V Srbsku jsou šance při obnově infrastruktury

Srbsko a Černá Hora je největším příjemcem české rozvojové pomoci a také v příštím období let 2006 až 2010 zůstává pro českou vládu tato oblast prioritní z hlediska rozvojové spolupráce.
Jedním z navrhovaných projektů rozvojové spolupráce je výstavba teplárny a teplofikace města Valjevo a restrukturalizace hlubinné těžby uhlí na dolech Rembas a Soko do roku 2020. Právě projekt restrukturalizace těžby uhlí patří mezi jednu z priorit srbské vlády.
Pro letošní rok byl vládou schválen i projekt rozvojové spolupráce s názvem Sanace, rekultivace a rentabilita skládky nebezpečného odpadu v Černé Hoře ve městě Mojkovac v blízkosti řeky Tara.
Právě tato rozvojová pomoc nabízí pro české firmy podnikatelské příležitosti.
Navíc v červenci byla v Praze podepsána mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci mezi ČR a Srbskem a Černou Horou, která vytváří rámec pro další možnosti podnikání českých firem. Prakticky bylo dohodnuto vytvoření smíšené komise, která má vyhledat i oboustranné příležitosti.

Jaké jsou příležitosti
"Za perspektivní pokládají obě strany spolupracovat například v oblasti energetiky, železniční dopravy, dopravních prostředků a plynofikace," tvrdí obchodní rada velvyslanectví ČR v Bělehradě Svatopluk Čech.
Česká strana bude mít pravděpodobně zájem vytvořit pracovní skupinu pro energetiku, která by projednávala možnosti zapojení českých firem v této oblasti, včetně případné účasti na privatizaci některých provozů.
Zde by se mohly angažovat i aliance Czech Power Team a Česká dobývací technika a jiné velké průmyslové skupiny.
"Pro poskytnutí komplexní nabídky pro zákazníky doporučujeme našim firmám v přístupu na srbský a černohorský trh vytváření sdružení podniků a výrobních konsorcií," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
"Navíc české zboží má v Srbsku a Černé Hoře tradici. Jsou tu strojní zařízení, především v potravinářském průmyslu, cukrovary, pekárny, mlýny, pivovary. Na jejich renovaci by mohly participovat české firmy," poukazuje na příležitosti ředitel kanceláře agentury CzechTrade v Bělehradě David Fritsch.
Zájem českých subjektů se soustřeďuje také na oblast energetiky. V současné době společnost ČEZ projevila zájem o účast v privatizačním procesu elektroenergetického sektoru v Srbsku a Černé Hoře.
Zúčastňuje se i tendrového řízení o tepelnou elektrárnu Pljevlja a důl Pljevlja. V oblasti obnovy energetické infrastruktury působí již například Škoda holding.
Poměrně značné možnosti spolupráce se ukazují v oblasti oprav a budování infrastruktury měst a obcí, která je značně zanedbaná a nerozvinutá.
O využité šanci svědčí i vítězství v tendru na rekonstrukci železničního svršku, zabezpečovacího zařízení a elektrizaci na trati Podgorica - Nikšič firmy Železniční stavitelství Brno. V oblasti železniční dopravy se angažuje řada dalších firem. Nadějná by mohla být i spolupráce v oblasti odpadového hospodářství a ekologické problematiky obecně. Výhodou podnikání v Srbsku je také dohoda o volném obchodu s Ruskou federací.
"Pokud má šedesát procent zboží původ v Srbsku, může být bezcelně dovezeno do Ruska. To by mohlo být pro české firmy zajímavé. Navíc má Srbsko úzké vazby na takové země, jako je Čína, která pomáhá s rekonstrukcí, nebo Indie a také arabské země, " říká David Fritsch.
Srbsko a Černá Hora se potýká s řadou ekonomických problémů, v hospodářské reformě a privatizaci přešlapuje.

Rizika a bariéry
"Ekonomický rozvoj zde nepostupuje příliš rychle. Zemi teprve čeká restrukturalizace průmyslu a postupná privatizace velkých podniků mnoha odvětví," uvádí Svatopluk Čech. Země podle něho potřebuje především zlepšit stabilitu, politickou i ekonomickou, a tím i atraktivitu pro investory. Přímé zahraniční investice, které proudí v nedostatečném množství, dosahují méně než jednu miliardu dolarů ročně.
Navíc čeští podnikatelé musí počítat s celou řadou dalších bariér, které znepříjemňují podnikání a které mnohé odrazují od vstupu na tamní trh.
"Setkáte se tu s vysokou mírou korupce, neboť třeba ředitelé státních podniků nemají své pozice jisté a snaží se co nejvíce ze své funkce vytěžit," upozorňuje David Fritsch.
Je třeba také připomenout, že přechod na tržní hospodářství není v tomto teritoriu ještě zdaleka ukončen, mnoho průmyslových podniků a dalšího majetku dosud zůstává v rukách státu nebo obcí.
"Je proto vhodné při jednání s partnerem zastupujícím státní podnik nebo obec postupovat obezřetně, především v otázkách financování projektů," radí Svatopluk Čech.
Nehledě na problémy, s nimiž se české firmy setkávají, export do Srbska a Černé Hory se velmi výrazně zvyšuje. Jen v loňském roce objem vývozu vzrostl meziročně o téměř padesát procent na 5,35 miliardy korun.


Podnikatelské příležitosti v Srbsku
Zajímavou podnikatelskou aktivitou může být výstavba a následné provozování malých vodních elektráren do 5 (max. 10) MW. O tyto malé celky je zájem především v jihovýchodním Srbsku.
Srbský potenciál v zemědělství je značný. Vzhledem k nutnosti zvyšovat konkurenceschopnost potravinářského komplexu, je Srbsko nuceno investovat do navazujících zpracovatelských kapacit. Šance existují pro dodavatele výrobních a plnicích linek, chladicích zařízení či třídiček.
Především Bělehrad trpí nedostatkem kvalitních hotelů střední a vyšší úrovně. Investice do výstavby nových ubytovacích kapacit se jeví jako velice perspektivní. Problémy mohou nastat s nevyjasněnými majetkovými poměry k půdě či současným objektům.
Srbsko bude nuceno investovat značné prostředky do oblasti ochrany životního prostředí.
Zdroj: OEÚ ZÚ Bělehrad