Časy perpetua mobile nekončí

Vidlička, která začne pípat a červeně blikat, pokud jíte moc rychle. Rukavice, ve kterých se ženy mohou honosit svými dlouhými nalakovanými nehty i v zimě. Výcvik kočky pomocí laserového ukazovátka. To jsou příklady některých amerických patentů. Na internetu existují i stránky, které se přímo na absurdní patenty specializují. Jedna z nich je například www.totallyabsurd.com Avšak ne všechny vynálezy, ze kterých si tato stránka dělá legraci, skončí pouze u patentování. Například firma KarinArt Inc. vyrábí "podprsenku" na zadek, kterou nazvala Biniki a prodává ji za 30 dolarů.
V Česku se kuriózní patenty moc neobjevují, pokusy o ně však ano. Vědečtí dobrodruzi se například stále snaží sestrojit stroj, který se dokáže pohybovat bez dodávek energie. "Ačkoli je vědecky dokázáno, že sestrojit perpetuum mobile je technicky nemožné, máme ročně tři až pět přihlášek takovýchto zařízení," říká ředitel patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví Jaroslav Kozák.
V Americe je patentový zákon velmi liberální. Patentovat je možné prakticky cokoliv, co je nové a během procesu výroby vyžaduje zásah člověka. Za zlomový okamžik v patentování biotechnologií se považuje žádost o patentování geneticky upravené baktérie, která se živila naftou, a mohla tak pomáhat zamořeným oblastem při katastrofách. Americký patentový úřad nejdříve patent zamítl s odůvodněním, že není možné patentovat nic živého. V roce 1980 však americký Nejvyšší soud právo objevitelů na patent uznal. Jeho výrok zněl, že v laboratoři upravená baktérie je výsledkem tvůrčí vědecké práce a dá se považovat za vynález.
V roce 1987 vydal patentový úřad prohlášení, že patentovat lze téměř vše živé, co je na světě, kromě zárodku člověka. Vědecké a farmaceutické společnosti si tak během devadesátých let začaly patentovat izolované geny téměř na cokoliv.

Konkurence ad absurdum
Například společnost Myriad Genetics má od roku 1997 patentován gen rakoviny prsu a vaječníků (Patent No. 5,693,473). Kolumbijská univerzita má zase patent na gen plešatosti. Farmaceutické a vědecké společnosti si nechávají izolované geny patentovat hlavně proto, aby omezily konkurenci při vývoji genových léčiv.
Ani v Česku ovšem nic nebrání tomu, aby se izolované geny patentovaly. "Pouhý sled nukleotidů DNA nelze patentovat, avšak pokud vědci izolují gen a přidělí mu konkrétní funkci, je to z právního hlediska patentovatelné," potvrzuje odbornice patentového odboru na biotechnologie Eva Plačková:

Evropa je pomalá
Proč však řada společností nejdříve patentuje v Americe, a pak s tím jde do světa? Hlavně proto, že patentové řízení ve Spojených státech je o dost rychlejší než v Evropě.
V tuzemsku je přihlašování patentů pomalejší a komplikovanější také kvůli tři roky staré dohodě o udělování evropských patentů. S Evropským patentovým úřadem (který nespadá pod Evropskou unii) ji kromě Česka podepsalo dalších třicet členů.
Patentová řízení podle dohody probíhají nadále ve všech zemích jednotlivě, výhodou je, že žadatel nemusí vyplňovat formuláře pro každou zemi zvlášť. Úprava má ještě mezery. Patent například nemusí být schválen pro všechny země jednotně. "Snahou je utvořit patent, který by měl nejen jednotné řízení, ale i jednotné zacházení v rámci EU. To se však zatím nevede," říká Kozák. "Chybou Evropského patentového úřadu je, že přihlašovatel patentu nemá jistotu, že uspěje ve všech zemích stejně," dodává.