EU šetří chemický kartel

Pokuty ve výši stamiliónů eur. Až na ty může dojít při šetření Evropské komise (EK) ohledně kartelových dohod o cenách, z nichž viní výrobce metakrylátových monomerů. Z nich se vyrábí plasty používané při produkci automobilů, elektroniky a dalšího spotřebního zboží.
"Zahájili jsme formální řízení asi se dvěma desítkami společností. Nyní mají dva měsíce na to, aby odpověděly. Teprve poté komise rozhodne o dalším postupu, který může být spojen i s pokutami," citoval server Guardian Antonii Monachovou, tiskovou mluvčí komise. Jména firem mluvčí sdělit odmítla.
Za kartelové dohody může komise podle evropského práva vyměřit firmám pokuty až do výše deseti procent ročních tržeb. Běžně to bývá okolo dvou až tří procent, uvedla agentura Bloomberg. Dosud nejvyšší vyměřená pokuta za kartel dopadla na německou společnost Hoffmann-La Roche v roce 2001 za dohody o cenách vitamínů. Unie tehdy požadovala 462 miliónů eur.
Některé firmy se samy přihlásily, že se jich nové vyšetřování komise týká. Patří k nim německé koncerny BASF a Degussa, britské společnosti Imperial Chemical Industries a Lucite International a francouzská Arkema, která je dceřinou firmou ropného gigantu Total. Jen tyto firmy mají roční obrat bezmála 66 miliard eur. Jde o souhrnné číslo. Například Degussa měla vloni tržby přes jedenáct miliard, ale jen asi 371 miliónů eur pocházelo z obchodu s metakryláty.
Komise firmy viní z toho, že se od poloviny devadesátých let dohadovaly o cenách, vyměňovaly si důvěrné informace a rozdělovaly zákazníky. "Budeme spolupracovat s komisí a předáme jí veškeré potřebné podklady," zní ze všech pěti firem, které se k vyšetřování přihlásily.
Evropská unie na chemický sektor cílí soustředěně. Na podzim bude Evropský parlament schvalovat novou legislativu, která zavádí nový systém testování chemikálií, známý pod zkratkou REACH. Podle něj budou muset firmy na své vlastní náklady testovat své výrobky, zda nejsou škodlivé zdraví a životnímu prostředí, a pak je registrovat u nově vzniklého úřadu.
Nejsou to však jen chemičky, kdo čelí komisi. Praktiky, které pokřivují volný trh, podle EK uplatňoval například také softwarový gigant Microsoft. Komise firmě nařídila, aby v EU přestala nabízet operační systém Windows se zabudovaným přehrávačem Media Player. Za zneužívání dominantního postavení dostal Microsoft pokutu ve výši 497 miliónů eur, kterou již zaplatil. Měla by mu být vrácena, pokud uspěje se svou obhajobou u evropského Soudu první instance.

Firmy, které přiznaly, že se jich vyšetřování Evropské komise týká, a jejich prohlášení
BASF
Daniel Smith, mluvčí německé společnosti: "Podle Evropské komise jde v našem případě o období 1995 až 2000. Prověříme veškeré dokumenty a dále se v průběhu vyšetřování vyjadřovat nebudeme."
Arkema
Gilles Galinier, mluvčí francouzské společnosti (dceřiné firmy koncernu Total): "Také jsme obdrželi obvinění komise. Budeme maximálně spolupracovat a předáme komisi veškeré potřebné podklady."
Degussa
Hannelore Gantzerová, mluvčí německé společnosti: "Námitky komise se týkají několika typů výrobků, které jsou na bázi metakrylátů. Učinili jsme adekvátní opatření k odvrácení rizika a s komisí budeme spolupracovat."
Imperial Chemical industries
Z prohlášení britské společnosti: "Podle obvinění jsme se na kartelových dohodách podíleli v letech 1995 až 1999, než jsme akrylátový byznys odprodali. Komisi na všechna obvinění odpovíme."
Lucite International
Vyšetřování Evropské komise se tedy týká i této britské společnosti se sídlem v Southamptonu, která výrobu akrylátů od Imperial Chemical odkoupila. Lucite se zatím nevyjádřila.
Zdroj: Bloomberg