Fondy a čeští zemědělci
Přestože jinde to s vyplácením evropských peněz skřípe, jindy nespokojení
zemědělci si na dotace z unie příliš nestěžují.
Zádrhel se počátkem roku objevil u potravinářských firem, které žádaly o podpory
v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Žádosti nejprve přijímalo bez
problémů Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenže vzápětí prohlásilo, že podle
pravidel EU smí například dotovat cukráře nebo pekaře, ale už ne výrobu mléčných
nebo masných výrobků. To přísluší Ministerstvu zemědělství. Selhání úředníků
připravilo podle Potravinářské komory podnikatele o stovky miliónů korun.
"Ministerstvo zemědělství už připravilo návrh na dotování z národních zdrojů.
Půjde do vlády a zároveň takovou výjimku schvaluje Brusel. V tomto přechodném
programu bude asi 210 miliónů korun," říká šéf komory Jaroslav Camplík.
Zatímco potravináři zápolí řádově o stovky miliónů korun, zemědělci mají letos
dostat přes třicet miliard.
Díky fungující Platební agentuře, již spravuje Státní zemědělský intervenční
fond, probíhá rozdělování podpor většinou bez potíží. Nedávno si pouze stěžovali
na zpoždění plateb ekologičtí farmáři, kteří dostávají dotace například za to,
že na polích nepoužívají chemii.
Hlavním problémem pro rolníky po vstupu do unie tak není špatná práce úředníků,
ale změna v systému vyplácení dotací. Ještě loni získali podstatnou část dotací
už začátkem roku. Systém Bruselu ale takové zálohové platby neumožňuje a peníze
naopak přicházejí zpětně, začínají se vyplácet vždy až koncem roku.
Evropskou unii ovšem čeká v příštím rozpočtovém období klíčová změna v agrární
dotační politice. Začne skutečně důsledně odlišovat dotace na produkci, které
musí i pod tlakem Světové obchodní organizace snižovat, a podpory pro rozvoj
venkova. Dosud všechno zahrnoval fond EAGGF, ten se ale rozdělí na dva - na
Evropský zemědělský garanční fond EAGF a Fond rozvoje venkova EAFRD. "Z
garančního fondu se budou financovat takzvané přímé platby na produkci či
vývozní dotace, z fondu rozvoje venkova například infrastruktura na vesnicích,
nezemědělská produkce nebo oblasti méně příznivé pro zemědělskou výrobu,"
vysvětluje státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman.
Přestože jinde to s vyplácením evropských peněz skřípe, jindy nespokojení zemědělci si na dotace z unie příliš nestěžují.
Zádrhel se počátkem roku objevil u potravinářských firem, které žádaly o podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Žádosti nejprve přijímalo bez problémů Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenže vzápětí prohlásilo, že podle pravidel EU smí například dotovat cukráře nebo pekaře, ale už ne výrobu mléčných nebo masných výrobků. To přísluší Ministerstvu zemědělství. Selhání úředníků připravilo podle Potravinářské komory podnikatele o stovky miliónů korun.
"Ministerstvo zemědělství už připravilo návrh na dotování z národních zdrojů. Půjde do vlády a zároveň takovou výjimku schvaluje Brusel. V tomto přechodném programu bude asi 210 miliónů korun," říká šéf komory Jaroslav Camplík.
Zatímco potravináři zápolí řádově o stovky miliónů korun, zemědělci mají letos dostat přes třicet miliard.
Díky fungující Platební agentuře, již spravuje Státní zemědělský intervenční fond, probíhá rozdělování podpor většinou bez potíží. Nedávno si pouze stěžovali na zpoždění plateb ekologičtí farmáři, kteří dostávají dotace například za to, že na polích nepoužívají chemii.
Hlavním problémem pro rolníky po vstupu do unie tak není špatná práce úředníků, ale změna v systému vyplácení dotací. Ještě loni získali podstatnou část dotací už začátkem roku. Systém Bruselu ale takové zálohové platby neumožňuje a peníze naopak přicházejí zpětně, začínají se vyplácet vždy až koncem roku.
Evropskou unii ovšem čeká v příštím rozpočtovém období klíčová změna v agrární dotační politice. Začne skutečně důsledně odlišovat dotace na produkci, které musí i pod tlakem Světové obchodní organizace snižovat, a podpory pro rozvoj venkova. Dosud všechno zahrnoval fond EAGGF, ten se ale rozdělí na dva - na Evropský zemědělský garanční fond EAGF a Fond rozvoje venkova EAFRD. "Z garančního fondu se budou financovat takzvané přímé platby na produkci či vývozní dotace, z fondu rozvoje venkova například infrastruktura na vesnicích, nezemědělská produkce nebo oblasti méně příznivé pro zemědělskou výrobu," vysvětluje státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman.
Zádrhel se počátkem roku objevil u potravinářských firem, které žádaly o podpory v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Žádosti nejprve přijímalo bez problémů Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jenže vzápětí prohlásilo, že podle pravidel EU smí například dotovat cukráře nebo pekaře, ale už ne výrobu mléčných nebo masných výrobků. To přísluší Ministerstvu zemědělství. Selhání úředníků připravilo podle Potravinářské komory podnikatele o stovky miliónů korun.
"Ministerstvo zemědělství už připravilo návrh na dotování z národních zdrojů. Půjde do vlády a zároveň takovou výjimku schvaluje Brusel. V tomto přechodném programu bude asi 210 miliónů korun," říká šéf komory Jaroslav Camplík.
Zatímco potravináři zápolí řádově o stovky miliónů korun, zemědělci mají letos dostat přes třicet miliard.
Díky fungující Platební agentuře, již spravuje Státní zemědělský intervenční fond, probíhá rozdělování podpor většinou bez potíží. Nedávno si pouze stěžovali na zpoždění plateb ekologičtí farmáři, kteří dostávají dotace například za to, že na polích nepoužívají chemii.
Hlavním problémem pro rolníky po vstupu do unie tak není špatná práce úředníků, ale změna v systému vyplácení dotací. Ještě loni získali podstatnou část dotací už začátkem roku. Systém Bruselu ale takové zálohové platby neumožňuje a peníze naopak přicházejí zpětně, začínají se vyplácet vždy až koncem roku.
Evropskou unii ovšem čeká v příštím rozpočtovém období klíčová změna v agrární dotační politice. Začne skutečně důsledně odlišovat dotace na produkci, které musí i pod tlakem Světové obchodní organizace snižovat, a podpory pro rozvoj venkova. Dosud všechno zahrnoval fond EAGGF, ten se ale rozdělí na dva - na Evropský zemědělský garanční fond EAGF a Fond rozvoje venkova EAFRD. "Z garančního fondu se budou financovat takzvané přímé platby na produkci či vývozní dotace, z fondu rozvoje venkova například infrastruktura na vesnicích, nezemědělská produkce nebo oblasti méně příznivé pro zemědělskou výrobu," vysvětluje státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích