zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Větrná energie má problém - referenda

03.08.2005
Obecné
Větrná energie má problém - referenda
V Koclířově na Svitavsku nebude stát osm až deset nových větrných elektráren za téměř tři čtvrtě miliardy korun. A patnáct větrníků nechtějí ani lidé v obcích Líšťany a Jimlín na Lounsku.
Obecní referenda tak hatí plány investorů, kteří chtějí větrné elektrárny stavět. V Koclířově chtěla větrnou farmu o výkonu dvacet až dvacet čtyři megawattů postavit společnost Větrná energie Morava s rakouským kapitálem.

Obavy lidí
Z tři sta padesáti lidí se ale ve víkendovém referendu proti stavbě větrníků postavilo více než dvě stě lidí. "Zvítězil zdravý rozum, takové monstrum sem nepatří," uvedl jeden z organizátorů protestů proti větrným elektrárnám Petr Vostřel. "Výsledek referenda znamená zřejmě úplný konec projektu," uvedl pro agenturu ČTK Alexandr Szotkowski ze společnosti Větrná energie Morava.
Koclířov a obce na Lounsku nejsou prvními místy v zemi, kde lidé zastavili plány na výstavbu větrných elektráren. Ty už odmítli například zastupitelé Šluknova na severu Čech nebo v Jeseníkách na severu Moravy. V referendu se proti výstavbě elektráren postavili také obyvatelé na Božím Daru na Karlovarsku. Argumenty odpůrců stožárů jsou přitom stejné - jde především o obavy z vlivu elektráren na životní prostředí a hluku.

Někde už fungují
V některých lokalitách se už ale podařilo zahájit provoz nových větrníků nebo se dohodnout s obcemi. Na Karlovarsku tak zahájily zkušební provoz první dvě větrné elektrárny, investoři už připravují výstavbu dalších asi dvaceti pěti stožárů.
Další větrný park už funguje v Krušných horách u obce Loučná, osmi sty tisíci eur na jeho stavbu chomutovské společnosti GreenLines přispělo také německé ministerstvo životního prostředí. To nyní dalo na stavbu nového věrného parku u obce Rusová, který má elektřinou zásobovat na 11 tisíc domácnosti, další asi dva milióny eur, celková investice přitom bude 6,5 miliónu eur. "Jen v Česku může větrný park zabránit produkci až deseti tisíc tun oxidu uhličitého ročně," uvedl německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin
Ani stavbě 83 větrných elektráren v blízkosti hraničního přechodu Hora svatého Šebestiána na Chomutovsku už nestojí v cestě protesty většiny obcí a ekologů. Investoři ze společnosti Proventi se dohodli na ústupcích v tom, že stožáry nebudou stát v místech, kde by ohrožovaly například chráněné ptáky. Investoři navíc obcím slíbili desítky miliónů korun. Nyní se čeká na stanovisko ministerstva životního prostředí, to má být dokončeno do začátku září.

Ceny mohou odradit
Energetický regulační úřad stanovil, že by od začátku příštího roku měla klesnout výkupní cena u větrných elektráren a to z nynějších 2,60 koruny za kilowatthodinu pod úroveň 2,50 koruny. Ekologové i odborníci zabývající se větrnou energií předpokládají, že pokles cen povede k tomu, že elektrárny vyrostou jenom na místech, kde je silný vítr. "Určitě si investoři budou více rozmýšlet, kde větrníky postavit, míst se silným a stálým větrem není v Česku zase tak moc. Proto je určitě vhodnější podpora třeba spalování biomasy nebo využití sluneční energie, ceny úřad nastavil poměrně rozumně," uvedl Petr Štěpán, poradce ve využití obnovitelných zdrojů energie. Podobný názor mají také zástupci České energetické agentury. V Česku jsou vhodné podmínky pro stavbu větrníků především v Krušných a Jizerských horách, v Krkonoších, v Jeseníkách, na Šumavě, na Vysočině.
Podle studie firmy Euroenergy, která ji představila společně se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, by navíc výstavba stovek nových větrných elektráren znamenalo zvýšení cen elektřiny pro domácnosti o několik procent
Ministerstvo životního prostředí už vydalo také mapu země, kde jsou vyznačeny oblasti, kde je výstavba větrných elektráren nejvhodnější a dotkne se co nejméně životního prostředí. Podle dohod s Evropskou unií by v Česku měly obnovitelné zdroje do roku 2010 vyrábět osm procent elektřiny. Z toho by se 18 procent mělo vyrábět za pomoc větru, po 21 procentech v malých a velkých vodních elektrárnách a 40 procent spalováním biomasy.
Přitom jsou země, kde je podíl větrných elektráren mnohem vyšší. Největším světovým výrobcem elektřiny z větru je Německo, které loni provozovalo 16 543 větrnýchelektráren, které se na celkové německé výrobě elektřiny podílely z více než čtyř procent. Mezi další významné evropské výrobce patří Španělsko, Dánsko, Nizozemsko nebo Rakousko.


Větrné elektrárny v Česku
Nynější stav
V provozu je asi 25 elektráren s celkovým výkonem 16,8 MW (meziroční nárůst o polovinu).
Odhad Ministerstva životního prostředí do roku 2010
Celkové investice: cca 18 miliard korun
Celkový počet elektráren: 900 až 1800
Roční výroba elektřiny z větru v roce 2010: 930 gigawatthodin
Největší připravovaná investice
Společnost Czech Venti chce v Krušných horách postavit větrný park s 91 větrnými elektrárnami a výkonem 182 megawattů za 230 miliónů eur.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí