Dálnice jsou bezpečné, uvádí úřad
Nejméně bezpečné jsou silnice v oblastech, kde je v plánu stavba nové dálnice.
Státní společnost Ředitelství silnic a dálnic to zveřejnila ve zprávě o svém
průzkumu, který měl zmapovat úseky nejčastějších dopravních nehod. Firma hodlá
použít průzkum jako argument pro stavbu nových dálnic.
Jako nejhorší vyšla cesta mezi Lovosicemi a Teplicemi, kde se kvůli sporům s
ekologickými organizacemi zatím nepodařilo postavit dálnici D8 přes Chráněnou
krajinnou oblast České středohoří.
Dálnice naopak z průzkumu vyšly jako relativně bezpečné. Firma přitom své
výsledky prezentuje jako takzvanou relativní nehodovost. Jde o údaj, který kromě
počtu nehod zohledňuje intenzitu dopravy a délku sledovaného úseku.
Podle těchto kritérií je nejbezpečnější silnicí obchvat kolem Plzně. Naopak
nejméně bezpečnou kromě zmiňované silnice mezi Lovosicemi a Teplicemi je také
silnice Poděbrady - Hradec Králové a Lipník nad Bečvou - Ostrava.
Průzkum naopak nepotvrdil, že by tolik kritizovaná dálnice D1 mezi Prahou a
Brnem byla extrémně nebezpečná. "Relativní nehodovost je zde v mezích průměru
mezi dálnicemi a výrazně nižší v porovnání se silnicemi," řekl Petr Laušman,
generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic.
Laušman dodal, že stavbu nových dálnic, které jsou bezpečnější než silnice,
komplikují například vlastníci pozemků, kteří nejsou ochotni své parcely prodat,
anebo občanská sdružení.
"Ukázkovým příkladem je snaha zabránit dostavbě posledního úseku dálnice D8,"
dodal Laušman. Spor mezi ekologickými organizacemi a státem o tento úsek dálnice
se vede už zhruba deset let. Když se ale loni obrátily Děti Země a Ekologický
právní servis na veřejného ochránce práv, Otakar Motejl uvedl, že úřady při
povolování dálnice několikrát porušily zákon.
Motejl upozornil i na to, že se nikdy nedočkala plnohodnotného posouzení
čtyřpruhová silnice, která by vedla okolo středohoří přes Mostecko. Tuto trasu
prosazovaly i ekologické organizace, které dnes brání stavbě dálnice přes České
středohoří.
Ombudsman vyčetl státním institucím i další "doprovodná" pochybení, především
skutečnost, že se s předstihem nedokázaly připravit na růst dopravy na plánované
trase dálnice D8 po vstupu země do Evropské unie.
"Musím vyjádřit rozpaky nad nepřipraveností orgánů veřejné správy reagovat na
předvídatelný vývoj," uvedl Motejl, podle něhož stát zaspal i v prosazování
ekologičtějších druhů dopravy.
"Byť se ve všech programech objevují teze o podpoře šetrných forem přepravy, v
praxi zůstávají na papíře," konstatoval Motejl.
Nejméně bezpečné jsou silnice v oblastech, kde je v plánu stavba nové dálnice. Státní společnost Ředitelství silnic a dálnic to zveřejnila ve zprávě o svém průzkumu, který měl zmapovat úseky nejčastějších dopravních nehod. Firma hodlá použít průzkum jako argument pro stavbu nových dálnic.
Jako nejhorší vyšla cesta mezi Lovosicemi a Teplicemi, kde se kvůli sporům s ekologickými organizacemi zatím nepodařilo postavit dálnici D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.
Dálnice naopak z průzkumu vyšly jako relativně bezpečné. Firma přitom své výsledky prezentuje jako takzvanou relativní nehodovost. Jde o údaj, který kromě počtu nehod zohledňuje intenzitu dopravy a délku sledovaného úseku.
Podle těchto kritérií je nejbezpečnější silnicí obchvat kolem Plzně. Naopak nejméně bezpečnou kromě zmiňované silnice mezi Lovosicemi a Teplicemi je také silnice Poděbrady - Hradec Králové a Lipník nad Bečvou - Ostrava.
Průzkum naopak nepotvrdil, že by tolik kritizovaná dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla extrémně nebezpečná. "Relativní nehodovost je zde v mezích průměru mezi dálnicemi a výrazně nižší v porovnání se silnicemi," řekl Petr Laušman, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic.
Laušman dodal, že stavbu nových dálnic, které jsou bezpečnější než silnice, komplikují například vlastníci pozemků, kteří nejsou ochotni své parcely prodat, anebo občanská sdružení.
"Ukázkovým příkladem je snaha zabránit dostavbě posledního úseku dálnice D8," dodal Laušman. Spor mezi ekologickými organizacemi a státem o tento úsek dálnice se vede už zhruba deset let. Když se ale loni obrátily Děti Země a Ekologický právní servis na veřejného ochránce práv, Otakar Motejl uvedl, že úřady při povolování dálnice několikrát porušily zákon.
Motejl upozornil i na to, že se nikdy nedočkala plnohodnotného posouzení čtyřpruhová silnice, která by vedla okolo středohoří přes Mostecko. Tuto trasu prosazovaly i ekologické organizace, které dnes brání stavbě dálnice přes České středohoří.
Ombudsman vyčetl státním institucím i další "doprovodná" pochybení, především skutečnost, že se s předstihem nedokázaly připravit na růst dopravy na plánované trase dálnice D8 po vstupu země do Evropské unie.
"Musím vyjádřit rozpaky nad nepřipraveností orgánů veřejné správy reagovat na předvídatelný vývoj," uvedl Motejl, podle něhož stát zaspal i v prosazování ekologičtějších druhů dopravy.
"Byť se ve všech programech objevují teze o podpoře šetrných forem přepravy, v praxi zůstávají na papíře," konstatoval Motejl.
Jako nejhorší vyšla cesta mezi Lovosicemi a Teplicemi, kde se kvůli sporům s ekologickými organizacemi zatím nepodařilo postavit dálnici D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří.
Dálnice naopak z průzkumu vyšly jako relativně bezpečné. Firma přitom své výsledky prezentuje jako takzvanou relativní nehodovost. Jde o údaj, který kromě počtu nehod zohledňuje intenzitu dopravy a délku sledovaného úseku.
Podle těchto kritérií je nejbezpečnější silnicí obchvat kolem Plzně. Naopak nejméně bezpečnou kromě zmiňované silnice mezi Lovosicemi a Teplicemi je také silnice Poděbrady - Hradec Králové a Lipník nad Bečvou - Ostrava.
Průzkum naopak nepotvrdil, že by tolik kritizovaná dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla extrémně nebezpečná. "Relativní nehodovost je zde v mezích průměru mezi dálnicemi a výrazně nižší v porovnání se silnicemi," řekl Petr Laušman, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic.
Laušman dodal, že stavbu nových dálnic, které jsou bezpečnější než silnice, komplikují například vlastníci pozemků, kteří nejsou ochotni své parcely prodat, anebo občanská sdružení.
"Ukázkovým příkladem je snaha zabránit dostavbě posledního úseku dálnice D8," dodal Laušman. Spor mezi ekologickými organizacemi a státem o tento úsek dálnice se vede už zhruba deset let. Když se ale loni obrátily Děti Země a Ekologický právní servis na veřejného ochránce práv, Otakar Motejl uvedl, že úřady při povolování dálnice několikrát porušily zákon.
Motejl upozornil i na to, že se nikdy nedočkala plnohodnotného posouzení čtyřpruhová silnice, která by vedla okolo středohoří přes Mostecko. Tuto trasu prosazovaly i ekologické organizace, které dnes brání stavbě dálnice přes České středohoří.
Ombudsman vyčetl státním institucím i další "doprovodná" pochybení, především skutečnost, že se s předstihem nedokázaly připravit na růst dopravy na plánované trase dálnice D8 po vstupu země do Evropské unie.
"Musím vyjádřit rozpaky nad nepřipraveností orgánů veřejné správy reagovat na předvídatelný vývoj," uvedl Motejl, podle něhož stát zaspal i v prosazování ekologičtějších druhů dopravy.
"Byť se ve všech programech objevují teze o podpoře šetrných forem přepravy, v praxi zůstávají na papíře," konstatoval Motejl.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích