nyní zámek patří, a Jihočeská univerzita. Přispěla Evropská unie, kraj i radnice.
Dalibor Štys, ředitel Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity, se právě přestěhoval. Bydlí teď přímo na zámku; dojíždění od Českých Budějovic už bylo příliš únavné. Ředitel má za sebou i tříleté působení ve Švédsku. Na Nové Hrady nedá dopustit.
"Sem jdou lidé proto, aby mohli dělat svou práci pořádně," tvrdí. "Je to účinný filtr - pracují zde pouze nadšenci, kteří berou výzkum a biotechnologie jako náplň života, jako své poslání. Člověk, který chce jen tak proplouvat, sem z velkoměsta nepůjde."
Za svůj hlavní cíl považuje doktor Štys přenos výsledků bádání do života. S přispěním peněz z Evropské unie byl založen technologický inkubátor. Činnost zahájil v březnu a má připravit podmínky pro vznik malých technologických firem.
K ČEMU JE DOBRÝ KLÁŠTER. První projekty se už rodí. "Vůči CzechInvestu máme závazek, že za 2,5 roku zde bude nejméně pět nových firem a dalším dvěma budeme odborně pomáhat a radit," uvedl Štys. Pokud jde o poradenství, slib už je více než naplněn - centrum pomáhá asi patnácti podnikům. "Na začátku nás podržel klášter," vzpomíná Štys. U mnichů bylo zázemí, jídlo a ubytování. V nádherné klášterní jídelně se vědci i studenti dodnes stravují. Pak se vracejí ke svým pokusům do moderních laboratoří nebo k unikátnímu bioreaktoru patentované konstrukce, který umožňuje pěstování jakýchkoli řas. Potenciální využití je hlavně ve výrobě potravních doplňků, diagnostických materiálů a léčiv.
V červenci tradičně probíhá letní škola pro středoškoláky a vysokoškoláky. Jedničky na vysvědčení nestačí, přijet mohli jen ti opravdu nejlepší, hlavně úspěšní účastníci různých olympiád. Kromě Čechů jsou zde mladí lidé z Rakouska, USA, Indie, Litvy, Běloruska, Ruska a Slovenska. Lepší propagaci České republiky si lze jen těžko představit.
"Mezinárodní rozměr je pro mne velmi důležitý," svěřuje se Štys. Partnery v Rakousku dnes navštěvuje víc než Prahu. A těší se, že z oblasti na obou stranách hranic vzniká "znalostní euroregion", a to na půdorysu současného euroregionu nazvaného Silva Nortica.
Z PRAHY DO HOR. Markéta Kubátová přišla do akademického centra letos v únoru. Podmínky v pohraničí jsou mnohem drsnější, než byla zvyklá z Prahy. Bydlí v Dobré Vodě, asi sedm kilometrů od Nových Hradů, a zažila situaci, kdy se kvůli sněhovým závějím nemohla dostat do práce. V hlavním městě zastávala řídicí funkci ve významné společnosti, avšak změny vůbec nelituje.
"Rozhodla jsem se vyměnit metropoli za tento krásný kraj. Shodou okolností zde byla možnost uplatnění, protože někdo se o zámek a jeho rekonstrukci musí starat," líčí. Stala se manažerkou konferenčního centra a pak zástupkyní ředitele Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd. Jejím úkolem je přebudovat konferenční centrum a rozšířit ubytovací kapacity v areálu zámku.
"Pro vědecká sympozia máme ideální prostředí, protože tu vládne naprostý klid," říká. "Tady člověk úplně vypne, může se soustředit jen na to, o co jde na konferenci. A pak ještě využije různých atrakcí okolí - může třeba navštívit kouzelné Novohradské hory."
Buquoyové měli na zámku i divadlo, které poslouží jako jednací sál. K dosavadním asi pětadvaceti "studentským" lůžkům přibude třicet v lépe vybavených pokojích. Účastníci konferencí se mohou ubytovávat také v klášteře či v nedalekém hotelu.
"Historie a věda se dají skloubit," zdůraznila Kubátová. Dnešní vědci ostatně mají na co navázat - hrabě Jiří Buquoy byl významný fyzik a filozof z počátku 19. století, Buquoyové také začali s ochranou nedalekých pralesů a zároveň nechali v okolí města vysázet dovážené druhy dřevin.
"Snažíme se zámek oživit a přilákat k němu občany, v létě například bude na zahradě hrát Jihočeské divadlo," dodala Kubátová.
STAROSTŮV BOJ. O vznik akademického a univerzitního centra se výrazně zasloužil starosta František Štangl (ODS). Na zámku od roku 1958 působila střední zemědělská škola. Po reorganizaci v 90. letech její část přešla do Trhových Svinů a druhá část do Českých Budějovic. Zámek osiřel. Starosta začal bojovat o jeho smysluplné využití. Nakonec přesvědčil tehdejšího ministra školství Eduarda Zemana, Akademii věd ČR, vedení Jihočeského kraje i Jihočeskou univerzitu, že z Nových Hradů by se mohlo stát středisko vědy, výzkumu a vzdělávání.
"Významným mezníkem bylo, že se nám podařilo získat z programu Phare prostředky na výstavbu bioreaktoru a čistého biotechnologického provozu ve výši 1,4 milionu eur," vyzdvihl Štangl. V centru dnes kromě studentů působí 17 vědeckých pracovníků a 23 doktorandů.
"Uvažujeme o výstavbě řadových nízkoenergetických domků, což by vedlo ke stabilizaci vědeckých sil. Akademické centrum a na ně napojené nové firmy považujeme za jeden z pilířů budoucího rozvoje města," doplnil starosta.
Sporů s někdejším šlechtickým rodem se neobává. Buquoyové vznesli na počátku 90. let velké restituční nároky, které ale byly českými soudy definitivně zamítnuty.
VZHŮRU DO PŘÍRODY. Dalším pilířem rozvoje Nových Hradů bude podle starosty turistika a ozdravné pobyty. Na pořadu dne je využití Rezidence, kde mají vzniknout nové ubytovací možnosti. Město dokázalo na záchranu památek získat prostředky z Ministerstva kultury, Ministerstva životního prostředí i z dalších zdrojů, takže prošlo výraznou regenerací. Loni se probojovalo mezi tři finalisty soutěže o titul Historické město roku.
V okolí vede několik naučných stezek. Zajímavé je například Tereziino údolí, anglický park kolem Stropnice, kde rostou exotické dřeviny a hučí umělý vodopád. K pěším toulkám lákají málo známé, leč úchvatné kopce, jako Vysoká, Kuní hora či Kraví hora s novou rozhlednou. Prales Hojná Voda a Žofínský prales představují nejstarší chráněná území v Evropě. Po pohraničnících zbyla uprostřed lesů síť solidních cest, takže Novohradsko je i rájem pro milovníky jízdních kol.
AUTOR: PETR KORBEL
Kousek za hradním příkopem čeští i rakouští turisté svorně obdivují překrásné náměstí s renesanční radnicí. Celou protější stranu náměstí zabírá historická Rezidence Buquoyů. Generál Karel Bonaventura Buquoy bojoval proti českým stavovským vojskům. V roce 1620 obdržel od císaře novohradské panství - jako náhradu za nevyplacenou odměnu. Buquoyové sice pocházeli z Francie, ale přišla s nimi germanizace. Osud města byl s tímto rodem svázán až do dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Po válce a odsunu dosídlili Nové Hrady obyvatelé českého vnitrozemí a také Slováci z Maďarska i Rumunska. Dnešní děti na náměstí však více než pohnutá historie zajímá zmrzlina. Dospělí bez rozdílu národnosti popíjejí výtečné pivo.
Turisté jdou dál a všude mají co obdivovat: památkově chráněné domy, starodávnou lékárnu, pozdně gotický kostel svatého Petra a Pavla. Ze sedmnáctého století pochází klášter servitů, barokní skvost s ochozy a s bohatě zdobenými místnostmi. Do roku 1987 v něm sídlila rota pohraniční stráže. Nyní, po nákladné a citlivé rekonstrukci, budovy opět slouží původnímu účelu.
AKADEMICKÝ INKUBÁTOR. Pak už je tu empírový Nový zámek, architektonicky čistá trojkřídlá budova, za kterou se rozprostírá památkově chráněný park s jezírkem. Zde čeká překvapení. Od roku 2001 sídlí na zámku činorodé Akademické a univerzitní centrum Nové Hrady.
Před deseti lety by asi málokdo předpokládal, že se málo známé pohraniční městečko stane střediskem vzdělanosti, že zde budou probíhat významné mezinárodní konference, že sem natrvalo přijdou špičkoví badatelé. Nicméně k tomu došlo. Síly spojila Akademie věd, které nyní zámek patří, a Jihočeská univerzita. Přispěla Evropská unie, kraj i radnice.
Dalibor Štys, ředitel Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity, se právě přestěhoval. Bydlí teď přímo na zámku; dojíždění od Českých Budějovic už bylo příliš únavné. Ředitel má za sebou i tříleté působení ve Švédsku. Na Nové Hrady nedá dopustit.
"Sem jdou lidé proto, aby mohli dělat svou práci pořádně," tvrdí. "Je to účinný filtr - pracují zde pouze nadšenci, kteří berou výzkum a biotechnologie jako náplň života, jako své poslání. Člověk, který chce jen tak proplouvat, sem z velkoměsta nepůjde."
Za svůj hlavní cíl považuje doktor Štys přenos výsledků bádání do života. S přispěním peněz z Evropské unie byl založen technologický inkubátor. Činnost zahájil v březnu a má připravit podmínky pro vznik malých technologických firem.
K ČEMU JE DOBRÝ KLÁŠTER. První projekty se už rodí. "Vůči CzechInvestu máme závazek, že za 2,5 roku zde bude nejméně pět nových firem a dalším dvěma budeme odborně pomáhat a radit," uvedl Štys. Pokud jde o poradenství, slib už je více než naplněn - centrum pomáhá asi patnácti podnikům. "Na začátku nás podržel klášter," vzpomíná Štys. U mnichů bylo zázemí, jídlo a ubytování. V nádherné klášterní jídelně se vědci i studenti dodnes stravují. Pak se vracejí ke svým pokusům do moderních laboratoří nebo k unikátnímu bioreaktoru patentované konstrukce, který umožňuje pěstování jakýchkoli řas. Potenciální využití je hlavně ve výrobě potravních doplňků, diagnostických materiálů a léčiv.
V červenci tradičně probíhá letní škola pro středoškoláky a vysokoškoláky. Jedničky na vysvědčení nestačí, přijet mohli jen ti opravdu nejlepší, hlavně úspěšní účastníci různých olympiád. Kromě Čechů jsou zde mladí lidé z Rakouska, USA, Indie, Litvy, Běloruska, Ruska a Slovenska. Lepší propagaci České republiky si lze jen těžko představit.
"Mezinárodní rozměr je pro mne velmi důležitý," svěřuje se Štys. Partnery v Rakousku dnes navštěvuje víc než Prahu. A těší se, že z oblasti na obou stranách hranic vzniká "znalostní euroregion", a to na půdorysu současného euroregionu nazvaného Silva Nortica.
Z PRAHY DO HOR. Markéta Kubátová přišla do akademického centra letos v únoru. Podmínky v pohraničí jsou mnohem drsnější, než byla zvyklá z Prahy. Bydlí v Dobré Vodě, asi sedm kilometrů od Nových Hradů, a zažila situaci, kdy se kvůli sněhovým závějím nemohla dostat do práce. V hlavním městě zastávala řídicí funkci ve významné společnosti, avšak změny vůbec nelituje.
"Rozhodla jsem se vyměnit metropoli za tento krásný kraj. Shodou okolností zde byla možnost uplatnění, protože někdo se o zámek a jeho rekonstrukci musí starat," líčí. Stala se manažerkou konferenčního centra a pak zástupkyní ředitele Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd. Jejím úkolem je přebudovat konferenční centrum a rozšířit ubytovací kapacity v areálu zámku.
"Pro vědecká sympozia máme ideální prostředí, protože tu vládne naprostý klid," říká. "Tady člověk úplně vypne, může se soustředit jen na to, o co jde na konferenci. A pak ještě využije různých atrakcí okolí - může třeba navštívit kouzelné Novohradské hory."
Buquoyové měli na zámku i divadlo, které poslouží jako jednací sál. K dosavadním asi pětadvaceti "studentským" lůžkům přibude třicet v lépe vybavených pokojích. Účastníci konferencí se mohou ubytovávat také v klášteře či v nedalekém hotelu.
"Historie a věda se dají skloubit," zdůraznila Kubátová. Dnešní vědci ostatně mají na co navázat - hrabě Jiří Buquoy byl významný fyzik a filozof z počátku 19. století, Buquoyové také začali s ochranou nedalekých pralesů a zároveň nechali v okolí města vysázet dovážené druhy dřevin.
"Snažíme se zámek oživit a přilákat k němu občany, v létě například bude na zahradě hrát Jihočeské divadlo," dodala Kubátová.
STAROSTŮV BOJ. O vznik akademického a univerzitního centra se výrazně zasloužil starosta František Štangl (ODS). Na zámku od roku 1958 působila střední zemědělská škola. Po reorganizaci v 90. letech její část přešla do Trhových Svinů a druhá část do Českých Budějovic. Zámek osiřel. Starosta začal bojovat o jeho smysluplné využití. Nakonec přesvědčil tehdejšího ministra školství Eduarda Zemana, Akademii věd ČR, vedení Jihočeského kraje i Jihočeskou univerzitu, že z Nových Hradů by se mohlo stát středisko vědy, výzkumu a vzdělávání.
"Významným mezníkem bylo, že se nám podařilo získat z programu Phare prostředky na výstavbu bioreaktoru a čistého biotechnologického provozu ve výši 1,4 milionu eur," vyzdvihl Štangl. V centru dnes kromě studentů působí 17 vědeckých pracovníků a 23 doktorandů.
"Uvažujeme o výstavbě řadových nízkoenergetických domků, což by vedlo ke stabilizaci vědeckých sil. Akademické centrum a na ně napojené nové firmy považujeme za jeden z pilířů budoucího rozvoje města," doplnil starosta.
Sporů s někdejším šlechtickým rodem se neobává. Buquoyové vznesli na počátku 90. let velké restituční nároky, které ale byly českými soudy definitivně zamítnuty.
VZHŮRU DO PŘÍRODY. Dalším pilířem rozvoje Nových Hradů bude podle starosty turistika a ozdravné pobyty. Na pořadu dne je využití Rezidence, kde mají vzniknout nové ubytovací možnosti. Město dokázalo na záchranu památek získat prostředky z Ministerstva kultury, Ministerstva životního prostředí i z dalších zdrojů, takže prošlo výraznou regenerací. Loni se probojovalo mezi tři finalisty soutěže o titul Historické město roku.
V okolí vede několik naučných stezek. Zajímavé je například Tereziino údolí, anglický park kolem Stropnice, kde rostou exotické dřeviny a hučí umělý vodopád. K pěším toulkám lákají málo známé, leč úchvatné kopce, jako Vysoká, Kuní hora či Kraví hora s novou rozhlednou. Prales Hojná Voda a Žofínský prales představují nejstarší chráněná území v Evropě. Po pohraničnících zbyla uprostřed lesů síť solidních cest, takže Novohradsko je i rájem pro milovníky jízdních kol.
AUTOR: PETR KORBEL
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
