zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zkušenost z povodní v letech 1997 a 2002 varuje, inspirovala však i trh

07.09.2005
Voda
Zkušenost z povodní v letech 1997 a 2002 varuje, inspirovala však i trh
Mobilní protipovodňové ochrany prodělaly v posledních letech bouřlivý rozvoj.
Dnes si je vcelku levně mohou pořídit i menší obce či svazky obcí, přičemž některé druhy těchto zábran lze současně použít například také jako zásobníky užitkové vody nebo k jímání vody znečištěné nebezpečnými látkami.

Do roku 2002 se obce a města potenciálně ohrožené povodněmi zabezpečovaly proti stoleté vodě, jejíž úroveň byla stanovena podle povodně z roku 1891. Ale například v Praze byla tato úroveň před třemi roky překročena o více než dva metry. Protipovodňová opatření v hlavním městě proto nyní vycházejí už z této nové hodnoty a dokonce počítají s ještě vyšší hladinou velké vody až o dalších 30 centimetrů.

Právě na příkladu Prahy lze dobře dokázat, jak rychle výrobci uměli reagovat na potřeby trhu a dodat účinné mobilní protipovodňové zábrany nejrůznějších typů. V historickém centru hlavního města by totiž trvalé protipovodňové stavby mohly nenávratně zničit či výrazně poškodit obytnou, kulturní i turistickou funkci metropole.

VAKY, ČI PEVNÁ HRAZENÍ?

V zásadě lze mobilní protipovodňové zábrany dělit na dvě kategorie - na pevná hrazení, například Al segmenty, které se při očekávání povodně na sebe montují až do potřebné výšky, a na druhé straně kupříkladu na pryžotextilní, vycházející z principu vodou plnitelných na sebe navazujících vaků.

Každá z těchto kategorií má své přednosti. Pevné mobilní zábrany poskytují jistou ochranu i při větších výškách povodňové vlny a uplatní se zejména tam, kde je dopředu jasné, co a do jaké výšky je třeba chránit. Naproti tomu vyžadují určitou stavební připravenost a jsou také dražší než vodou plněné vaky.

Ing. Petr Holeček, ředitel pro marketing a projekty společnosti Rubena Hradec Králové, a. s., má za to, že obě kategorie mobilních protipovodňových zábran si navzájem přímo nekonkurují, ale naopak se vhodně doplňují. "Hliníkové stavebnicové lamely jsou vhodné pro takové perly, jako je Praha. Pryžotextilní vaky, jaké vyrábíme v Rubeně, jsou zase výhodné pro operativní použití kdekoliv do limitních výšek," říká. "Ale kromě vaků ve standardních velikostech jsme schopni vyrobit rovněž vaky se speciální konstrukcí přesně odpovídající požadavkům konkrétní lokality, jako se nám to podařilo například pro pražský Karlín."

Standardní vaky o různých výškách až do 1,4 metru a délkách až do 5 metrů se mohou vzájemně poutat lany, ale obvykle tento způsob není potřebný, neboť vodou naplněné vaky při sobě drží dostatečně pevně vlastní hmotností. Standardní typ by měl být v nenaplněném stavu běžně manipulovatelný dvěma hasiči, protože i ty největší v uvedených rozměrech mají hmotnost do 80 kilogramů, přičemž složené mají podobu většího sbaleného stanu. Jak však ředitel Holeček připustil, s rozvojem typů do vyšších výšek toto pravidlo může být porušeno a pro práci s vaky je pak třeba více lidí.

MODERNĚ ZNAMENÁ RYCHLE A S MENŠÍ NÁMAHOU

Přesto za pozornost stojí příklad, který v Rubeně rádi uvádějí: Na vybudování stometrové ochranné hráze z pytlů s pískem je zapotřebí zhruba 700 hodin práce jednoho člověka. Při použití protipovodňových stěn z pryžotextilních vaků by sto metrů dlouhou ochrannou bariéru postavil jeden hasič nejdéle za 14 hodin. Nemluvě o tom, že všechny potřebné vaky na tuto bariéru přiveze jedna běžná avie, zatímco písek by na místo muselo dopravit 56 pětitunových nákladních vozidel.

Doba plnění standardního vaku 1 m x 5 m o obsahu 7,5 m3 závisí na výkonu běžného hasičského čerpadla s hadicí typu B nebo C. Vak lze plnit z hydrantu, cisterny, plovoucím čerpadlem z řeky nebo vodní nádrže nebo již z povodňové vody. Obsluha je jednoduchá, takže žádné speciální školení není nutné - stačí si jen pozorně přečíst návod. Navíc tyto typy vaků lze úspěšně používat například jako zásobníky užitkové vody nebo třeba k jímání vody znečištěné nebezpečnými látkami. Podle ředitele Holečka vaky nevyžadují ani žádnou zvláštní péči během jejich skladování, stačí je prý pouze jednou za rok rozbalit a zase opačně složit, přičemž životnost vaků při případném použití jednou za dva až tři roky by měla dosáhnout 30 až 40 roků.

Na pořízení vaků se mohou vztahovat i mnohé dotace, které kraje přiznávají obcím na vybavení jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů, avšak podmínky se kraj od kraje mohou lišit. Podobně lze nalézt vhodné způsoby, jak dosáhnout na dotace z národních či evropských zdrojů, což platí především pro obce, které zejména v roce 1997 nebo 2002 získaly s povodněmi neblahé zkušenosti.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí