Úterý, 19. března 2024

KONFERENCE ENVIROINFO 2005

Toto setkání světových odborníků v Brně je tématem pro náš rozhovor s profesorem RNDr. Jiřím Hřebíčkem, CSc., z Centra biostatistiky a analýz Lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
KONFERENCE ENVIROINFO 2005

Ve dnech 7. až 9. září 2005 se na půdě Masarykovy Univerzity v Brně uskuteční 19. ročník mezinárodní konference EnviroInfo 2005. Při přípravě této celoevropské a v pravdě celosvětové environmentální akce spolupracuje Masarykova univerzita v Brně s Generálním ředitelstvím Informační společnost a media Evropské komise v Bruselu, Evropskou environmentální agenturou (EEA) v Kodani a Regionálním centrem OSN pro program životního prostředí (UNEP) v Ženevě. Záštitu nad konferencí převzali: ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí paní prof. Jacquline McGlade, ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek, ministr životního prostředí SR László Miklós a rektor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala, PhD. K účasti na konferenci je zatím přihlášeno přes 300 vědeckých pracovníků ze 38 zemí. 

 

Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.

Vy jste, pane profesore, předsedou programového výboru a iniciátorem konference. O čem se bude jednat a s jakým cílem?

Nosným tématem konference je Networking environmental information, tj. propojování informací o životním prostředí k jejich globálnímu interdisciplinárnímu využití v oblastech správy a rozhodování, krizového managementu, informování veřejnosti a k výchově mladé generace.

Konference věnuje pozornost také  otázkám prevence, prognózování a omezování dopadu přírodních katastrof, například při povodních, záplavách vlnami tsunami, zemětřeseních, rozsáhlých požárech apod. Jednání konference je zorganizováno do 37 sekcí a několika workshopů, které se budou uvedenými otázkami zabývat také z hlediska toků financí potřebných pro minimalizaci následků ekologických katastrof a dalšími hledisky důležitými pro uplatnění vědeckých poznatků v řízení a správě věcí veřejných a hospodářství – celkem na konferenci zazní více než 150 přednášek.

Světová veřejnost, politici, manažeři, my všichni, si dobře uvědomujeme, že Země není nijak velká a že nám nemůže být lhostejné, jak se chováme k přírodě a jak nakládáme se zdroji. Zároveň si ale uvědomujeme, že státní správu ani evropskou integraci a všechny ostatní globalizační procesy nelze zvládat bez aplikace vědeckých poznatků. Jinými slovy: při řešení potřeb života v rámci našeho vlastního státu, v rámci Evropy a potažmo na Zemi jako celku je zapotřebí dokonalejších nástrojů řízení a lepších poznatků důležitých pro rozhodování – tímto způsobem vstupuje současná moderní věda do praktické politiky.

Jedním z cílů konference EnviroInfo 2005 je tedy zpřístupnit nejen zainteresovaným odborníkům, ale i široké veřejnosti skutečnost, že věda – hlavně informatika – dnes nabízí různé velmi efektivní způsoby, jak minimalizovat rizika našeho života na této planetě. To není nadsázka, protože mezi rizikové faktory nepočítáme pouze přírodní katastrofy jako zemětřesení, vlny tsunami apod., ale i většinu hospodářských činností, bohužel.

 

Připravujete již 19. ročník konference EnviroInfo, ale během uplynulých téměř dvaceti let jsme o ní prakticky neslyšeli. Kde se uskutečnily předcházející ročníky této konference?

Jedním z hlavních přednášejících na konferenci EnviroInfo 2005 bude Dr. Werner Pillmann ze Spolkového úřadu pro životní prostředí ve Vídni. On je tím člověkem, který před dvěma desítkami let stál u zrodu této – dnes mezinárodně uznávané platformy pro výměnu vědeckých poznatků z oblasti informatiky o životním prostředí. Dr. Pillmann je významnou vědeckou osobností. Stále stojí v čele Celoněmecké společnosti Informace v životním prostředí a je hlavním mluvčím, dříve předsedou, odborné komise Informatika pro životní prostředí. Tato společnost začala před 19 lety v Německu organizovat konference EnviroInfo, z nichž se 15 ročníků uskutečnilo v Německu. Od 16. ročníku se konference EnviroInfo pořádají v německy mluvících zemích Evropské unie. Letošní 19. ročník konference EnviroInfo 2005 poprvé opouští oblast německy mluvících zemí a koná se v České republice na půdě Masarykovy univerzity v Brně.

Domnívám se, že je to pro naši republiku velmi významná událost a těší nás, že záštitu nad ní převzali, kromě jiných, ministři životního prostředí České i Slovenské republiky.

 

Během tří dnů na různých místech v Brně – v prostorách hotelu Voroněž, v Businesscentru BVV a na Masarykově univerzitě samotné odezní velké množství příspěvků. Bude mít konference nějaká vyvrcholení?

Především musím uvést, že Vědecká rada brněnské Masarykovy univerzity schválila udělení Zlatých medailí Masarykovy univerzity dvěma světově uznávaným odborníkům v oblasti životního prostředí. Paní profesorce Jacquline McGlade, ředitelce Evropské environmentální agentury a profesoru Bedřichu Moldanovi, řediteli Centra pro otázky životního prostředí Karlovy univerzity v Praze. Jim dvěma předá, v den slavnostního zahájení konference, tj. 7. září 2005, rektor Masarykovy univerzity profesor PhDr. Petr Fiala, CSc., Zlaté medaile Masarykovy univerzity.

Tímto aktem bude poctěna i samotná Masarykova univerzita. Ředitelka Evropské environmentální agentury Jacquline McGlade je vystudovaná matematička a je světově uznávanou odbornicí na matematické modelování informací a informačních toků důležitých pro rozhodování v krizových a obtížně předvídatelných situacích a pro účinnou aplikaci environmentálních technologií. Kromě toho se zabývá analýzou mořských ekosystémů, systematikou mořských ryb a významně se angažuje v iniciativách na ochranu oceánů a světových přírodních zdrojů.

Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a senátor Bedřich Moldan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, je kandidátem chemických věd a profesorem v oboru ochrany životního prostředí a vždy se angažoval v ekologických iniciativách. Po listopadu 1989 vstoupil do politiky a v letech 1990 a 1991 byl ministrem pro životní prostředí ČR a po té působil jako předseda a místopředseda Komise pro udržitelný rozvoj OSN, dále jako člen delegace České republiky pro vyjednávání o přistoupení k EU, kde byl vyjednavačem pro životní prostředí, vědu a vzdělávání. Působil i v dalších významných mezinárodních a domácích institucích. Zlatá medaile Masarykovy univerzity je oceněním jeho osobního přínosu a celoživotního díla v úsilí o ochranu životního prostředí a prosazování myšlenky udržitelného rozvoje, ale zejména jeho vědecké práce v oboru indikátory udržitelného rozvoje a hodnocení indikátorů udržitelného rozvoje, z níž hlavně čerpal pro své osobní postoje. Na téma indikátorů udržitelného rozvoje promluví profesor B. Moldan rovněž na konferenci EnviroInfo 2005.

 

Řekl jste, že prostřednictvím konferencí, jako je EnviroInfo 2005, vstupuje současná moderní věda do praktické politiky a že jedním z cílů této konference je zpřístupnit i široké veřejnosti skutečnost, že věda – hlavně informatika – dnes nabízí velmi efektivní způsoby, jak minimalizovat rizika našeho života na této planetě. Můžete uvést příklad?

Jak už jsem řekl na začátku, tato konference je zcela věnována problematice dalšího využití informačních a komunikačních technologií v široké oblasti environmentálních potřeb Evropy a Země. Je to velmi aktuální téma nejen s odkazem na katastrofu po tsunami v Indonésii koncem minulého roku a rozsáhlé záplavy v Rumunsku a Bulharsku letos a další a další živelní pohromy včetně rozsáhlých požárů, nedávno na Slovensku apod. Takové události vyvolávají potřebu, aby vznikla celosvětová síť umožňující účinnou ochranu před následky geologických, hydrologických a atmosférických poruch či biologických a jiných anomálií a jejich prevenci, pokud je vůbec možná. Například atmosférická porucha nad oceánem je příčinou pro vznik tornáda a důsledkem toho jsou ztráty na kontinentu – potřebujeme tedy odhadnout co nejpřesněji sílu a dráhu takového tornáda a abychom to dokázali, potřebujeme matematické modely, které to dovedou a vhodné aplikátory, s jejichž pomocí se matematické modelování dá využít v řídící práci státních a místních samosprávných orgánů.

To je jeden příklad, ale nemusíme chodit tak daleko. Po nedávné velké povodni v Praze bylo použito matematických modelů pro virtuální demonstraci průběhu záplav v různých částech našeho hlavního města a v konečném efektu pro rozhodování o velikosti zakázky na výstavbu protipovodňových bariér.

Samozřejmě, nejde jen o tzv. „klasické“ pohromy jako jsou povodně. Stále častěji dochází i k poruchám s méně dramatickým průběhem – mám na mysli narušování a likvidaci ekosystémů a s tím spojenou redukci biologických druhů fauny a flóry apod. Mnohé z těchto poruch se podceňují, poněvadž z pohledu člověka nemusí být patrný jejich rozsah a dosah.

Jednou ze základních potřeb je tedy změna pohledu na naši Zemi. Musíme ji vidět vcelku tak, jak ji vidí astronauti z kosmu. Proto jedním z pilířů budoucího systému pro jednoznačné vyhodnocování a řešení problémů kontinentálního a globálního životního prostředí je strategický záměr na vytvoření jediné digitální mapy světa. Jako příklad proč je to tak důležité uvedu, že po pádu železné opony se ukázalo, že se geografické podklady jednotlivých zemí liší – nenavazují. Zasloužili se o to především vojenští stratégové, ale také rozdílné přístupy k pořizování a zpracování výchozích kartografických podkladů v jednotlivých zemích. V polistopadové praxi to znamená, že se například projektanti liniových staveb, jako jsou silnice a železnice, obtížně domlouvají o jejich reálném umístění v hraničních pásmech mezi státy.

Jediná digitální mapa světa, k jejímuž pořízení poslouží současná satelitní technika, by se měla stát základem pro objektivní přístupy k řešení všech environmentálních problémů – od lokálních a regionálních přes oblastní až po kontinentální a celosvětové, poněvadž geomorfologie kontinentů a jejich částí se neshoduje se státním uspořádáním na nich. Již tato myšlenka – vytvořit jedinou digitální mapu světa – je ve svých  důsledcích silným impulsem pro změnu ryze pragmatických přístupů vlád, národních a nadnárodních hospodářských celků k problémům hospodaření lidstva na Zemi.

Této problematice se věnuje také prof. Jacquline McGlade, ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí EEA v Kodani, která konferenci EnviroInfo 2005 zaštítila.

 

To, co říkáte je úžasné, ale jak toho dosáhnout?

K těmto úvahám poslouží vědecké rozpravy a diskuse, které budou následovat po odeznění přednášek. Ovšem kromě přednášek vědecky činných odborníků zazní také informace z rozhodujících kruhů Evropské unie, které nastíní další směřování environmentální politiky EU.

Jednu z takových přednese paní Karen Fabbri, zastupující na konferenci EnviroInfo 2005 Generální ředitelství EU Informační společnost a media v Bruselu. Její přednáška zahrne čtyři témata z pohledu evropského názoru na globalizaci: Problematiku informačních systémů pro životní prostředí; Modelování, simulace a výpočty; Geografické informační systémy a jejich aplikace; Znalostní systémy na podporu rozhodování. Z jejích úst zazní také, že cílem environmentální politiky EU je konsolidovat potenciál evropské výzkumné komunity a podporovat tak vědeckou inovaci, aby se vpřed posunulo chápání "evropských politik", tj. státních politik 25 členských zemí EU a dalších států. S tím samozřejmě rovněž souvisí tok financí - tato potřeba je velká a velmi komplexní. Evropská unie bude muset vytvořit nebo prohloubit řízení a rozvoj dílčích environmentálních aktivit zabývajících se čistotou ovzduší, vod, dále problémy související s termínem „Urban environment“, tj. problematikou kulturní krajiny a osídlení, zemědělskou činností, ochranou před hlukem  a konečně, problematikou trvalého udržení zdrojů. Jedním z cílů environmentální politiky EU je tudíž vyvinout desetiletý implementační plán, který by koordinoval globální monitoring pro potřeby ochrany životního prostředí a bezpečnost GMES, GEOSS a další systémy.

Jde o to podporovat v rámci úsilí o udržitelný rozvoj pozitivní složky globalizace. Pro podnikatele je to například impuls, kam orientovat své manažerské zájmy a jak na těchto evropských a světových potřebách ekonomicky participovat.  

 

Víme však, že spolupráce subjektů národních ekonomik s Evropskou unií a v rámci EU není prosta těžkostí.

To je problematika, kterou se konference EnviroInfo 2005 bude rovněž zabývat. Příčinou obtíží je skutečnost, že dosud nemáme jednotnou legislativu. V Evropské unii se uplatňují tři typy a úrovně legislativních prostředků. Nejvýš stojí nařízení EU, která přijímá Parlament  a Rada Evropské unie – ta jsou nadřazena zákonům národním členských zemí. Na nižší úrovni jsou směrnice EU, které jsou předkládány členským zemím s tím, aby je jejich vlády a parlamenty uvedly do souladu s národními zákony a teprve pak je uplatňovaly v praxi. A konečně to jsou doporučení EU, v nichž jednotlivé orgány EU věnují pozornost určitým problémům, jež se týkají různých členských zemí. Těmito formami EU působí na národní vlády a zákonodárné sbory v členských zemích, aby upravovaly a postupně sjednocovaly své přístupy a prováděcí praxi, avšak ne všechny země reagují stejně pružně a důsledně. V tom je zdroj posunů a mnoha obtíží.

Z tohoto hlediska bude jistě zajímavý workshop Viszegrad, který společně organizují Česká a Slovenská republika pod záštitou svých ministrů životního prostředí. Je věnován přenosu zkušeností z twinningových projektů ve Viszegradských zemích, jako např. CENIA řešený společně Českou republikou a Spolkovou republikou Německo, nebo UMBRELLA řešený Slovenskou republikou a Rakouskem. Příjemci těchto poznatků budou účastníci z ministerstev životního prostředí přistupujících zemí Rumunska a Bulharska, dále Chorvatska, Ukrajiny, případně i dalších zemí.

 

Konference EnviroInfo 2005 bude velmi výjimečná svým rozsahem i významem. Určitě se jí zúčastní významné osobnosti. Koho například očekáváte?

Musím předeslat, že 19. ročník konference EnviroInfo 2005 je součástí systému dílčích mezinárodních setkání světových odborníků, která vyvrcholí celosvětovým summitem vládních delegací k budování informační společnosti, který se uskuteční ve dnech 16. a 17. listopadu 2005 v Tunisu.

V této souvislosti nás jako pořadatelskou zemi konference EnviroInfo 2005 těší, že čeští odborníci významně přispívají k řešení aktuálních témat, která budou také na pořadu summitu v Tunisu. U nás v Brně některé příspěvky dokonce zazní z úst začínajících vědeckých pracovníků. Na ně jsme při přípravě programu pamatovali a získali pochopení prezidenta kanadské společnosti Maplesoft pana Dr. Jima Coopera, která vytvořila jedinečný matematický software pro symbolické výpočty Maple a na podporu e-learningu, tedy elektronické podpory výuky. Tato moderní forma je mladým lidem velmi blízká.

Pan J. Cooper přijede do Brna, aby předal cenu – svůj software Maple – nejlepšímu příspěvku z oboru modelování, výpočtů a simulace některému z mladých přednášejících. Po skončení konference přijme Dr. J. Coopera společně se zástupcem kanadského velvyslanectví ředitel odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a sportu ČR Ing. Josef Beneš, aby prohovořili možnosti spolupráce společnosti Maplesoft s našimi školami.

Významnou osobností je rovněž paní Prof. Margaret McDonell, dříve pracovnice Ministerstva pro energetiku USA. Při konferenci EnviroInfo 2005 ji přivítáme jako organizátorku paralelního symposia amerických vědců ECOINFORMA zaměřeného na problematiku vyhodnocování kumulativních rizik. Jde o rizika vznikající působením těžkoodbouratelných cizorodých látek na organizmy a potravinové řetězce.

Paralelně s konferencí EnviroInfo 2005 se uskuteční také výroční konference Evropské environmentální informační a pozorovací sítě EIONET, která usiluje o spojení environmentálních informačních kapacit členských zemí Evropské unie, přistupujících a dalších spolupracujících zemí. Tuto konferenci organizuje pan Stefan Jensen z Evropské environmentální agentury, který je tajemníkem EIONETu a zastupuje ji v programovém výboru EnviroInfo 2005. Toto výroční setkání je velmi významné a bez nadsázky ozdobou naší konference. Po této linii se v Brně sejdou zástupci celé Evropské unie a mnoha dalších zemí.

Také musím uvést pana Chrise Steenmanse z Evropské environmentální agentury, která organizuje workshop INSPIRE. Ten bude věnován otázkám vytvoření jednotné evropské infrastruktury prostorových dat ESDI tak, aby se stala jedním z hlavních pilířů sdílení a výměny prostorových dat a informací v Evropském informačním systému.

Neméně významný bude i workshop Nástroje pro prevenci a zvládání katastrof – Světový záchranný systém, který organizují Dr. Werner Pillmann a Dr. Thomas Ruddy, zástupci světové organizace UNEP v Ženevě ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou environmentální agenturou.

Součástí konference je i specializovaný tutoriál, věnovaný hodnocení ekologických a humáních rizik, který vedou Prof. Ivan Holoubek a Doc. Ladislav Dušek z Masarykovy university v Brně, přední čeští odborníci na tuto problematiku.

Při všech těchto příležitostech bude docházet k zajímavým setkáním a výměnám názorů.

 

Konference EnviroInfo 2005 má skutečně bohatý a zajímavý program, který zcela jistě zaujme mnoho našich vědeckých pracovníků, informatiků a odborníků na životní prostředí z praxe. Ti se již patrně přihlásili k účasti. Koho kromě nich byste ještě rád v Brně přivítal?

Musíme si uvědomit, že ještě nikdy v minulosti neměla věda tak blízko k praxi. Jinými slovy: Počítač dnes není náhradou psacího stroje, ale stal se výrobním nástrojem. Podobnou proměnou prošly také informace. Vzpomeňte si, jak se na začátku devadesátých let u nás hovořilo – tehdy vcelku nepřesvědčivě – o tom, že se informace stanou zbožím. Stalo se tak, ale následně, s rozvojem internetu, se informace staly natolik dostupnými a je jich takové množství, že je obtížné je vstřebávat. V praxi se jich využívá jen zlomek. Navíc je možno prostřednictvím Internetu vést rozpravy.

Přesto se konají konference a při jejich příležitostech lidé cestují a bydlí v hotelích. Proč? Především proto, že konference umožňují přímý, nikoli zprostředkovaný přístup k zaručeným zdrojům ne toliko informací, ale především poznání. Toto si neuvědomují všichni lidé.

Získat know how není totéž jako získat informaci, ale konference to umožňují. Osobní kontakt navíc umožňuje získat někoho konkrétního ke spolupráci na určitém projektu. Proto jsou konference tak zajímavé a jejich atraktivita roste úměrně s tím, jak se zvyšuje úroveň poznání.

Při příležitosti konference EnviroInfo 2005 se v Brně skutečně sejde mnoho zainteresovaných odborníků z vědeckých kruhů i z praxe zabývajících se problémy životního prostředí. Domnívám se však, že by bylo dobré, kdyby pozvání k účasti přijali také naši odborníci na software a informační technologie z komerční oblasti, poněvadž se jim prostřednictvím konference EnviroInfo 2005 nabízí zajímavé možnosti pro další podnikání.

 

Vážený pane profesore, přeji jednání konference EnviroInfo 2005 úspěch a Vám děkuji za rozhovor.

Jan Hrubý

 

Více informací o konferenci na http://www.enviroinfo2005.org

 

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů